čeho (gt. celkový ve smyslu: plný čeho bí-
lého). Kabát je bilej prachu. Vůl byl bilej
vší. Rokytno. ' Brt. í). II. 286. — B. Hora,
vrch v Malém Hontě. NZ. III. 214. — B.
Hůra, hora u Štramberka na Mor. Vz Mtc.
1895. 23., 24. — B. Potok, přítok Ostravice
ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 6.

Bimbati = klátiti, houpati. Kotk. 67.

Bindfel, u, m. = police. Slez. NZ. IV. 10.

Binování, n. = dar, který dostal koled-
ník. Policko. NZ. IV. 334. Cf. Litování (3. dod.).

Biosa, y, f., v lučbě. Vstnk. IV. 22,

Biparti = miparty = kalhoty, v nichž
každá nohavice byla jiné barvy. XV. stol. (ku
př. jedna červená, druhá modrá n. zelená).
Wtr. Krj. I.

Birdáš, e, m. = pochybovač, nevěřící To-
máš. Slov. Phľd. XII. 40

Birecký. B. ovca = krátké vlny hladké
= birka. Brt. D. II. 294. (laš.).

Biret v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 309.,
420. B. doktorský. Vz ib. 570. B-ty ženské byly
nízké klobouky o širokém svršku a neširoké
střeše; později byly vysoké. Wtr. Krj. 375.
(387).

Biřic. Oděv b-ců v XV. stol. Vz Wtr. Krj.
I. 296.

Birizo = brzo. Cis. mnich. — Gb. H. ml.
I. 298.

Biřm, u, m. == biřmování. Bl. Gr. 171.

Bishop, u, m. = teplý kořenný nápoj vinný,
Bischof, m. Sterz. 501. b.

Biskupovati, Bischof sein, das Amt eines
B. verwalten. Pras. Těš. 35.

Bistar, a, m., obec v abaujské stol. Phľd.
1895. 383.

Bišce, e, n. = bičiště. Předín. Brt, D. II.
251.

Bita, y, f., obec v Tekově. Phľd. XII. 247.

Bitča, e, ť., území na Slov. Phľd. XII. 74.,
342.

Bitelefon, u, m. = dvojný telefon. KP.
VIII. 336.

Bíti. Dítě pravíc: ,Bito sem', ale nepraví
proč. Bl. Gr. 295. Kto ša chce bit, musí tam
byť. Slov. Phľd. 1893. 654. — koho jak.
Bije, dobre mu ledvie nepoláme. Slov. Nov.
Př. 591.

Bitka. Ne každý, kdo křičí, do bitky je
súci. Slov. Phľd. 1893. 699.

Bituňk. Vzal mi koně, a z toho jemu b.
dal. Pub. III. 222.

Bitúnok, nku, m. = bituňk, jatka. V Phľd.
XII. 173. se nedoporoučí, nýbrž místo něho
jatka, jatky.

Biz, u, m. = mlezivo (buchta). Brt, D. II.
472., 478.

Bizina, y, f. = hubená ženská. Han. Brt,
D. II. 294.

Bizuša, e, f., míst, jm. na Slov. Phľd. XII.
179.

bj mění se v b', b: Dobany. Vz Gb. H. ml.
I. 421.

Bje, povel koním = vije! Brt. I). II. 294.

Bjély == bílý. Hľadzí bjélym — zazerá. Phľd.
1895. 120. Cf. Biely.

bl. V bl b a) přisuto: voblíznouti, b) od-
suto: liští m. bliští. Dšk. Jihč. I. 22. — bl m.
vl: záblačka, babina. Dšk. Jihč. I. 24.

Bł = byl, błła = byla. Doudl. Kts. 11.

Blahan, a, m., vz Balaban. Kotk. 113.

Black-head (blekhed, ang].), druh jamaj-
ského rumu; Black-ted, druh (černého) čaje.
Vilímkův cenník. Dhnl.

Błacko, a, n. = błazgo. Brt. D. II. 294.

Bladulinký = bleďounký. Phľd. XII. 532.
a j.

Bľadý = bledý. Slov. Pastr. L. 49.

Blafka, y, m. = mluvka. Kotk. 108.

Blah, a, m. Odvozeniny vz Kotk. 12.

Bľah, u, m. = plech. Phľd. 1894. 76.

Bláha, y, m., os. jm. Jinak: Bléha, Bleha;
Blahák, Blahoš, Blahouš, Blahuš, Blahout,
Blahoud, Blahut, Blahovec, Blahník; Blažek,
Blažík, Blažíček, Blažka; Blach, Blašta.
Všechna z: Blahoslav. Kbrl. Sp. 14., 9.

Blahák, a, m., vz předcház.

Blahník, a, m., vz předcház.

Blahobytnicky v peřinách se protahoval.
Světz. 1893. 54. a,

Blahobytnictví, n., Wohlstand, m. Nár.
list, 1894, č. 222. 1.

Blahohytník, a, m. Světz. 1893.

Blahocit, u, m., eupathia. Ott. VIII. 816.

Blahodan, ě, ť. Vz Dob. Dur. 123.

Blahodať, i, f. Phľd. 1893. 740., Dob. Dur.
123.

Blahodyšný. B. naděje. Šml. I. 176.

Blahoplodně. B. působiti. Šf. (Mus. 1895.
74.).

Blahopřání. Vrch. Tryz. 114.

Blahorodný pocit, Phľd. 1893. 582.

Blahoslav, vz Bláha (nahoře).

Blahoslavený. B. človek, ktorý prepil, co
mal koľvek, spí bezpečne na lavici v otrhanej
kabanici. Phľd. 1895. 189.

Blahoš, e, m., vz Bláha (nahoře).

Blahoud, a, m., vz Bláha (nahoře).

Blahouš, e, m., vz Bláha (nahoře).

Blahout, a, m., vz Bláha (nahoře).

Blahovec, vce, m., vz Bláha, (nahoře).

Bláhoveček, čka, m., zdrobn. blahovec.
Nár. list, 1895. č. 38. fcuill.

Blahovičník. Vz Ott, VIII. 793.

Blahovzdělaný. ZI. Jg. 86.

Blahozvučný. Za, ,hraní' polož tečku.

Blahozvuk řeči. Vz Gb. H. ml. I. 571. nu.

Blahoželať = blahopřáti. Slov. Phľd. 1894.
755., 1896. 117.

Blahuš, e, m., vz Bláha (nahoře).

Blahut, a, m., vz Bláha (nahoře).

Blahút = blahout.

Blahý. O původu slova vzGb. II. ml. I. 34.

Blach, a, m., vz Bláha (nahoře). B., u,
m. v Phľd. 1892. č. 12. není něm. Blech, nýbrž
Beleg. Phľd. 1895. 256. (Pastr.).

Bľajbaz, u, m., laš. = plevajs (slov.), z Blei-
weiss. Brt, I). H. 513.

Blamati = zahálčivě se toulati. Kotk. 97.

Blana polož před Blána. B. — trávník,
pastviště. Krok 1892. 268. O původu slova vz
Gb. H. ml. I. 34.

Blána. O původu slova cť. Gb. H. ml. I.
34. B. již ve XIV. stol. znamenalo kožich,
pellis. Kožišník prodával kožešiny čili blány.
Od konce XIV. stol. značí b. též kožešinný
šat, U r. 1411. čteme v Arch. plzeň., že b.
znamená lat. pellina a něm. Kursen = krzno
a krzno je plášť, tedy b. = zimní plášť ko-
žešinou 'odšitý. Vz Wtr. Krj. I. 45., Mus.