vojsko vésti. Rkk. V B. s někým vejíti. Troj.,
Dal. Dáti se s někým do boje. Troj. Do
boje Hnáti. Troj. Boj s někým bráti, vziti
(s nepřátely). St., Dal. Nerovným bojem s ně-
kým Bojovati. Jel. Tvrdý a vražedlný Boj
s někým podstoupiti. Troj. V b. s někým
se pustiti. B. byl hrozný a smrtelný. Troj.
Těžkým bojem byl přemožen. Troj. Snad-
ným bojem koho poraziti. Jel. Boje podni-
kati. Zák. sv. Ben. B. vášní. Jel. Boj dobrý
jsem bojoval. Br. Ana již k smrti boj vede.
Háj. Kůň do boje; v boji zajatý. V. Bojem
je pobil. Dal. V bojích zvyklý. Háj. K boji
se připraviti. Br. Bojem proti sobě státi. Jg.
B. nastal. Troj. B. v hromadu se srazí. Rkk.
B. se rozmohl. Troj. B. trvá mezi nimi. Troj.
B. se skončil, Us., vzal konec. Rkk. Těžkým,
snadným bojem něco přemoci, poraziti. Jel.
B. vyhráti, obdržeti na někom. V. Těžkým
bojem bojovati. V boji umříti,, zahynouti,
V., sejíti. Dal. B. podniknouti. Us. B. Do ji-
stého času odložiti. V. Bojem zemdlíti, ně-
koho si podmaniti. V. Kdo chce pokoji, ho-
tov se k boji. Prov., D. Kdo chce pokoji,
ten nečiň zmínky o boji. Solf. B. způsobiti.
Solf. Bojem se s někým potkati. Solf. Město
bojem vzíti. Rus. Do boje proti někomu tá-
hnouti. Nt. — Vz Bitva, Válka, Půtka, Útok.

Bojací, kdo se bojí, Tkadl., furchtsam.

Bojácně. V. B. si počínati, furchtsam sich
benehmen.

Bojácnosť, i, f., bázlivosť, báznivosť, le-
kavosť, nesmělosť, Schüchternheit, Furchtsam-
keit. V. Stran přísloví vz: Baba, Hlava, Ko-
šile, Kuráž, Leknutí, Máslo, Mísa, Moucha,
Musiti, Nesmělý, Pes, Prach, Schovati se,
Sketa, Strach, Strašidlo, Tchoř, Ucho, Vojna,
Zajíc, Žebrák.

Bojácný, od bojati (báti) se; vz -ácný.
B. = bázlivý, nesmělý, lekavý, furchtsam,
feig, blöd. B. srdce, V., mysl, hrdina, zajíc,
člověk atd. Příliš bojácným býti. D. Vz
Bázlivý, Řiť. — v čem: v boji. — při
čem: při dobývání lesa, Vz Abstrakta.

Boják, a, m. = bázlivec. Hasenfuss, Feiger.

Bojar, a, m. = válečník, hrdina; rus. =
šlechtic. Jg. — Bojarský, Bojaren-.

Bojatý = bázlivý, furchtsam. Na Mor.

Bojazlivý = bázlivý. Na Slov.

Bojce, e, m., bojovník, Krieger. Kat. 1755.,
Rkk. (zastr.).

Bojčiti = pleniti, Šm., plündern.

Bojevný, bojovný. Kat. (zastr.), krie-
gerisch.

Bojínek, nku, m., tráva, Lischgras. Rostl.

Bojiště, ě, bojoviště, ě, n. Wahlstatt,
Wahlplatz, Kampfplatz, Schlachtfeld. — B.
obdržeti. Zlob. Na bojišti padnouti, z bojiště
utéci. Us. OD b. odstoupiti; Na bojišti zů-
stati. Háj. Třas je hnaše z bojišče. Rkk.

Bojný, 1. bojící se. — čeho: pána Boha
b., Smrž., fürchtend; 2. čeho se. báti sluší,
furchtbar, Jg.; 3. válečný. B. právo, Kriegs-
recht.

Bojovací. Kampf-. Rk.

Bojování, n. K b. hotov býti. U b. mdleti.
Troj.

