517

— Stückof., žíhací — Verglühof., Glühof.,
zuhlovací (uhelná) — Verkohlungsof,, prů-
vějná — Zugof., hnací n. odháněcí — Cu-
pellirof., Treib-, kupolová — Cupolof., do-
dělávací — Garheerd, dmychadelná n.dmyšná

— Geblaesof., vysoká — Hochof., vápenná
(vápenice) Kalkof., kapelná — Kapellenof.,
lampová — Lampenofen, Nz., p. na sádru,
na škváry, Šm., hutnická (šachetní, pálací,
tyglová), cihlářská, hrnčířská, porculánová,
sklářská, muflová, S. N., koksová, Koksofen,
Hř., křivá — Krummofen, tažitá — Zugofen,
Techn., Albertiova, KP. IV. 196., galejná,
ku pražení kyzu, průbířská, Siemensova,
sodová, vápenná, ib. 424., 618., 233., 567.,
404., 374., pálací — Flammen-, Brennof., Rk.,
veliká šachtná (více než 14 střevíců zvýší);
veliká p. na dřevě, na uhlí dřevěném n.
kamenném, na kokách. Vys. P. na cihly kle-
nutá, otevřená. S. N. P. má dole čelestno
(čelesten, Jg.), kterým se topí. S. N. Cihly
do peci skládati, z peci vybírati, v peci pá-
liti; v peci oheň rozdělati. Us. Ty do peci
musí. Er. P. 52. Z peci oheň hřeblem vy-
hrabati. V. Do peci sázeti, z peci vysazovati,
p. nabíjeti (den Ofen schlagen). Us. P. ží-
znivá, jiskřící; p. vypáliti; p. vychlazuje;
z peci vyhoditi. Šp. S peciválkem za pec.
Us. Za pecí vychovaný; u peci se tluče;
neví nikam od peci (o doma váleném), Ros.,
na peci válený (peciválek). Us. O nezkuše-
ném. Č. Váleti se za pecí (doma valašiti).
Pod pecem je patero, za pecem je čtvero
(dětí). Mor. P. 197. (Zb.). Kdo sám v peci
(Kdo v té peci) bývá, jiného tam hledá;
Kdo v peci býval (líhal), umí jiného tam
ožehem hledati. Jg., Lb. Vz Zlý. Kto je
v peci, myslí, že sú tam všetci, Mt. S. A v té
peci sedávali, kde svých manželek hledávali.
Lom. Je to suché jako pec. U Řenčova.
Sníh v peci sušiti (nerozumně jednati). Jg.
Při peci dobré věci. Č. Jí, jakoby do peci
házel. Vz Žrout. Č. Jsou z jedné peci. Vz
Stejnosť. Č. Rozbořila se pec (= žena slehla).
Vz Noha, Řím. Č. Poustky doma, čtyři kouty
a pec pátá. Vz Chudoba. Č. Ne z jedné peci
chléb jedl (= zkušený). Č. Jdi do peci (ke
kozlu. Dle Dch. eufemismus = jdi do pekla,
geh zum Geier, zum Teuchsel)! Rk. Jest bílý,
jakoby v peci líhal. Jg. Na peci (v odpo-
věděch = ne. Vz Odpověď). Na Zlínsku. Brt.
Mlátí-li se v pateřici, říká se: Buchty v peci,
koláče na peci(vz Mlátiti, v Dodatcích). Mřk.—
Pícka, ohniště. Na Mor. Mřk. Vz Pícka. —
P., kamna, der Zimmerofen. U Opav. Klš. Vz
Pekelec, Puchárna, Čeřen, Máslo, Kamna. —
P., jedno napečení chleba, jedno pálení cihel,
vápna atd. Vz Pečení. P. chleba, koláčův,
cihel, vápna. Š. a Ž. — P. Pece slovou části
lomu kamenného. Ve vých. Čech. Jir. — P.
ohnivá, měkkýš, vz Šišan.

Pecák, u, m., kotlík k vážení vody, ein
kleiner Kessel. U Opav. Klš.

Pecál, u, m. P-ly, kočičky na jívě, šišky
na stromech lesních. U Stankova.

