Předchozí (433)  Strana:434  Další (435) |
|
|||
434
|
|||
|
|||
Trepať co jak. Trepe dve na tri (tlachá).
Phľd. 1894. 258., 550. Třepihuba, y, m. = žvanil. Brt, D. II.
432. Třepilý = dutý. T. slúp. Alexandr při-
(kázal v n)ě 1500 zlatých osúti uzřev, že jsú t-lí. 1487. Krok 1895. 362. Trepka = drevák. XV. stol. Wtr. Krj. I.
97. — T. — hořavka, rhodeus amarus, ryba. Vz Ott, XI. 565. Trepkář, e, m. = bosák kněz, že chodil
v trepkách. Wtr. Krj. I. 554. Třepotka, y, f. = lejsek šedohnědý (že
na plotě sedě často křídloma potřepává). Vz Lejsek, Mtc. 1893. 303. T. = muchavec (Zábř.), muchárek, muscicapa grisola, Brt. D. II. 495. Trepteljka, y, f. = linduška u Charvatů.
Mtc. 1893. 306. Třesavý. T. most. Zbrt. Pov. 22.
Třesený. Mají třeseného kněze = třesa-
vého, třesoucího se, starého. 1589. Wtr. Živ. c. II. 594. Tresktati, lépe: trestati. Bl. Gr. 266.
Třeslavě. T. to podepsal. Světz. 1895. 15.
Trest = treska (ryba). Us. Gern. Př. 62.
Cf. Třesk (dod.). Tresť. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 63. O strč.
skloň. cf. Gb. Km. -i. 41. — T. = vinné mláto. Brt. D. II. 441. — T., Aether. Cf. Am. Orb. 15. Trestati. Z viny koho t, Alx. Nách. kap.
XXXVI. A bude t. pro hřích a z pravdy i z súdu. Ev. víd. 85. Joh. 16. 8. Trestil, u, m., Aether. Am. Orb. 67.
Třestkutka, y, f., vz Střemšín.
Trestný = z trsti, arundineus. T. kyj. 01.
Ezech. 29. 6. Třesútka. Věnec pozlacený t-mi. Arch.
XIII. 439. Třesútkový. T. věnec. Arch. XIII. 439.
Vz předcház. Třešňák, a, m., vz Dlask (3. dod.).
Třešně, střešně, strsl. črêšnja. O pův. cf.
Gb. H. ml. I. 28. V jihozáp. Čech. křešně. Dšk. Jihč. I. 19. — T. hadí = rulík. Žďár. Kár. list. 1894. č. 74. odp. feuill. Třešť. Koupil si lán v Třešti (kdo třeští).
Cern. Př. 21. Třešťať = třeštiti. Slov. Zátur.
Třeštilka, y, f. = ztřeštěná ženská. Krs.
Moor. 33. Třeštiprdlo, a, n. = ztřeštěnec. Sterz. II.
880. Třeštivka, y, f., delirium tremens. T. opilců.
Nár. list. 1894. č. 332. odp. Třetinka, y, f. = třetí služka ve větším
hospodářství pomáhající hospodyni hlavně v kuchyni, při obědě a p. U Bolesl. NZ. IV. 108. Cf. Staršinka, Mladšinka. Třetinník, a, m., Drittelbauer, m. Sterz.
I. 704. b. Treťoklasník, a, m. = žák třetí třídy.
Slov. Phľd. XII. 282. Trevačka, y, f.= tředle. NZ. II. 562.
Třevo m. střevo, s sesuto. Brt. D. II. 279.
Třezalka = laskavec, amaranthus cau-
datus. Vck. Val. I. 156. Hojení jí. Vz Vck. Val. I. 159. Trh. Prvého trhu se drž. Cf. Kupec (3.
dod.). Phľd. 1894. 195. Tak sem ho rád uvi- |
děl, jako matku z trhu (rád, poněvadž vždy
něco přináší). Vck. Val. I. 111. Chceš otřžiť (dostať). Odo mňa ľahko môžeš, blízko si trhu (utržení něčeho). Phľd. 1894. 440. V trhu ně- komu státi. Arch. XIII. 260. — (Ten dialekt) má své trhy a spády v hlaholu mistrné, in pronuntiatione. Bl. Gr. 341. Trhač, e, m. = nástroj k štípaní prutů
(v košíkářství). KP. VIII. 119. Trhačka, y, f. = trhací stroj, Fitzen-
reisser, m. Sterz. I. 928. — T., vz Šanda (3. dod.). — T-čky = šaty před krámem vy- vesené, jež zloději rádi strhují. Us. Trhance = džqance, kousky pod polévku.
Val. Brt. D. II. 473. Trhanice, vz Stropnice (3. dod.).
Trhano = trhaně. T. rozprávalo. Phľd.
1895. 428. Trhař, e, m. = kdo na trhu kupuje. Rai .
Rod. 93. — T. = kdo žene voly na trh. Dač. Brt. D. II. 403. Trhati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.
T. prve než uzrá. Čes. 1. VI. 128. Trhovec, vce, m. = kupec. Chč. S. 235.
Trhovice, e, f. = sprostá halena z hrubé
huně. Mor. a slov. NZ. III. 424. Tři. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 179., Gb.
Km. -i. 48., 49. O skloň. u Kroměř. vz Brt, D. II. 26., u Kojet. a Přer. 51., u Bystřice 80., u Litovle, Konice a Jevíčka 118., v Brněn. 173., u Tišn. 194., u mor. Kruml. 217., na Žďársku 257., u Kunšt. 288. Triasť = třásti. Slov. Kal. S. 188.
Tříbiti, strsl. trêbiti. O pův. cf. Gb. II.
ml. I. 28. Tříbro m. stříbro. Us. Gb. H. ml. I. 483.
Tribuľaŕ, e, m. = kaditelnice. Laš. Slovo
cizí. Brt. D. II. 219. Třicátný. T. officiant. 1752. Mtc. 1895.
143. Třicetník, a, m. = setník. Kabt. 30.
Třičtvrteláník, a, m = vlastn k ¾ lánu
45 korců). Vz NZ. III. 144. Třidcátky. Čel. Pr. m. II. 607. a j.
Tříděn, dně, f. == střídavé dávání obědu
chudým. U Přelouče. Quis. Třídevítiklanný. T. vřed. Vck. Val. I.
127. Třídevítní. T. vřed. Vck. Val. I. 127.
Třídílnosť. Princip t-sti (v hudbě). NZ.
III. 299. Třidlo, a, n., vz Dřidlo (3. dod.).
Třídnictví, n. T. ve škole = úřad tříd-
ního učitele. Věst. 1896. 147. Tridsiatok, tku, m. Prišiel na psí t. (na
mizinu). Phľd. 1894. 411. Trie v Rkk. Vz List. fil. 1896. 323.
Třied (trzyed), sorte. Podle obyčeje popo-
vého t. vnide, aby oběť zažehl. Ev. víd. 118. Luc. 1. 9. Trieliť = páditi; klásti mnoho dříví na
oheň; chvatně jíti. Slov. Kal. S. 188. Triesma, pl. = střapce. Slov. Kal. S. 188.
Vz Úrosky (3. dod.). Třieska , vz Tříska,
Triformacetal, u, m., v lučbě. Vstnk. IV.
24. Triglycerid, u, m., tuk. Vstnk. IV. 143.
T-dy slují všechny aetherové sloučeniny tří- atomového alkoholu glycerinu, v nichž ve- |
||
|
|||
Předchozí (433)  Strana:434  Další (435) |