Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |
|
|||
1069
|
|||
|
|||
Nádašník, u, m. = oponlca. Slov. Bern.
Nadatek, naddatek, tku, m. = nádavek.
Když koupí masa lunt, dostane n-tkem kosť. Laš. Tč. — N. = louka u Žabobřesk. BPr. Nadati čím: kostel zbožím. Výb. 11.15.,
Lg. kr. v. 300., Někoho výsadami. J Lpř. Až bude pošta penězi nadána. Dch. — komu čeho. A k tomu mně i lží nadal. Sd. kn. opav. Zukl. Sic jinak bychom Pa- vlovi klamů n. musili. Sš. H. 23. Nadal jí stříbra, zlata. Sš. Těm nikdy dosti nena- dáte. Laš. Brt. D. 232. — več. Neb ve jmě jeho krve prolitie nadán jest kostel. Št. Kn. š. 230. — N. ve smyslu: převzdívati. Cf. Prk. O dat 8. — komu. Kdo jinému nadává, chuti k praní dostává. Sb. uč — komu čeho. Nadával mu lotruov, padú- chuov. NB. Tč. 254. Nadala jsi mně faleš- ných, sama's neupřímná. Sš. P. 323. Uhléři nadavše jim zrádcnov zbíti je chtěli. Dač I. 123. — Pozn. V nářečí val., laš. a pon:. nadávati pojí se s předložkou do a gt. pl. nadávky. Nadávala jí do čarodenic. Nadáł mi do potvor. Vynadáł mu do kmínů. Brt. D. Do cigánů mi nadal a přezýval. Val. Vck. Cf. Brt, S. 3. vyd. 45. b. P. — jak. Nadál mu pod světem (škaredě). Zlínsky. Brt. Nadával, na čem svět stál (mnoho). U Kr. Hrad. Kšť. — nač: na groše nadávati, Agio zuzahlen. Arch. VIII. 164. Nadáti se = nadíti se. Us. Šd.
Nadatky, pl., m. = pole u Roušína na
Kruml. BPr. Nad'atý = naditý. Jahelník švestkami n.
Us. Ehr., Olv. — N. = katatý, tlustý. To je kluk naďatá U Košic. Brnt. Nadav. Za Hus polož: II. 199.
Nadávačnosť, i, f. = náklonnosť k na-
dávání, die Schmähsucht. Pal. Rdh. III. 302. Nadávanina, y, f. = nadávání, die Schim-
pferei. Ako čoby tie vaše n-ny ani sa nás netýkaly. Phľd. II. 48. (I. 1. 36.). Nádavce = utiskovatel. Hus III. 196.
Nádavek. Na minci nadávati n z mince
bráti, Agio. Výb. 11. 1366. Cf. Zř. zem. 461. — N.= pole u Kokšína, u Radovesic. BPr. Nadávka. Ty mamlase s mamlasem, ty
neřáde, prevíte, protivo, ničemo, remonto, ryzáni, ryzoune, ty scíplino, scíplá, scíplý, shniláku (lenochu), sirko (suchému), skrčený knote atd.! Cf. Přezděv, Převzdívka, Bod, Mtc. 1878. 53. (n. na Zlínsku). Nadávkový, Gratis-. N. výtisk. J. tr.
Nadba = naděje. Dvěma způsoby vstá-
váme z mrtvých, skutečně dle ducha a v na- ději a nadbě dle těla. Sš. II. 213. Mám to v nadbě. Brt. D. 233. - Pozn. Bl. Gr. 322. praví, že moravští sedláci tohoto slova někdy užívají. — Nadbä. Výraz obecného ľudu v Gemeri, zkrátený z nadobno. Mnoho ešte trudiť ta nám n- Slov. Sokl. II. 257. N. vám vedieť, že . .. Dbš. Sl. pov. II. 82. Nadbaltický. N. vlasti. Sf. Strž. I. 504.
Nadbe = nadobno, třeba. Slov. Sbor. sl.
ps. II. 1. 32. Cf. Nadba (dod.) Nadběh, u, m., der Vorsprung. Posp.