Pecanka, y, f., zídka u peci, die Ofen-
mauer. Jg.

Pecař, e, m., der Schmelzmeister, Hoch-
ofner. Jg.

Pecařka, y, f., die Hochofnerin.

Pecařský, Hochofner-. Jg.

Pecařství, n., das Hochofneramt. Jg.

Peccavi, lat., zhřešil, chybil jsem. Rk.
Obyčejně ve rčení: pater peccavi = otce,
zhřešil jsem, jež vzato z paraboly o marno-
tratném synu (Luk. 15. 21.) a jehož užíváme
na označenou, že chybu svou uznáváme. Hý.

Pece, e, f. == péče, trápení, muka. Již ke
mně spěje má pece. Kat. 2989. V Er. vy-
dání chybně péče m. pece dle Prk. Př. 9.
Pozn. Cf. Péci se.

Pecen, cnu n. cna (Bž. 79.), pecnec, gt.
pečence, pecník, u, pecínek, pecének,
nku, m., bochník, kruch chleba neb čeho
jiného, Laib, m. Mkl. B. 151. P. chleba. Jg.,
Pč. 19. Dáti se do kláštera pro věčný pece-
nec. Hus. Lépe za svým krajícem, než za
cizím pecnem. Jg. Snadší k pecnu než krajíci
(každý sahá). Ros. Překroj p. a dej obě půle.
Pk. P. sádla. Aesop. P. sýra.

Pecera, y, f., lépe než pečera, die Höhle,
Grotte. Vz Pečera. Jg.

Pecerady, dle Dolany, ves u Benešova.
PL.

Pecerský, Grotten-. Rk.

Péci (v obec. mluvě: pecti), peku, pečeš,
peče, pečeme, pečete, pekou; pec (v obec.
mluvě: peč) pecme, pecte; peka (ouc), pekl,
pečen, ení; pékati, pekávati. Péci m. pékti,
vz Kt. Peku, skr. koř. pak, řec. пепмѵ,
néóóo) m. nh.-yo, lat. coquo. něm. kochen.
Schl. — Syn.: pražiti, smažiti. V. Backen;
braten; brennen, heiss machen; starati se,
sich kümmern. Jg. — abs. Slunce peče
(pálí), déšť poteče. Brt. — co, koho: chléb,
Kom., pečeni, Br., koláče. Us. Slunce žence
peče. Plk. P. raky (studem se pýřiti, scham-
roth werden), L., Sm., strejčka (nápoj lásky
někomu dáti). V., Sm. — co nač: chléb na
prodej. Dsky I. 175. — co, se čím: Chléb
lejny pekli. Br. Kaštany parou péci. Us.
Zle sě námi světe pečeš (se staráš), jakžto
ptáčkóm pruhla léčeš. Výb. I. 1130. 14. Jiné
jest, dí Zlatoúst, pečovati a jako péci se
bázní. Sš. Mt. 101.,— co kde: na rožnech.
Kom., na slunci, Šp., na pekáči. Pekl jsem
na jeho uhlí chleby. BO. Sv. Vavřinec na
rošti byl pečen. Hus. P. hrušky v peci, v po-
peli p. Jg. P. něco u ohně. Us., Šm. Ta
(lenosť) se okouní a peče u kamen, sotva
mluvíc. Ctib. — od čeho. Všecky krmě,
jenž od těsta mohú pečeny býti. BO. — se:
maso, chléb se peče. Us. Peče se jako ryba.
Sš. P. 1. Chcuť sě tu tak péci. Kat. 1542. —
se po kom, po čem = starati se. Proč se
po ní tak vaříš a pečeš? St. skl. V. 90.

Pecička, y, f., vz Pecka.

Pecičkatý, kleinkernig. P. jahody.

Pecičkovitý, steinbrandig. P. snět, Stein-
brand, m. D.

Pecidlo, a, n. Jdi do pecidla (= do pekla),
eufemism. Us.

Pecina, a, f., hlína vypálená z peci pe-
kařské. Vz Pecový. Ofenthon, m. — P., la-
vice zděná, zídka u pecí, podzdívka, die
Ofenmauer. Dch. Us. u Litomyšle, u Chocně.
Ktk.

