Předchozí (891)  Strana:892  Další (893) |
|
|||
892
|
|||
|
|||
i právo pohoniti jako z plena. Kn. rož. 163.
Učinil moc a v. na mém zboží, z chalupy mého člověka vybil. Půh. brn. 1447. V. Či- niti noční věcí. Půh. ol. 1412. Ihned súse- dóm v. má oznámiti. Arch. III. 175. — V., die Ausschreitung, Gewaltthätigkeit. V-je nemalé proti řádům činil. Gl. 371. V MV. nepravá glossa. Pa. Na právo v. učinil, Ge- waltthätigkeit. Čr. — V., der Eroberungs- kampf, die Offensive. Vz S. N. Slované zbraň nosili k obraně, nikoli k výboji. Šf. Bídný v., schnöde Eroberung. Dch. Spolek k výboji, das Trutzbündniss. Čsk., Šb. Hodlal výboje své až k moři baltickému rozšířiti; Zřekl se výbojů svých v Polště a hodnosti královské; Čím více výbojů, tím hojnější důchody komory královské; Ná- sledkem jeho světových výbojů vyšinuli se v první řadě Rusové a Němci; Za naší doby nazvali bychom takový poměr spolkem na v. a odboj. Ddk. II. 47., 141., 143., V. 215., 302. (Tč. ). — V. elektrický. Vz Čs. math. X. 220. Výbojce, e, m. = výbojník. — V., der
Eroberer. Vilém výbojce; Nestal se výbojcem z pošetilé žádosti a msty. Ddk. II. 298., 136. — Šb. Výbojek, jku, m. = co vybojováno jest,
das Erkämpfte, Eroberte. Dch. Výbojmo, offensiv. Šm.
Výbojně, offensiv. Hvls. Posud pokračo-
val obranně (defensiv), nyní v. (offensiv) mluviti počíná. Sš. J. 125. (Hý. ). V. vystu- povati posud neviděli jsme kmen česko- slovanský. Ddk. IV. 97. Výbojnice, e, f., die Einbrecherin atd.
Cf. Výbojník. Výbojník, a, m. = kdo se výboje dopustí,
der gewaltsame Einbrecher, Hausstürmer, Plünderer. Vz Výboj. Proti násilníkuom a v-kuom domuov.... Arch. III. 175. Tak synové v-kóv. Ž. wit. 126. 4. — V. = ha- jitel, obrance, bojovník, der Vertheidiger. V. církve. Smrť sv. Jer. — V. = jelen, který z řevniště ostatní jeleny odehnal, der Platz- hirsch. Šp. Výbojnosť, i, f., die Eroberungssucht. —
V., die Gewaltthätigkeit. Výbojný = násilný, násilnický, gewalt-
sam, gewaltthätig. Vz Výboj. — V. = útok činící, dobývaný, eroberungssüchtig. V. válka. Rk. Slované nebyli národem výboj- ným. Šf. Strž. 478. Slované nevedli život v-ný. Pal. Dj. I. 75. Království po světsku v-né. Sš. J. 280. V. choutky, výprava, po- litika, tažení. Šb. Stč. II. 159., 294., 137. — V. = k výboji sloužící. V. odění. Sš. II. 143. V. zbraň. Čsk. Vybojování, n., die Eroberung.
Vybojovaný; -án, a, o, erobert. V. země.
Us. Vybojovatel, e, m., der Eroberer. Us.
Vybojovatelný, was erobert werden kann,
überwindlich, bezwinglich. — V., erobernd. V. ruka. Aesop. Vybojovati, vybojovávati = bojem do-
stati, získati, erobern; přemoci, besiegen, überwinden, bestürmen, bekämpfen. — co (komu): město, V., zemi. D., Har. V. hrad. Sl. let. I. 293. Vybojuješ-li chválu tohoto |
světa i všechna královstvie. Hus I. 83. V-ju
tam sobě pěknej modrej kabátek. Čes. mor. ps. 250. Můj bratříček na vojnu jede: což on si tam vybojuje? Sš. P. 752. Táhli proti pohanům, aby si v-li místo mezi blahosla- venými. Ddk. V. 308. Napatríte sa vy tych prospechov, ziskov, ktoré si v-te. Lipa. 78. — jak: útokem. Kom. — koho odkud. Boha z nebe v. chtěli (bojem vyhnati). Sokol. Že sú sě z tak velikých hřiechóv a z moci ďábelské vybojovali. Hus I. 85. — co pro koho. Aby celý svět pro Krista vybojoval. Sš. Sk. III. 282. — co za koho. Až do smrti vaď se pro spravedlnosť a Buoh vybojuje za tě nepřátely tvé. Hus I. 255. — na čem. Oř n. hynšt, na němž by vybojo- val a dobyl všie oslavy a všech královstvie tohoto světa. Hus I. 83. — co s kým. S nim móžeš celý celičičký svet vybojovat. Dbš. Pov. I. 291. Vybojovnice, e, f., die Erobererin. Us.
Vybojovník, a, m. =výbojník. Brikc. —
V., na Slov. = přemáhatel, vydobytel, der Uiberwinder, Besieger, Eroberer. Bern. — Vybojovný = přemáhající, vítězící, be-
siegend, bezwingend, erobernd. Bern. — V. = mohoucí býti přemožen, überwindlich, bezwinglich. Bern. Výbojstvo, a, n., numen. Veleš.
Výbok, u, m. = stranné obydlí, zákout,
abgelegenes Gebäude. L. Výbol, u, m., vz Hrádek.
Vyboleti, el, e ní; vybolívati = přestati
boleti, aufhören zu schmerzen. — koho. Již ho zuby vybolely. Ros. — komu. Všeckny zuby mu vybolely = od bolesti vybolely. Ros. Vybombovati = vydělati, verdienen. —
si. V-val si = špatně pochodil, nic z toho nemá. — na čem. Na tom baranu málo vybombuje. Na Zlínsku. Brt. Vybopněti, vz Vybobněti.
Výbor, u, m., od vý — bor, bor od br
(bráti), vz Bráti. Gb. Hl. 146. — V. = vy- brání, vybírání, výběrka; volení, das Aus-, Herausnehmen, Auslesen, Auswählen. V prů- vodu měli 300 jízdných na výbor (vybra- ných). V. Na v. = na vybrání, Bern., Mý., výborný. Ros. Veru ti vezieme nevestu na výbor. Sl. ps. 382. Taký v. (ideal) chválím. Us. Dbv. Sám Bůh shrnul se všech stran sem valem všecky výbory a ozdoby této perle za skříň. Koll. I. 40. Sám ten v. udá- lostí evangelických tomu nakládá. Sš. L. 3. (Hý. ). — V. = něco vybraného, jádro, květ, trest, der Aussehuss, das Komité, der Kern, die Elite. V. (jádro) vojska, D., lidu, šlechty, slov, Us., sousedstva, radních pánův, Sych., věřitelů, obecní, J. tr., stálý, permanent, pospojní, Verkehrskomité, dočasný, zeit- weiliger, sjezdový, Kongress-, jednací, Ge- schäfts-, správní, Verwaltungs-, pořádací, v. bezpečnosti, Sicherheits-, Dch., zřizovací, Gründungs-, jednoty, Vereins-, živnostenský, Gewerbe-, Šp., spolku nějakého (spolkový), městského, okresního, zemského zastupitel- stva (městský, okresní, zemský), Us.; úd, člen, seděni, jednání výboru. J. tr. V. čítací. Nz. Výbor zemský v Čechách, vz S. N. II. |
||
|
|||
Předchozí (891)  Strana:892  Další (893) |