Hrob. Jedna noha v hrobě, druhá na
hrobu (o starci). Čes. 1. VIL 41. Je tam
ticho jako v hrobě. Hoř. 90. To je pro něj
h. (konec). Ib. 124. O příslovích atd. vz Zát.
Př. 315b.

Hrobař. Odběhl h-růru s lopaty = ozdravěl.
Mus. ol. 1898. 111.

Hrobec, bce, m. Hus I. 284.

Hrobiska, pl., п., pole. Pck. Hol. 112.

Hroboň Samo Bohd., slov. básn., nar. 1820.
Vz Vlč. Lit. slov. I. 130., 276. — H. Jan
a Ludovít. Vz ib. 262., 73.

Hroéica, e, f. = škopik. Slez. Lor. 72.

Hrom. H. ti dej рас; H. tě vem; H. tě
po poli hoň; H. do tě uhoď; I aby do něho
tisíc hromů uhodilo; Ať do mně h. uhodí,
když to není pravda Us. Hoř. 124. Kouká
jako žába na hroma (m.: hrom). Hoř. 79.
O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 3l5^b., Čes. 1.
VIII. 359.

Hromada (nedílnosť statku, spolek) = spo-
jem dědin několika přátel (příbuzných) v jed
notu, která trvala, pokud úřadům krajským
nebylo oznámeno, že piestala býti. Vz Pal.
Děj. I. 1. 261.. II. 1. 376. — H. = zlatka.
Us. fiakristů. Kukla 134.

Hromaditel, e, m. H. beneficií. Sdl. Hrd.
VII. 161.

Hromádka. Stála tu jako h neštěstí. Tům.
Ml. 39.

Hromádko Fr. Vz Jub. XII, Flš. Písm.
563.

Hromadník, a, m. H. = člen hromady,
spolku. Vz předcház. Hromada. H-ci poklá-
dáni za osobu mravní, která teprve smrtí
posledního h-a neboli jednotníka zanikla. Vz
Pal. Dej. II. 1. 376.

Hromazditi (-žditi), -maždu, Us. ždím. Vz
Gb. H. ml. III. 2. 313.

Hromička, y, f. = svíčka Hromnice. Vyzov.
Mus. ol. XIII. 29.

Hromitel národů = Karel Vel. Flš. Písm.
1. 6.

Hromnice. O skloňování sr. Vánoce. Když
se pták na h. napije z koleje, sbíraj pod kra-
vami objediny (šetř pící, budeť ještě dlouho
zima). Mus. ol. 1898. 111. Bude-li slunce na
h. svítiti, bude nás po nich více zima trá-
piti. Kolik dní skřivánek před h cemi zpívá,
tolik dní bude po nich mlčeti. Fisch. Hosp.
261. Na h. slunko jistý vejce čistý; Slunko
na h, moc ovoce, ale dlúhá zima. Šeb. 224.
Prší li na h., nezvede se len. Čes. 1. IX. 255.
O pranostikách vz ještě Hoř. 202., Hrub. 6.,
Mus. ol. XII. 61., Žát. Př. 316a.

Hromničkales = školní plat na hrom-
ničky o hromnicích dávaný. Mus. 1900. 4., 6.

Hromobleskomocný. Ld. 147.

Hromohlasý. H. bojovník. Nár. list. 1897.
č. 195 Sr. Hromohlasný.

Hromohluký. Ld. 144.

Hromonosec, sce, m. = Juppitcr. Slád.
Lear. 76.

Hromosvod. Vz KP. VII 491. nn.

Hromotlucký. H. sklepník. Kukla 191.
Sr. Hromotluk.

Hromotřeskný. H. vada. Ld. Vz Hromo-
třeský.

Hromový. H. kámen n. klín = starý
z hadovce vyrobený mlat. Vz Čes. 1. VII.
82. Kdo nosí hromový kámen, bude silný.
Čes. 1. IX. 254. H. zapálení. Dač. II. 249.
To se dříve stalo, nežli se h. k( ření (špargl)
zvařilo (rychle; špargl se rychle vaří) Fisch.
Hosp. 89.

Hromžiti. Tak hromžíval již Plener. Nár.
list. 1898. č. 193 1.

Hronovci v Čechách. Vz Pal. Děj. II.
1. 362.

Hrot mléka (šechtar). Zát. Př. 94b.

Hrotař, e, m., mordella, brouk. H. dva-
nactitečný, m. duodecimpunctata, dvojznaký,
bisignata, chlupatý, villosa, páskovaný, fas-
ciata, skvrnitý, maculosa, srstnatý, villosa,
šestitečný, sexpunctata špičatý, aculeata. Vz
Klim. 507.

Hrotařník, a, m., mordellistena, brouk.
H. černý, m. pumila, hnědý, brunnea, malý,
parvula, ramenoskvrnný, humeralis, rovno-
boký, lateralis, temnobřichý, abdominalis. Vz
Klim. 508.

Hrotek, tku, m. = krajáč. — H. = ho-
řejší část máselnice. Turkov ve Slez. Ces. 1.
1897. 466. — H. = škopek. Tb. — H. = po-
hlavní úd samečků brouků, forceps. Klim. X.

Hrotíce, e, f., balea, měkkýš. H. obrácená,
b. perversa. Vz Ulič. 77.

Hrotnatec, tce, m, gonodera, brouk. H.
brslenový, g. evonymi, černý, maura, pilo-
rohý, serrata, rezavý, ferraginea, šedý, ma-
rina, štítoskvrnný, thoracica, tesařikovitý,
ceramboides, žlutonohy, loperus Klim. 496.

Hrotnokřídlec, delce, m, motýl. Vz Exl.
89.

Hrotočelý krab. Ott. XVI. 645.

Hrotojazyčník, a, m., hypebaeus, brouk.
H. žlutonohý, h. flavipes. Klim. 456.

Hroužiti. O původu sr. Zub. 404.

Hrozitananánský, vz Hrozitánský. Hoř.
83.

Hrozitanánský, vz Hrozitánský. Hoř. 83.

Hrozky, straň ve Slez. Lor 82.

Hroznosť. Hus. Er. I. 21.

Hroznova, pl. п., les. Pck. Hol. 218.

Hrsť, i, v obec. ml. také ě. Gb. H. ml.
III. 1. 383. O původu sr. Zub. 394

Hrstnice. Sr. Wtr. Vys. šk. 2 6

Hrubata, pl., n. = kopečky písku kol řeky
nebo trati. Hluboká. Kub. 152.

Hrúbě, subst. Z-hrúbi. z-hrúbí. Gb. H. ml.
III. 1. 217., 218. — H. = pastvinka při okraji
pole. Blatná. Kub. 152.

Hrůbek, bku, m. = malá brázda. Hlu-
boká. Kub. 152. — H. = bramborový řádek
Kouřim. Kub 152.

Hrubián: grobian, gvoldo, hrubý plátenník,
hrubý súkenník, sekačka (žena), sekerka, ro-
zavúbt, rozdrapenec, pyskáč, pyskačka (žena),
zubačka (o ženách). Zát. Př. 57^b.

Hrubodeskový. H. břidlice. Mtc. 1899.
167

HrubokoŽní či mnohopaznehtní ssavci,
multungula, Dickhäuter. Mus. 1849. IV. 70.

Hrubolící. Pal. Děj. IV. 2. 203. Vz Hru-
bolícný v VI. 379.

Hrubook, a, m., euglenes, brouk. H. černý,
e. nigrinus, hnědý, pygmaeus, obroučkový.