Předchozí (158)  Strana:159  Další (160) |
|
|||
159
|
|||
|
|||
Drzati. — kde. Mezi velikými lidmi ne-
drzaj mluviti. BO. Vz Drznouti. Drze, keck, übermuthig. D. jiné souditi.
Št. Kn. š. 124. Drzec, zce, m. = drzák. Šd.
Drzek, zka, m. = drzák. Kod
Drzesť. Snad se drzesti bojéc. Št. Kn. š.
291. Drzkosť, vz Drzosť.
Drzký == drzý. Ta holká je d. U Rychn.
Vz Drzý. Drzlav, ě, f., Dirschel, ves v Kačersku
v prus. Slez. Šd. Drzlavice, dle Budějovice, ves u Uher.
Brodu. Šd. Drzlivosť, vz Drzosť.
Drzlivý, vz Drzý.
Drznouti = odvážiti se, audere, wagen.
Vz List. filol. 1882. 314., 1884. 264. — s in- finit. Cizieho žádati nedrzněme. M. Drznul jest vjíti do chrámu. BO Toho nikakž uči- niti nedrzněmy. Pass. Viece jeho nedrzniechu o ničemž otázati. ZN. Cf. Drzý, Drzati. Drzný, vz Drzý.
Drzobujec, jce, m., der Geck. Šm.
Drzohlasý, rauhstimmig, äyqaxfbivog. Lpř.
Sl. Drzomluvka, y, f. = drzomluvný člověk,
ein frecher Schwätzer. Lpř. SI. I. 86. Drzomluvný, ««^0«^?. Lpř. Sl. I. 86.,
Msn. Or. 57. Drzopyšný, dreiststolz. Dch.
Drzosmělý, dreistkeck. D. prznitel práv.
Msn. Or. 140. Drzosť duchová, praesumtio spiritus. BO.
Drzostně, keck, kühn. Ovid. Truhlář.
Drzostník, a, m. = drzák. Proch. Ž. M.
201. Drzota, y, f. = drzost. Ssk.
Drzý, rauh. Vz Mkl. Etym. 43. V MV
nepravá glossa. Pa. D. počínání, chování. Us. Pdl. S drzým čelem něco činiti. Šmb. S. I. 538. A však také lidi jmieše, pro něž drz býti musieše. Alx. V. v. 368. (HP. 9.) Drzé čelo lepší nežli poplužní dvůr. Prov. Držačisko, a, n. = lakomec, držák. Slov.
Bern. Držadlín, vz Držadlí.
Držadlitý, mit einem Halter versehen;
bryla pelová opatřená držadlem. Rat. 409. Držadlo, oko, ansula. BO. D. vesla, der
Rudergriff, u štítu, der Armriemen am Schilde, Lpř., u smetáku, na noviny. Us. D. pochvy. Wld., Pdl., u kalichu, Pass. mus. 434., u schodů, Us., dveřní (ku snadnějšímu přitažení dveří při zavírání hl. u velikých vrat), der Thür- zuzieher, vz Včř. Z. I.50., u plachty za- chraňovací, Khl. 72., d. (hamulec, závěrka), die Hemmkette, Sl. les., d. lžíce: řap; číška lžíce: řapek. Exc. D. na rovný růst dívkám. Dch. D. na štětec, der Pinselstiel. Sl. les. Však videľs, že jsem ji nesl za d. NB. Tě. 198. D. v bot. vz Rst. 409., Kk. 133. Držák = držadlo. NA. IV. 15. D. zvonce,
Wld., ohlavní, das Halfterhaltseil, na psa, das Hundeseil, Lpř., na knihy (v němž se knihy do školy nosí), Pdl., na hadice, Us., d. u cepu: cepovka, Mý., u kabátu k vol- nějšímu zapínání ho, die Schlappe; d. = řetěz na voji: nášík, die Deichselkette, Uh. |
Hrad. Tč.; d. záalony (kterým se záslona
z okna vystrkuje), na soustruhu, der Meissel- halter, das Stichelhaus, d. rydla u hoblovadla, der Meissel-, Stichelhalter, das Suppost. Vz Včř. Z. I. 45., IL 60., 74. — D., a, m. = lakomec. Slov. Bern Držal, a, m. = rybník u Ostřetic; nízké
pole u Janovic. Na D-le = louky u Slavo- šovic. B. Pk. — Držaly = louky a pastviště u Šepadel. BPk. Držala, é, f. = lesík u Měčína. BPk.
Držalky. Na D-lkách = pole a louky
u Lhovic na Klat. BPk. Držaly, pl., m., pole u Petroviček na
Klat.; louky u Vrčené u Nepomuk. BPk. Držan, u, m. = držadlo, der Halter. Nz.
Držání, n. = držení. Slov. Je-li dobré
tvé d., nedbaj na omlúvání. Glč. I. 168. Držanlivec, vce, m. = lakomec. Slov.
Bern. Držanlivosť, i, f. = lakomství. Slov. Bern.
Držanlivý, auf sich haltend, zdrženlivý.
Slov. Ssk. — D. = lakomý, geizig. Slov. Bern. Držanosť, i, f. = držání. Slov. Nemilujem
ťa já, diovča, pre majetnost, než pre tvoje mravy a peknú d. Koll. Zp. I. 81. Držata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.
Držátko cévky, čípku, houby, jehly, la-
pisové, leptadla, vaty, víčka. Wld. Država. Stat oprav v: Stát. — D. obecná,
der Kummunalbesitz. Sl. les. — D., der Pacht. To pole má už dlouho ve své d-vě. Slez. Tč. Cf. Mkl. Etym. 42. — D., y, m., os. jm. Šd. Državný, Reichs-. Ochotne obeslali d-
snem. Tóth. Trenč. M. 58. Již blaze žijte, ty (Atheno) a lid tvůj d-ný. Msn. Or. 150. Lid města d-ný. Ib. Državý. D. stolice (u elektr.) = isolující
válec, isolilter Cylinder, Ck., sval, der Susten- tator. Nz. lk. Držba, y, f. = držení, država, držebnosí,
vlastnictví, der Besitz. Us. Rjšk., Mus. 1880. 504., Kvč. Her. V. 51. Veškerá d., der Ge- sammtbesitz. Sl. les. D. obecní, rodinná. Mus. 1880. 513. D. pozemků. Pal. Rdh. III. 93. Drždeř, e, m., os. jm. Arch. III. 490.
Držební, Besitz-. D. zápis (z. držebnosti),
die Besitzanschreibung, právo, J. tr., stav. Pr. Vz Držebný. Držebnosť, die Haltbarkeit. Pro větší d.
dělají se trámce vyšší. Mj. 18. — D., der Besitz. D. veliká, der Grossbesitz, velko- statku, der Grossgrundbesitz, svěřenská, der Fideikommissbesitz, rustikalní, der Rustikal- besitz, lesní, der Forstbesitz. Sl. les. Držebný. Nabraľs v jednotu příliš ne-
držebných (unverlässlich) lidí. Hol. r. Št. Držec, žce, držeč, e, m., der Hälter. Rk.
Držejovice = Držovice. D. ol. I. 1099.
Držek, žka, m., der Besitzer. Šm. — D.,
os. jm. Pal. Rdh. I. 119., D. ol. III. 38., Tk. I. 605., V. 111. Držel, zašlá ves v Král. Hradecku. Blk.
Kfsk. 44. Držemnosť. Sš. Sk. 168., Vš., Ktk.
Držemný. V držebný za druhé Vš. přidej:
167. a za první: 163. D. věření = stálé, vy- |
||
|
|||
Předchozí (158)  Strana:159  Další (160) |