Předchozí (425)  Strana:426  Další (427) |
|
|||
426
|
|||
|
|||
Berouna zdržel se sedm dní. Ddk. II. 337.,
427., 438., III. 185., IV. 28. Patnáct dní, za kterých se Pavel v Jerusalemě zdržoval; An Petr na poušti u Jana se někdy ač ne- drahnou dobu zdržoval. Sš. II. 15., J. 34. Arciknížata rakouská až do sedmého kolena císařství římské na sobě zdržovali. Dač. I. 257. Však zdržoval-liby se tu na dlouze, dejte mu navěstí. Žer. 348. Z. se někde za dlouhý čas. V. — že. Sotva se zdržel, že na kněze nesáhl. V. — aby. Proto matka nepoložila jest v mysli, jakoby její prosbu neuslyšal, ale že hodně se zdržel, aby časem svým jejie prosbu naplnil. Hus II. 35. — aby-ne. Nemohu se z, abych hrozných soudů neměl ohlašovati. Br. Zdržte se, abyste jich utrhavě nepomlouvali. Flav. Nemohl se toho z., aby vám toho neoznámil. Háj. Kněz Prokop Veliký nemohl se z., aby ne- chopil se slova nápodobně; Stolice římska žeby Slezáky zdržovati měla, aby Neletěli do své záhuby. Pal. Děj. III. 3. 77., IV. 2. 323. Bázeň je zdržuje, aby k hřiechu ne- klopotali. Hus II. 8. Vz Brániti (konec), Zápor. Zdržitel, zdržovatel, e, m., der Auf-,
Ab-, Erhalter. Kom. Z., že múdře všecky věci drží; Aby z toho chválil stvořitele, z-le a zachovatele. Hus I. 85. Zdržitelka, zdržovatelka, y, f. Milosť
nenie rodička zámutkův, ani zdržitelka (obsah) nectností. Biancof. 73. Zdrživosť, i, f. = zdrželivosť. Zlob.
Zdrživý = zdrželivý. Zlob.
Zdržka, y, f. = zdržení. Zlob. Zdržlivosť, i, f., die Enthaltsamkeit, Tč.
Zdržlivý, enthaltsam. Vz Zdržlivosť.
Zdržnosť, i, f. = zdrželivosť. Veleš.
Zdržný = zdrželivý. Veleš.
Zdržok, žku, m., der Pechwisch. Slov.
Ssk. Zdržovací, zum Zurückhalten dienend.
Z. válec. Techn. Zdržovadlo, a, n. = zdržadlo.
Zdržování, n., die Zurückhaltung. Z-ní
v hudbě = retardace, die Retardation. Zv. Z. se, der Aufenthalt. J. tr. Místo pobytu, z. se, der Aufenthaltsort. J. tr. — Vz Zdr- žeti. Zdržovatel, vz Zdržitel.
Zdržovatelka, v z Zdržitelka.
Zdržovati, vz Zdržeti.
Zdržovně = zdrženlivě. Na Slov. Bern.
Zdržovnosť, i, f. = zdrženlivosť. Na Slov.
Bern. Zdržovný = zdrženlivý.
Zdržunek, nku, m. = pobyt, der Auf-
enthalt. Aby nemohli nikde v panství z-ku míti. Sl. let. IV. 138. Zďubati = zezobati, mit dem Schhabel
zer-, aufpicken. — co, koho. Holubi všecku rež z-li; Vrány zajíca tak z-ly, až ho za- ďubaly. Us. Tč. Vz Zďobati. Zďubkaný = zďobaný. Prk
Zdůbkovati = zdůbky dělati, schnörkeln.
Zdubněti, ěl, ění, vor Schrecken wie
ein Baum sinnenlos dastehen. Na Slov. Ssk. Potom národy zdubnejú, čiahnu prstami do stojacích dúbkom vlasov. Sldk. Mart. 25. |
Zducmatěti, ěl, ění, zdužmatěti, dick,
paustig werden. Zhrubl, ztučněl, zducmatěl. Bech. Zduch, vz Vzduch.
Zducha, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I.
128. Zduchati, zduchnouti, chnul a chl, ut,
utí, anfachen. — co čím: oheň ducháním. Na Ostrav. Tč — Z. = sfouknouti, aus- blasen. — co čím. Dúfa, že on jedným zduchne slovom z poľa slávy všetkých chrabrých Ľachov. Zbr. Lžd. 185. Zduchmati, vz Duchmati. U Olom. Sd.
Zduchnouti, vz Zduchati.
Zduchovatěti, ěl, ění, vergeistigen. Šm.
Zduchovatiti, il, ěn, ění, begeistigen.
Šm. Zduchovice, dle Budějovice, Zduchowitz,
ves v Příbramsku u Dobříše. Vz S. N., Tk. 1. 85., 417. Zduchovnělosť, i, f., das Geistigge-
wordensein. Zduchovnělý, vergeistigt, geistig gewor-
den. K jakému cíli to podobenství z-lé apoštol na Galatské obrací? BR, II. 637. Zduchovněný; -ěn, a, o, beseelt, belebt.
Kom., Br. Zduchovněti, ěl, ění, geistig werden.
Us. Zduchovňuje i člověk suchodrsný. Phld. I. 3. 123.
Zduchovniti, il, ěn, ění, zduchovňovati,
beseelen, beleben, geistig machen. Nz. Zduji, vz Zdouti.
Zdůkladniti, il, ěn, ění; zdůkladňovati,
begründen. Krok. -- co. Zdůkladňovati, vz Zdůkladniti.
Zdůl, zdůla, zdůlu, zdůly = ze spodu
nahoru, von unten hinauf. Vz Důl, Důla, Zdola. Ona pak již začala od zdůla bělati. Kld. II. 10. Zdůla, vz Zdůl.
Zdůle, vz Zdoly.
Zdůlí, šp. m.: zdola. Vz Zdůl.
Zdůlkovatěti, ěl, ění, blatternarbig wer-
den. Ros. Zdůlkovati, Gruben, Grübchen machen,
zergraben. — co: zemi. Um. les., čím: rýčem. Zdulosť, i, f, die Aufgeschwollenheit,
das Aufschwellen Z. vody. Zdulovati = prohledati, durchsuchen.
Na Slov. — co (kde). Všetky skrieně z-la. Dbš. Sl. pov. I. 87. Z-li všetky kúty v zámku, ale nic nenašli. Dbš. Sl. pov. I. 72. Raz on odešiel na polovačku a ona z-la každý kútik v dome. Ib. I. 343. Zdůlu, vz Zdola, Zdůl.
Zdůly, vz Zdola, Zdůl.
Zdulý, schwellend, aufgeschwollen. Vz
Zdouti. Z. vody. Br. Zdumalý. I v ležení zbudenom, z-lom
bolo hluché mlčania a úžas. Na Slov. Ppk. II. 164.
Zdumaný; -án, a, o, nachdenkend ge-
worden? Z. čelo. Hdk. Zduměti, ěl, ění, anschwellen? Z-li, zdu-
řeli, utekli. Sš. Sk. 110. Zdumliti, il, en, ení = dupati, stampfen,
herumspringen. U Místka. Mtl. |
||
|
|||
Předchozí (425)  Strana:426  Další (427) |