649

nebi. Pož. 57. — 3. O věcech atd. Co se
komu nedá, ať si sám nebere. Us. Dch. (Ve-
likou chválou) od samého p. Boha obdařený
jest byl. Pož. 1. Zomdlieva Anička, iďte
pro milého, a on v nej zadrží sám ducha
živého. Mt. S. 8. Syn od samého otce nenie
učiněn, ani... Št. Kn. š. 15. Netoliko samý
David, ale také mnozí jiní. Pož. 4. Nevě-
děli, co jsou sami. Bart. 77. Kdyby se
cti, hrdla, dědictví dotýkalo, každý sám
(= osobně) při žalobě stůj. Kol 14. Jaký
kdo sám jest, tak o jiném soudí. Sb. uč
Co sám můžeš spraviti, nechtěj jiným svě-
řiti. Lpř. exc. Jmě jeho samoho. Ž. wit.
148. 12. Aby poznali tě samoho. Ev. víd.
37. Od samoho-li sebe to pravíš? Ev. olom.
263. A ne s toliko samomu mně; Od vás
samých nesúdíte. Ib. 195., 289. Tomu sa
momo B. mik. Luk. 4. Aby poznali tě sa-
mého Boha pravého. Ev. olom. — S. jediný.
Nechodí sama (je těhotná, zvl. o svobodné).
Brt. D. 264. Abys k němu vyšla sama je-
diná. Sš. P. 755. On sám jediný nenie tvój
pán. Št. Kn. š. 18. Cf. Chodil po školách
a všade medzi všetkými býval samý prvý
(vždy prvý). Sb. sl. ps. II. 1. 140. — 4.
S čísly radovými. Volen byl sám čtvrtý za
administratora. Bart. 125. Cf. List. fil. 1886.
385. a Gb. Ml. II. 96. 4. — 5. Se zájme-
nem zvratným. a) Každý sám od sebe řka.
Št. Kn. š. 12. Sám v sobě (echt). Brt. To
víno je samo v sobě (přirozené). Rgl. —
b) Lež nikdy nemóž dobra býti sama v sobě.
Št. Kn. š. 112. — c) Tak mají často roz-
ličnú věc pósobiti, žeť ne vždy jsú sami
s sebú = sebe mocni. Št — S. = pouhý,
všecek atd. Zbraně a dýmky samý draho-
kam. Osv. 1. 85. Je samá srdečnosť a úsluž-
nosť. Sá. Dám ti přibiť podkověnku ze sa-
mého ze zlata. Pís. mor. Šd. Vrána je sama
černa; Bou šohaj samý švarný (velmi).
V Podluží. Brt. D. 164. Tři léta již leží, jevšecka zohavena, sám strup. Kld. II. 138. —
S. se u Hrozenkova stupňuje. Šli najsami
prvek (přede všemi ostatními). Osv. 1884.
58. (Brt.)

Sáma, y, f. = samota. Slov. Ssk.

Samaritan = milosrdný ošetřovatel ra-
něných. Bdl.

Samari-um, a, n., v lučbě. Šfk. Poč. 305.

Sambaba, y, f, parthenium, Parthenie,
f., rostl. Vz Rstp. 881.

Samcoložnictví. Tak přeložil Jak. Krup-
ský 7iaiÔBQa.6TÍa a byl proto r. 1610. věze-
ním trestan. Jg. H. 1. 2 vd. 588.

Samec. Cf. Mkl. Etym. 288. Samci pře-
vzdívka obyvatelům v Horákově u Lišné,
poněvadž co dobrého a vynikajícího, to vše
u nich jest samec. Brt. v Osv. 1884. 31. —
S. Vojt., nar. 1832., rak. generál. Vz Rk.
Sl., S. N.

Samek. Budeme jísti zemáky, s čím? Se
samkem (zuby). Na Vsacku. Vck. — S. =
Samuel. Wtr. Obr. 92.

Samet bujné trávy. Vrch.