Nadběžně. N. něco určiti; O nich jen
n. se zmíníme; Již dříve n. jsme podotkli. Šf. Strž. I. 140., II. 61., 160. |
Nadběžný, vorläufig. N. známosť o sbír-
kách písní. Šf. III. 397. Nadbíhavý, když u listů střechovitých
list dolení koncem k hořením sahá přes hoření, oberschlächtig. Rst. 444. Nadbílečný, kel přibílečni nad bílkem
umístěný, u pepře, anliegend. Rst. 444. Nadbiskupovati = nadbiskupem býti.
Pluskal. Nadbradec, dce, m., epipogium, der
Ueberbart, rostl. N. bezlistý, e. Gmelini. Rstp. 1508. Nadbramovka, y, f., das Oberbramsegel.
N. přední a zadní. Vor-, Kreuz O. Kpk. Nadbrání, n., porticus. Pl. II. 128.
Nadbřežní, ober dem Ufer liegend. Šm.
Nadbřišek, šku, m., epigastrium. Vz
Slov. zdrav., Nadbřiší. Nadbŕiší, n. = hořejší čásť břicha s důl-
kem žuludko ým či srdečním, scrobiculus cordis, der Oberleib. Stff., Čsk. Nadbřiškový, epigastrieus. Nz. lk. N.
tepna, arteria epigastrica. Nadbrušie, n. = nadbřiší. Slov. Loos.
Nadbyt = pohyblivé jmění, opak dědiny.
Jir. Mor. 47. N. = koně, krávy, svině, ovce, odění atd. Půh. I. 133. A v tom mi obilé, koně i svině i jiný n. pobral; Pobral otci mému dobytek i jiný n. Půh. I. 182., II. 420. (I. 148., II. 260., 286., 613.). Poněvadž žena jebo přihnala n. k svému muži. Půh. 1. 208. Vz Nadbyť, Nábytek, Jir. Mor. 47. Nadbyť, i, f. = nadbyt. Pohoním jej
i z n-ti; Dobytek malý a veliký i jinú n.; Ve všecku n. Půh. I. 161., II. 126., 220. Nadbytečně, pleonastisch. Sš. L. 37.
Nadbytečný. N. plodiny, Mus. 1880.514.,
rým. Dk. Poet. 406. Nadbytek třísloviny. Šp. Kyselina jest
v nadbytku, im Ueberfluss. Nz. lk. Pobral mu n. horní i dolní i k tomu hotové pe- níze. Půh. II. 179. Rovníkový n. sploštěné země. Stč. Zem. 88. N. sfaerický jest sou- čet úhlů sfaerického trojúhelníku zmenšený o 180 stupňů. Hra., Jd. Geom. II. 46., Stč. Zem. 322. Nadbyti kde. Částice a před slovy on
chodil nad bývá. Sš. L. 86. Nekdy toho trochu nadbude, nekdy chybí. Mor. Brt. D. 233. Nadbytně, überflüssig. Bern.
Nadbytnice. Dem Worte n. dürfte der
europäische Ausdruck: hyperbola vorzu- ziehen sein; denn n. sowie schodnice be- zeichnen die Sache nicht anschaulich, was doch wünschenswerth wäre, ja schodnice (Ellipse) dem Klange nach will nicht so eine Curve, als vielmehr eine gebrochene, terassenförmige Linie bezeichnen. Nz. Nadbytniční, hyperbolisch. Nz. Vz Nad-
bytnice. Nadbytničník, u, m. = hyperboloid, das
Hyperboloid. Nz. Nadbytný, abundans. N. statky. Stárek
373. N. tvary mají a) mužská na -a, b) žen- ská: dcera, matka, neť, c) střední: oblaka, hona, borka, símě atd.; N-ná dělíme v rů- znosklonná (heteroclita) a různorodá (hete- rogenea). Bž. 96., 110. |
||
|
|||
Předchozí (1068)  Strana:1069  Další (1070) |