Předchozí (233)  Strana:234  Další (235)
234
Picha, y, f., sam. u Vltavotýna.
Picháč, e, m. = bodlák. Mllr. 33.
Píchání, vz Slov. zdrav.
Píchati. Mkl. Etym. 270.— Cf. List. fil.
XV. 165. — abs. Bodláčí netlačí, jenom
píchá. Us. Kšť. — co, koho. Píchlo ho to,
es gab ihm einen Stich. Dch. Píchati vodu —
dlouhým, dole okovaným bidlem vor (pra-
men) postrkovati, aby rychleji ploul. Na
Labi. Sbtk. Zelné hlávky p. = vyřezávati.
U Křimic. Hra. — kam. Zdálo se, pichňa
tam (do vody), že je horká. Mor. Brt. D. —
komu co = štípnouti, uzmouti, schnipsen,
mausen. Dch. — P. ve hře v karty spodka
svrškem, germ., vz Přebiti. — se kam.
Všeci sa do stolice nepichnú (nesměstnají).
Mor. Brt. D. 247.
Píchatka, y, f., vz Diploe (dod.).
Pichatý = píchavý. Rýle sú p. lopaty.
Slov. Hdž. Šlb. 15.
Píchavý. Voáo p-vá (nadávka). Prss.
Pichce = lesní hřbet u Příbramě. Krč.
v Kv. 1884. 314.
Pichl, a, m., os. jm. Sdl. Hr. VI. 88. —
P. Josef Bojislav, dr. lék. v Praze, naroz.
1813., † Tf. H. I. 147., Jg. H. 1. 610, Šb.
Dj. ř. 276., Zl. Jg. 301., Pyp. K. II. 544.,
Ukaz 106., Ti. Mtc. 34., 164,, Bačk. Př. 59.,
Bačk. Písm. 854., Rk. Sl.
Pichláč, e, m. = pichlák, pcháč. I kdo
sa po skalných pelochoch, po p-čoch tam
bude dral Hol. 236. — LObz. XIX. 171.
Píchláčí, n. = ostny, bodláčí, trní. Růže
má p. U N. Kdyně. Rgl.
Pichlati = mačkati, machlati. Val. Vck.,
Brt. D. 247. — co. Nesnadné jest smolu
pichlíc nezlepiti se od nie. Št. R. 222. b.
Pichlatka, y, f, cenchrus, das Stachel-
gras. Šm.
Pichler Kar. 1811.—1865. úřed. Vz Jg.
H. 1. 610., Šb. Dj. ř. 277., Tf. Mtc. 117.,
Rk. Sl.
Pichliač, e, m. = pichlák, pcháč. Slov.
Phľd. III. 2. 123.
Pichlík, a, m., os. jm. Arch. III. 36.
Pichlová, é, f. Frant B. P. 1811.—1882.
Vz Bačk. Písm. I. 854., Šb. Dj ř. 276.
Pichlovať, sticheln. Ssk.
Pichmo = bodmo, stichweise. Bern.
Píchnouti čím. Vz Prdel (dod).
Pichor, u, m., Weinstock, der weisse
Weintrauben trägt. Bern.
Píchoš, e, m., encephalartos, rostl. Vz
Rstp. 1445.
Pichovati, punktiren; an-, einfüllen. Slov.
Bern.
Pichovatosť, i, f., die Porosität. Sl. les.
Píchovy. V P-vech = pole u Rousměrova
na Mor.
Pichta. Vz Rstp. 1439.
Pichurimový lůj, Pichurimtalg. Nz.
Pij. V MV. nepravá glossa. Pa.
Pijáci = picí. Bern.
Pijácký. P. hody, das Trinkgelage, Zech-,
Dch., písně. Vz Čes. mor. pís. 278 nn., Er.
P. 358. nn.
Pijač není na ništ súci v jakémkoli stave.
Slov. Tč
Pijáček, čku, m. = hrnek na pití. Vz
Cabuk. Brt.
Piják. Mkl. Etym. 246. Nouze a bída
u pijáka se střídá. Us. Tč. — P., u, m. =
krk, chřtán. Chytím ťa pod piják. Brt.
Pijan odpusti vínu bolesť hlavy pro do-
bro, které při pití cítí. Exc. Cf. Popit,
Korhel.
Pijanec, nce, m. = piják. Laš. Tč.
Pijanica, e, f. = korheľkyňa, die Säuferin.
Slov. Rr. Sb.
Pijanský, Säufer-, P. obec. Koll. IV. 254.
Pijanstvovať. Slov. Tu rozvíja Svato-
pluk zástavy, tam velitel Ctirad pijanstvuje.
Zbr. Hry 222.
Pijaný. Také laš. Tč Brt. D. Slez. Šd.
Píjať. Vz Píti. Obesily sa zo žiaľu, že
nemohly už viac píjať. Slov. N. Hlsk. XXI.
143.
Pijatyka. Byli jsme na p-ce. Laš. Tč.
Měli p-ku. Mor. Brt. D. Z p-ky povstala
bijatika (pranice). Laš. Tč. Po jedle a p-ce
dajma sa do zpievanice. Koll. Zp. I. 63.
Pijava, y, f.= pijatika. Slov. Rr. Sb.
Pijávati, vz Píti. Tč.
Pijavek, sanguisuga. Cf. Mkl. Etym.
246., Brm. IV. 2. 92, 98.—99., Odb. path.
III 897.—899. P. nechytá se vředu.
Pijavice, vz Pijavec, Slov. zdrav. V MV.
nepravá glossa. Pa.
Pijavičář, e, m. = kdo chytá n. prodává
pijavice. Šd.
Pijavičný, Blutegel-. P. plémě. Phľd.
VII. 149.
Pijavka umělá. Wld.
Pijavkář, e, m.= pijavičář.
Píjeti, vz Píti. BR. II. 202. b.
Pijevice, e, f. = pijavice. Výb. II. 946.,
Sv. ruk. 320. a.
Pijný = pití oddaný. Daromný a p. re-
meslník zostane bez pomoci. Slov. N. Hlsk.
III. 385.
Pijovár = pivovár, ale pivo. U Star.
Jičína. Vhl.
Pijovka = pijavka. Laš. Tč.
Pik = hnev, zvl. skrytý. P. na někoho
míti. Koll. Zp. I. 415. — P., a, m. Pik
Eduard
1846. Jg. H. 1. 610.
Pika Jan. Hš. Dod. II. 35.
Píka. Mkl. Etym. 246
Pikacovský Mlýn u Milína.
Pikač, e, m. = rybník u Klatov. Blk.
Kfsk. 1104. Asi týž, jemuž Klatovští říkají
Pekáč. BPr.
Pikalička, y, m., os. jm. Tk. V. 90
Pikamar, das Picamar. Nz., Rm. II. 251
Pikantnosť, i, f. Osv. 1. 157.
Pikarec, rce, m., Pikaretz, ves u Horní
Bobrové.
Pikart. vz Pikhart.
Pikát, u, m. Šalvěj pikát, salvia sclarea,
rostl. Vz Rstp. 1171.
Pikati špačka = holí odhazovati. Na
Plas. BPr.
Pikati, vz Péci. — P. vajíčka (ťukati
jimi). Us. Nov.
Pikenýr. Cf. Dardář.
Piker, kru, m , schwarzes Brod Slov. Šm.
Pikeš, vz Bekeš.
Piketový, Picket-. P vesta — P. hra.
Bern.
Předchozí (233)  Strana:234  Další (235)