Pečínek, pečenek =_ pecen.

Pecivál, pecivál,a, peciválek, lka, m.,
der Faulenzer, Ofenhocker. Er. P. 72. Marná



	517

	— Stückof., žíhací — Verglühof., Glühof., zuhlovací (uhelná) — Verkohlungsof,, prů- vějná — Zugof., hnací n. odháněcí — Cu- pellirof., Treib-, kupolová — Cupolof., do- dělávací — Garheerd, dmychadelná n.dmyšná — Geblaesof., vysoká — Hochof., vápenná (vápenice) Kalkof., kapelná — Kapellenof., lampová — Lampenofen, Nz., p. na sádru, na škváry, Šm., hutnická (šachetní, pálací, tyglová), cihlářská, hrnčířská, porculánová, sklářská, muflová, S. N., koksová, Koksofen, Hř., křivá — Krummofen, tažitá — Zugofen, Techn., Albertiova, KP. IV. 196., galejná, ku pražení kyzu, průbířská, Siemensova, sodová, vápenná, ib. 424., 618., 233., 567., 404., 374., pálací — Flammen-, Brennof., Rk., veliká šachtná (více než 14 střevíců zvýší); veliká p. na dřevě, na uhlí dřevěném n. kamenném, na kokách. Vys. P. na cihly kle- nutá, otevřená. S. N. P. má dole čelestno (čelesten, Jg.), kterým se topí. S. N. Cihly do peci skládati, z peci vybírati, v peci pá- liti; v peci oheň rozdělati. Us. Ty do peci musí. Er. P. 52. Z peci oheň hřeblem vy- hrabati. V. Do peci sázeti, z peci vysazovati, p. nabíjeti (den Ofen schlagen). Us. P. ží- znivá, jiskřící; p. vypáliti; p. vychlazuje; z peci vyhoditi. Šp. S peciválkem za pec. Us. Za pecí vychovaný; u peci se tluče; neví nikam od peci (o doma váleném), Ros., na peci válený (peciválek). Us. O nezkuše- ném. Č. Váleti se za pecí (doma valašiti). Pod pecem je patero, za pecem je čtvero (dětí). Mor. P. 197. (Zb.). Kdo sám v peci (Kdo v té peci) bývá, jiného tam hledá; Kdo v peci býval (líhal), umí jiného tam ožehem hledati. Jg., Lb. Vz Zlý. Kto je v peci, myslí, že sú tam všetci, Mt. S. A v té peci sedávali, kde svých manželek hledávali. Lom. Je to suché jako pec. U Řenčova. Sníh v peci sušiti (nerozumně jednati). Jg. Při peci dobré věci. Č. Jí, jakoby do peci házel. Vz Žrout. Č. Jsou z jedné peci. Vz Stejnosť. Č. Rozbořila se pec (= žena slehla). Vz Noha, Řím. Č. Poustky doma, čtyři kouty a pec pátá. Vz Chudoba. Č. Ne z jedné peci chléb jedl (= zkušený). Č. Jdi do peci (ke kozlu. Dle Dch. eufemismus = jdi do pekla, geh zum Geier, zum Teuchsel)! Rk. Jest bílý, jakoby v peci líhal. Jg. Na peci (v odpo- věděch = ne. Vz Odpověď). Na Zlínsku. Brt. Mlátí-li se v pateřici, říká se: Buchty v peci, koláče na peci(vz Mlátiti, v Dodatcích). Mřk.— Pícka, ohniště. Na Mor. Mřk. Vz Pícka. — P., kamna, der Zimmerofen. U Opav. Klš. Vz Pekelec, Puchárna, Čeřen, Máslo, Kamna. — P., jedno napečení chleba, jedno pálení cihel, vápna atd. Vz Pečení. P. chleba, koláčův, cihel, vápna. Š. a Ž. — P. Pece slovou části lomu kamenného. Ve vých. Čech. Jir. — P. ohnivá, měkkýš, vz Šišan. Pecák, u, m., kotlík k vážení vody, ein kleiner Kessel. U Opav. Klš. Pecál, u, m. P-ly, kočičky na jívě, šišky na stromech lesních. U Stankova. Pecanka, y, f., zídka u peci, die Ofen- mauer. Jg. Pecař, e, m., der Schmelzmeister, Hoch- ofner. Jg. Pecařka, y, f., die Hochofnerin.	