Sametka = macuška (květina); sametová
čepička. Us. Kšť.

Samice. V MV. nepravá glossa. Pa.

Samičičký, vz Sám.

Samičinký, vz Sám.

Samidovitý. S. rostliny, samideae : po-
louš. Vz Rstp. 315.

Samínový. S. čepička. Sš. P. 509.

Samit, látka, nyní satin, Satin. Wtr.
Obr. 552.

Samo. Samova říše. Cf. Šf. Strž. II. 433.

Samoběžník, u, m., Draisine, f., Velo-
cipéde, n. Loos. Vz Samovoz.

Samobicí hodiny, samobíječky, Selbst-
schlaguhr, f. Šp.

Samobřeznosť, i, f., parthenogenesis.
Frč. 2. vd. 58.

Samobydlný, solitarius zastr. Gb. Ml.
II. 88.

Samobyt, u, m. = samobytí. Dbš. Úv. 32.

Samobytí, n , Alleinsein, n. Čch.

Samocit. Koll. III. 308.

Samocvičení, n., Selbstschulung, f. Dch.

Samočerp, u, m , Selbstpumpe, f. Šm.

Samočinně. ZČ., Šf. III. 383.

Samočinný, autodynamisch. Ott. S. krvá-
cení, spontane Blutung, kýla, porod, Exc.,
um, Mus. duch, Šf. III. 163., dráha, pro-
větrávání dolu, NA. IV. 215., 147., ruka
(avtovoyóg), Lpř, síla přírody, Kzl., važidlo.
Wld.

Samoděčnosť, i, f., Freiwilligkeit, Will-
kührlichkeit, f. Dk. Mon. 60.

Samoderžavný = samovládný. Slov. Cf.
Czm. 100.

Samodílný. S. směnka.

Samodiva, y, f. = nižší bohyně. Víly a
s-vy. Pyp. K.

Samodnový. S. pec, Zug-, Windofen, m.

Samodřevěný, avrót-vkog. Lpř.

Samodujný, selbstblasend. S. lampa spá-
jecí. Us. Pdl.

Samoduť, i, f., symplocos, Symplocos,
rostl. Vz Rstp. 1008.

Samohasič, e, m. = přístroj u svíčky,
který ji v určitou dobu sám zhasí, Selbst-
auslöscher, m. Dch.

Samohláska. Cf. Mkl. aL. 1. nn., Kvř.
Ml. 4.—5., Šrc. 505., 507., 513., 525., Gb.
Ml. I. 3. nn. Východ na s-ku. Jg. Slnosť. 8.
Dynamické obměňování s-sek, Šrc. 521. až
525.. O vzniku atd. samohlásek, vz List.
fil. 1888. 23. nn., MS. 127. Změny strčes.
s-sek v novočecké. Vz Kvř. Ml. 16. Změny
s-sek. Vz Kvř. 14.—21. O krácení a dlou-
žení s-sek. Vz Kvř. Ml. 18.-20. Stupňování
s-sek v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 44.

Samohláskovosť hlásky l. Brt. D.

Samohlasný. S. l a r. Mus. 1883. 109.

Samohrd, a, m., os. jm. Šd.

Samohyb. Ott. II. 1081. Život jest s.
čili činnosť z principu vnitřního. Hlv. 194.

Samochlička, y, f. = tenká tyčka na
plot U N. Kdýna. Psčk.

Samochlubný. Koll. III. 260.

Samochtivosť, i, f., Eigensucht, f. Rk.

Samochvála, y, f. Selbstlob, n. S. smrdí.
Us.

Samochytný. S. vidlice, zuvák, Fang-
gabel, f., hák, Fanghaken. Hrbk.

Samojeden, dua. dno. S. rak, Solokrebs,
m. Dch. — Kká. K. sl. j. 115.

Samojedinosť, i, f., Ausschliesslichkeit,
f. Stoupenci výhradné s-sti (ve východní
církvi). S. N. XI. 43.