Předchozí (455)  Strana:456  Další (457) |
|
|||
456
|
|||
|
|||
Přežiti. — co. Radosť i žal my p-jem,
my přežijem cokoli. Nrd. — se. Názory ty se p-ly. Us. Pdl. Přežití, n., Uiberleben, n. Dk.
Přežitý; -it, a, o, überlebt, überstanden.
P. bieda. N. Hlsk. XI. 208. Přežívavec, vce, m. = přeživač, přèžvy-
kovač. Osv. VI. 551, Brm. I. 3. 56., 198. Přežívavý, wiederkäuend. Rk.
Přeživení = výživa, živobytí. Přeneščasné
p., dyž tech malin tolik néni Sš. P. 779. Prežluklosť, i, í. = prožluklosť. Slov.
Bern. Prežluklý = prožlulclý. Slov. Bern.
Přežouti. Přežúvať sa = hádati se. Mor.
Brt. D. 256. Přežrati. Kráva přežírá = přežvykuje.
U Mešna. Otm. — co. Len tak slinky pre- žiera (o hladném). Sb. sl. ps. I. 91. Prežúť =přežouti. Najprv prežuj, potom
vypluj. Rr. MBš. Prežúvať někdy = pře- mýšleti. Slov. Slav. Přežúvati se = hádati, skorpiti se, streiten. Val. Vck. Prežuvka, y, f., Wiederkäue, f. Loos.
Přežvachovati = přežváchati. Mor. Šd.
Přežvýkati. — co. Slova přežvykovati,
wiederkäuen, wiederholen. Lpř. Přežžíci, správně: přežíci, přežéci. Cf.
Přižžíci, Žéci, Žžíci. Prha, rostl. Cf. Rstp. 915., Slov. zdrav.
451., List. fil. XIV. 95, Rosc. 129., Mllr. 17.. Ott II. 762., KP. VI. 378. Prhlava. Koll. Zp. I 147. Cf. Rstp. 1360.
Prhlinka. Cf. Rstp. 1360.
Prhliti. Cf. Mkl. Etym. 261.
Prhlivý = žahavý. Rst. 475.
Prhloun, u, m, gnidoscolus, Brenn-
frucht, f., rostl. Vz Rstp. 1343. Prhonina = prha. Mllr. 17.
Prhový líh = arnika Ktzr.
Prch. Mkl. Etym. 241. Prch světel. Čch.
Dg. 483. Črtie velikým prchem běželi. Hr. ruk. 35. Prcha, Räude, f. Mkl. Etym. 241.
Prchačka, y, f. = rychlá jízda. Do p-ky
ten kůň není. Slez. Sd. Prchalov, a, m., Prchalau, ves u Pří-
bora. Prchaly, dle Dolany, sam. u Pelhřimova.
Prchání řas, madarosis ciliaris, Schb.,
vlasů. Prchavec, vce, m, vassa lupina. Byl
15. stol. — P. = déšť Slov. Prchavý. List. fil. XIV. 95. P. den, Dch.,
let, Hrts., oleje, žádosť, Dk, zpěv.. Č., mla- dosť, krása, láska, Hlk., stvůra, oheň, blesk, Čch., přelud. Vrch. Prchlák, u, m. = hrozen rád oprcháva-
jící, opadávající. Slov. LObz. XIX. 173. Prchlatka, y, f., hymenella, der Häut-
ung, houba. Vz Rstp. 1943. Prchlavý v hněvu. Št.
Prchleš, e, m., anacampseros, rostl. Vz
Rstp. 547. Prchlice, e, m., os. jm. Arch. IV. 273.
Prchlík = oves zrna menšího, bílého,
brzy dozrává a rád vypadává. Us. Msk., Fč. — P. = pozemky u Olešníka na Hlub. BPr. |
Prchlivec, vce, m., der Jähzornige. Dch.,
Kls. Prchlivosť přivodí pokárání. Výb. II.
930. P. zlý rádca. Zbr. Lžd. 29. P. člověka oslepuje. Us. Bž., Lpř. Prchloletý = rychloletý. Vký.
Prchlomlunný, negativ elektrisch. Slov.
Loos. Prchlota, y. f. = prchlosť. Dch.
Prchly. Cf. List. fil. XIV. 162.
Prchlý. Mkl. Etym. 241., List. fil. XIV.
82. P. zem = sypká. Val. Brt. D. 255. Prchnavý = prchký. Slov. Ssk.
Prchnily. Vz List. fil. XIV. 162.
Prchnouti. Mkl. Etym. 241., List. fil. XIV.
95. — abs. Rok prch'. Vrch. Už prchá = poprchává. Slov. Zátur. Ten ztrácí věk, kdo chvíli prchnout nechá. Hdk. Prchaj = běž, utíkej. Laš. Brt. D. 256. Roztě kola, až vše prchú. Alx. V. v. 1167. (HP. 29.). odkud (komu kudy). Duše prchla jí hrdlem z ňa- der ; Z tváře ruměné prchá nach a z údů vláda. Vrch. Ľud pŕchne od neho jako od moru. Rr. Sb. — komu. Čas mu rychle prchá. Us. Pdl. — kdy jak. V den druhý štěstí prchá poskokem. Nrd. Prcholina, y, m, os. jm. Slov. Šd.
Prcholiti, il, ení = poprchávati, mžíti.
Val. Vck. — sa, aufbrausen. Slov. Ssk. Prchomety, ves. Arch. I. 529.
Prchot, u, m. = prchání, padání. P.
obětí (ptáků). Phľd. VII. 39. (VI. 278.). Při. Cf. Brt. D. 168., 185. U sloves, vz
Jurs. 20., 24., 27.-31., 34. — Při- řidčeji se dlouží ve složení se slovesy: příslušeti, pří- ležeti, přiseděti. Bž. 20. Priadka, y, f. = prádelníce. Slov. Dbš.
pov. 168. — P. = Parca. Vz Zoja. Priadky = přástky. Slov. Koll. Zp. I.
312., Slav. Priadnice, e, f. = prádelníce, Spinnerin.
Dbš. Vz Priadka. Priadočka, y, f. = přádelnice, Spinnerin.
Slov. Koll. Zp. I. 312. Priahať = zapřáhať. Slov. Sl. ps. 333.,
Syt. Táb. 73 Priam = zrovna, hned. Němc. VII. 144.,
IV. 321. a j , Lipa. Kade ta tvoja mať za- čala zvediavať (dovídati se), priam moje srdiečko počalo omdlievať. Sl. ps. 135. Priamo = přímo. Kresliť krivo, p. sta
do šnúry. Slav. 88. — Ht. Sl. ml. 165. Priamosť, i, f. = přímosť. Slov. L'udstvo
v prvotnej prostote a p-sti. Dbš. Úv. 162. (151.). Priamovaný = premovaný. Slov. Lipa.
228. Priamy = přímý. Slov. Kráčajú priamou
cestou. Dbš. Úv. 151. (152.). Priapismus = těhotky. Rk.
Priapský. Vz Priapos. P. verš. Dk.
Priasť = přísti, spinnen. Slov. N. Hlsk.
I. 26.
Priať = přáti, gönnen. Slov. Ev. šk. II.
247., Ht. Sl. ml. Priateľ = přítel, Freund. Slov. Najlepší
p. je mešec. Sb. sl. ps. I. 125. Priatelka, y, f. = přítelka, die Freun-
din. Slov. Orl. II. 205., VIL 184., Ev. šk. II. 29., Sb. sl. ps. I. 158.
|
||
|
|||
Předchozí (455)  Strana:456  Další (457) |