194

Paretka, y, f., zdrobn. parta. Dolů, dolů,
má p-ka perlová a ty za ňú má šňorečka
červená (něbudžeš ty na mej hlavě nosená.
Brt. L. N. II. 156.). Sš. P. 443. Má p-ko
zelená. Brt. N. p. 250.

Pařevka, y, f., chybně m.: pařenka. Brt.

Pařez, v obec. mluvě parez. Mkl. Etym.
278. Při pařezech člověk třikrát se zahřeje,
když je vykopává, štípe a jimi topí. U Bělohr.
Bf. Starší muži nehoří jako sláma, ale jako
smolnatý p. Šml. Stál jako p. (neříkal nic).
Hnšk Všech p-zóv. Modl. 46. b.

Pařezí, sam. u Cerhonic na Pís., u Chlumu
na Třeboň.; pole u Drahkova na Blov.,
Jamen, Kluk na Pís., u Kanic. BPr.

Pařezitý, rybník u Zavlekomě. BPr.

Pařezné, vz Pařezný.

Pařezní, vz Pařezný.

Pařezník = čarovník horní, circaea al-
pina, das Hexenkraut, rost. Slb. 558.

Pařezný = od pařezu. P. právo, das
Stockrecht, dříví, -holz, cena. Škd. — P. =
hospodský dříč. Čce. Tkč.

Pařezov, a, m. = rybník u Domažlic.
Rnd. — P., Alt-Parisau, ves tamtéž. Rk.
Sl., Blk. Kfsk. 662.

Pařezoví, n. = pařezy.

Pařezovka, y, f., der Stock-, Baum-
schwamm. Rk.

Pařezovský, Parezovský, rybník u Li-
šova. BPr.

Pařezy také sam. u Kašperských Hor.
Cf. Rk. Sl.

Parforsník, a, m. = parforsní pes, der
Parforcehund. Škd.

Pargamenář, e, m., der Pergament-
macher. Bern.

Pergamenový mšál. Arch. VIII. 566.

Pargamiška, y, f. P-ku z něčeho udě-
lati = něco zpotvořiti. V Kunv. Msk.

Pargamuška, y, f. = pargamutka; stydký
úd ženský. U Domažl. Rgl.

Pargán, u, m. = parkán. U Polič. Zkr.
Na mor. Val.

Pargať = práskati. Slov. Ssk.

Parhamy, pl., m. = oděv, nábytek, po-
třeby (potupně). Slov. Zátur. Donesené nám
boly všetky naše p. do pekného príbytku.
Orl. VIII. 16. Vystrojení všetkými potreb-
nými p-my vysadli sme na kone a jachali.
Syt. Táb. 245.

Parhan, n, m. = cham, šira. Slov. Bern.

Parhún, u, m. = místo neúrodné; vrch
u Polánky na Vsacku (pustý, neúrodný),
Vck., Brt. D. 246.

Parchač, e, m., der Anreizer.

Parchadlo, a, n., der Stocher. Slov. Bern.

Parchant. Když se konopí kvetoucí po-
skonné trhá, stává se někdy, že tak zvané
hlavaté či materné semeno již usadilo. To
se zove p. U Uher. Hrad. Tč.

Parchati, vz Penicír.

Parchoniť sa = slabými silami něco
podnikati. Slov. Zátur., Hdž. Vět. 128.

Parchot, u, m. = převzdívka židům. Na
Vsetín. Vck.

Parchovice, Tk. IV. 404, 517., VII. 363.

Parchovna, ě, f. = pajchovňa, pejchovna,
pýchovna. Na Kopanic. Brt. L. N. II. 108.

Paria, vz Pariové. Rjšk.

Parias, pariah = bezprávný vyvrhel spo-
lečnosti. Vz Bdl. v Mtc. 1880 107., Pariové.

Pařice, e, f. = káď (na paření) v pivo-
váře. Slov. Sl. let. III. 79.

Pařidlo, der Maisch-, Brühapparat. P. na
píci. Šp. — To je p. Vz Opilý.

Parietinový. P. kyselina. Vz Rm. II. 272.

Parifikace, e, f. = vyrovnání, die Aus-
gleichung, Parification, kupec. Kh.

Parifikační země, Parificationsland, les.
Sl. les.

Pařichlup, a, m. = kdo se za horka teple
obléká. Vondrák.

Pařichvost, a, m. Čírom čárom vystu-
puje sa hore a meno P. značí o vtipe ľudu
a o jakosti cesty. Slov. Orl. VI. 69.

Pářík, u, m., zdrobn. pár.

Pařilata = trhan. Brt. D.

Parilovina, y, f., das Parilin. Rst. 460.

Pařinka, y, f.= pařenka. Slez. Šd.

Pariové čili psi zdivočelí, Pariahunde.
Brm. I. 387.

Paripa. Mkl. Etym. 232., Němc. VII. 40.,
Koll. Zp. I. 20., II. 118. Také p-py, len sa
tak blištia. Sb. sl. ps. I. 110

Paripovač, e, m., der Pferdezüchtler. Rk.

Parisit, u, m., nerost. Mus. 1887. 160.

Pařiska, y, f. = houba; hruška.

Parisů Mlýn (Dolejší Mlýn) u Benešova.

Pařiti. Mkl. Etym. 232. — co. Slunce
p-lo zemi. Us. P. co = dělati. Na mor. Slov.
Vck. — se odkud. Z bahnisek, z otevřené
rýhy se paří. Osv. V. 637. — jak. Paříš jako
smolú se zžeh. Smil.

Pářiti. Kuoň jej (lva) pářil v čelo nohú
(uhodil). Ezp. 2085.

Pařítko, a, n. = pařidlo, piják. U Nov.
Bydž. Kšť.

Pařízek, sam. u Čimelic; mlýn u Brna. —
P., zka, m., os. jm. Arch. VIII. 6. P. .Aleš,
dr. theol. a ředitel hl. školy v Praze, 1748.
až 1822. Vz Tf. H. 1. 186, 198., Bačk. Písm.
I. 186., 220., 221., Jg H. 1. 606., Šb. Dj.
ř. 274 , Tf. Mtc. 2., Rk. SI, Bačk. Písm. 930.—
P. Jos., † 1864., hud. sklad. Vz Rk. SI. -
P. To je masný p. = dobrá kopa. Brt. —
P., vz Pařez. Děti trhajíce jahody kladou
první na p. Us. u Rokyc. Fč.

Pařízov, Pařižow. Sdl. Hr. I. 179., Rk.
Sl.

Paříž z Parisii. Dal. Ve star. jaz. a na
Mor. posud masc. B. Vodička. — Tk. VI.
219. Cf. Rk. SI. Některé do P-že (Parzyzie)
rozeslal. Pass mus. 408.

Park řím. a řec., vz Vlšk. 505. Cf Rk. Sl.

Párka = párek. To vynech, ,v párkách'
jest od: párek.

Parkán. Arch. VIL 308. — P. = hra-
debný příkop y 15. a 16. stol., der Wall-
graben. Wtr., Čsk. Nosili kamení na p-ny
i na bašty. Let. 342.

Parkán, ě, f. = parkán. V P-ni = louka
u Radinova na Klat. BPr.

Parkániť, verzäunen. Bern.

Parkánka, y, f. = sukně z látky par-
kánové. Us. u Vysokého. Para. arch. XIV.
360.

Parkánový. P. látka. Vz Parkánka.

Parkati = štourati, stochern. Zuby jihlú
p. Slov. Tč.