Pecařský, Hochofner-. Jg. Pecařství, n., das Hochofneramt. Jg. Peccavi, lat., zhřešil, chybil jsem. Rk. Obyčejně ve rčení: pater peccavi = otce, zhřešil jsem, jež vzato z paraboly o marno- tratném synu (Luk. 15. 21.) a jehož užíváme na označenou, že chybu svou uznáváme. Hý. Pece, e, f. == péče, trápení, muka. Již ke mně spěje má pece. Kat. 2989. V Er. vy- dání chybně péče m. pece dle Prk. Př. 9. Pozn. Cf. Péci se. Pecen, cnu n. cna (Bž. 79.), pecnec, gt. pečence, pecník, u, pecínek, pecének, nku, m., bochník, kruch chleba neb čeho jiného, Laib, m. Mkl. B. 151. P. chleba. Jg., Pč. 19. Dáti se do kláštera pro věčný pece- nec. Hus. Lépe za svým krajícem, než za cizím pecnem. Jg. Snadší k pecnu než krajíci (každý sahá). Ros. Překroj p. a dej obě půle. Pk. P. sádla. Aesop. P. sýra. Pecera, y, f., lépe než pečera, die Höhle, Grotte. Vz Pečera. Jg. Pecerady, dle Dolany, ves u Benešova. PL. Pecerský, Grotten-. Rk. Péci (v obec. mluvě: pecti), peku, pečeš, peče, pečeme, pečete, pekou; pec (v obec. mluvě: peč) pecme, pecte; peka (ouc), pekl, pečen, ení; pékati, pekávati. Péci m. pékti, vz Kt. Peku, skr. koř. pak, řec. пепмѵ, néóóo) m. nh.-yo, lat. coquo. něm. kochen. Schl. — Syn.: pražiti, smažiti. V. Backen; braten; brennen, heiss machen; starati se, sich kümmern. Jg. — abs. Slunce peče (pálí), déšť poteče. Brt. — co, koho: chléb, Kom., pečeni, Br., koláče. Us. Slunce žence peče. Plk. P. raky (studem se pýřiti, scham- roth werden), L., Sm., strejčka (nápoj lásky někomu dáti). V., Sm. — co nač: chléb na prodej. Dsky I. 175. — co, se čím: Chléb lejny pekli. Br. Kaštany parou péci. Us. Zle sě námi světe pečeš (se staráš), jakžto ptáčkóm pruhla léčeš. Výb. I. 1130. 14. Jiné jest, dí Zlatoúst, pečovati a jako péci se bázní. Sš. Mt. 101.,— co kde: na rožnech. Kom., na slunci, Šp., na pekáči. Pekl jsem na jeho uhlí chleby. BO. Sv. Vavřinec na rošti byl pečen. Hus. P. hrušky v peci, v po- peli p. Jg. P. něco u ohně. Us., Šm. Ta (lenosť) se okouní a peče u kamen, sotva mluvíc. Ctib. — od čeho. Všecky krmě, jenž od těsta mohú pečeny býti. BO. — se: maso, chléb se peče. Us. Peče se jako ryba. Sš. P. 1. Chcuť sě tu tak péci. Kat. 1542. — se po kom, po čem = starati se. Proč se po ní tak vaříš a pečeš? St. skl. V. 90. Pecička, y, f., vz Pecka. Pecičkatý, kleinkernig. P. jahody. Pecičkovitý, steinbrandig. P. snět, Stein- brand, m. D. Pecidlo, a, n. Jdi do pecidla (= do pekla), eufemism. Us. Pecina, a, f., hlína vypálená z peci pe- kařské. Vz Pecový. Ofenthon, m. — P., la- vice zděná, zídka u pecí, podzdívka, die Ofenmauer. Dch. Us. u Litomyšle, u Chocně. Ktk. Pečínek, pečenek =_ pecen. Pecivál, pecivál,a, peciválek, lka, m., der Faulenzer, Ofenhocker. Er. P. 72. Marná