Bojovati, bojuji, jí, juj, juje (íc), val,
ání; bojovávati — boj, válku vésti, válčiti, bíti
ne, váleti; polem se potýkati, Krieg führen,

streiten. — adverb.: udatně, hrdinsky,
statečně, šťastně, zmužile, směle, trudně,
silně, krvavě, rekovsky. Jg., Troj. — s kým,
s čím: s nepřítelem. Har., Troj., s smrti,
V., s velikou udatností, snažností. Us. B.
s kým. Alx. 1105. — o co: o vlasť. Jg., Br. —
pro co: pro vlasť, pro svobodu. Jg., T. Lépe:
za co. — co: těžký boj. - čím: mečem,
těžkým bojem, Us., řečí (vz následující:
proti komu); vši silou s nepřítelem. Troj.
proti komu: V., Reš. B. řečí protiv Bohu.
Kat. 2934. — do čeho: do krve. Jg. -
v kom, v čem, kde: Stud v ní s milostí
bojoval, Troj., v lese. Us.- pod čím: pod
praporem. T. — za co: V., Žalan. 72. —
jak dlouho: Potom za 30 dní ústavně bo-
jováno jest. Troj. 325. Od rána do noci. Us.
— nač: na svůj náklad b. Hos. 83. — abs.
Kdo nebojuje, nevítězí. C.

Bojové, od nich dostaly Cechy jméno
Bojohemum.

Bojoviště, ě, n., vz Bojiště. Kom.

Bojovně se s kým potkati. Háj., krie-
gerisch, streitbar.

Bojovnice, e, f., bojovná žena. Reš. Strei-
terin.

Bojovnický. B. kopí, Krok. Krieger-.

Bojovnictví, -tvo, a, m, Kriegerstand. Jg.

Bojovník, a, m. V. Krieger.

Bojovnosť, i, f., udatnosť. D. Streitbarkeit.

Bojovný, válečný, kriegerisch, streitbar.
B. člověk, muž, V., národ, Jel., rytíř, pluk,
Troj., znamení, skutek, Háj., nástroj. Zlob.

Bojový. V den b. Ž. kap. 77., 9. Schlacht-.

Bok, u, bůček, čku, boček, čku, m., Seite.
B. levý, pravý. Bokem (= na boku) ležeti.
Jg. Převraceti se s boku na bok. L. Boky
někomu páliti = mučiti ho. L. Meč k boku
připásati, zavěsiti. V. Boleni, pícháni, klání
v bocích, v boku. V., D. Po boku někomu
jíti, státi, seděti, V., ležeti, jeti. Na trápení
boky svými ztvrdil a vyznal. Gl. Poněvadž
ten podezřený jest, Daj jej v moc mú, já
jemu boky dobře stáhnúti dám (mučením).
Mus. Vz (GI. Na boku, při boku někomu jíti.
Ros. Boky sobě podpírati. Us. Boky na-
dýmati, podjímati. L. Ruce do bokův si
dáti. Šm. Ruce o boky si opříti. Rk. Z smíchu
za boky se bráti. Jg. Strach za boky ho
chytá. Jg. Bokem, s boku na někoho hle-
děti (= stranou). Rk., Jg. Jde po boku =
je opilý. Us. v Želivsku. Sř. Na b. se po-
ložiti; po boku někoho míti. Nt. — Pozn.
Nyní mnozí za ,bok' po německu ,strana'
kladou; leží na levé straně, šel mu po pravé
straně. Brt. — B. = strana, křídlo vojska,
Flanke. Nepříteli v bok (pravý, levý) pad-
nouti. Us. Po boku na nepřítele připadnouti.
Br. Vyraziti v bok. Rk. B. krýti. Nt. — B.
= břicho. Vlk nakládá oba boky (žrádlem).
Rad. zv. — Syn z boku levého (= neman-
želský). D. — B. u vozu. Do bokův mandel
žita naložil. Us. — Bok lůže. V. — Z boku
= něm. Aus dem Stegreif, z náhla, z patra.
Rk. — B. moře, vz Moře. — B. (das Profil).
B. tváři, lodí, šachty, zubu, peci, u řebříku.
— B., svah, úbočí, stráň, pobočí, úklon, Ab-
hang, Abdachung, Böschung. Š. a Ž. — Bok,
s něm. Bock. Posaď se na bok (vozu), šp.