564

ochutnanou, Kostb., k tabuli, Tafelb., vý-
vozné, Exportb., na zkoušku, Kostb., zvě-
tralé, vyvětralé, abgestandenes B. Dch. Říz-
nosť, řeznosť, chlebnatosť piva, Šp, korbel,
doušek, vystavování, prodej piva ; poukázka,
rejstřík, peníze na pivo ; daň, berně z piva,
užitek z vaření piva; právo vystavovati
pivo. Sp. Vaření, nákladník piva. Us. Čpění
piva, das Prickern, lepkavosť piva (plnosť,
chlebnatosť,Vollmundigkeit), sliznutí (vlákno-
vitosť, tuhosť) piva, Langwerden des Bieres,
zähes B.. vývoz piva, Bierausfuhr, Export,
zčeření piva, Hopfenbruch (po zachmelení
se pivo rychle a úplně zčeří, zlomí, trhá);
chladič na pivo, Eisbierkühlapparat, káď na
p-, Bierbottich, -kufe, klády na p., Bierschra-
gen, vážka na p. (pivoměr), Bierprobewage,
vrub na p., Bicrraubisch; maso na pivě (du-
šené), Bierfleisch. Suk. P. vařiti. V. P. vy-
kysalo. D. P. sládkovi kysati nechce. Sych.
P. do krčem vystavovati, prodávati, nalé-
vati, šenkovati, Jg., čepovati. P. je na mále.
Us. Zavdám si piva, až se odrazí n. zteplí.
Tenť umí p. dusiti (mnoho pije). Sych. Dáti
někomu na pivo (zpropitné). Us. P. do sudů
líti. D. P. zašlo clo kvasnic, je v kvašení;
p. má letinku (ist sommerranzig), p. razí (vy-
hazuje po spílání pěnu); p. kysne, pokysalo,
vykvasilo, vykysalo; slintá (schäumt), se kvasí,
kyne, zaprašuje se (fängt an zu gähren), se
usazuje, ustává; se ujímá, jest na ujatou (při
kysání). Šp. P. do sklepů chladných vstavo-
vati, Kom., na výstavku vařiti, vybyti, Er.,
spííati (stáčeti, sudovati, fassen, giessen, füllen;
spilka, Füllkammer), podpouštěti, podpustiti
(kvas do něho dáti;, po líze do sklepa spou-
štěti, pod pěnou vařiti, pivu chmelnici při-
dávati, řinkavou spouštěti (schnell einkellern),
točiti, přetočiti, kvasiti, dolívati, odlévati,
převalovati (einkellern), přestrkovati, do-,
přikrapovati (nachfüllen). 8p. P. kvete (maže,
má n. žene čepičky, das B. koppelt, streicht,
macht eine Haube), p. se lípne (je lepkavé),
p. má chléb, hat Substanz, p. nechce do krku,
je drsné, trinkt sich hart, p. zralé ku stáčce,
fässiges B., láhve pivem plniti, p. sedlati, in
Stoss geben, p. vzíti na čep, p. načepovati, B.
in Stich (Zapfen) nehmen, p. hraditi, spannen,
spunden, p. má živosť, pud, vznik, žene, der
Trieb, p. má štich, šťovík, kysne, falscher
Schneid, p. řízné, je křen, jde nosem, schnei-
diges B., p. přišlo do varu, se valí, kam in
Wallung, p. obrubuje, sází na dřevo, rahmt,
p. čpí, prickelt, p. přestalo táhnouti, odpočívá,
troubí, die Gährung rastet, p. zašlo do zábělu,
do kvasnic, Eingehen bei der Gährung, p. od-
strkuje deku, zachází do kroužků (při spodním
kvašení), das B. bricht auf, p. nachladlo, na-
mrzlo, hat sich verschlagen, p. čistiti, schönen,
přetáčeti, überzapfen (s kotlů na štoky dávati),
p. ve sklepě srovnati, na sebe vysedlati,
schlichten, p. je bez pěny, bez pěnky, ist
kahl, steht nackt im Glase, nechati pivo od-
ležeti, doležeti, je splesniviti, abliegen lassen,
nechati pivo odraziti, odstáti, abstehen lassen;
háčky, na kterých se pivo přenáší, když jest
na kvasnicích a nemá-li se jím hnouti, Fass-
hacken, Kettenzange, Fasszange. Suk. P.
v kádi propadává. To pivo jde do hlavy,
steigt zu Kopfe. Dch. To je p. ňáké (velmi

dobré, samec, ein Kapitalbier)! Dch. P. dělá
tělo (= z piva člověk tyje). U Olom. Sd. A 'na
sedieta na pivě. Žk. 5. Na pivě seděti (pořád
píti). Sych. Mně pivečko lépe svědčí než na
poli pluh. Sš. 648. Pivo, víno česati (hodně
píti, bürsten). Dch. Bylo někdy pivo (a už
ocet z něho)! Vz Dávno. Č. Ustojí se svým
časem jako mladé pivo. Vz Nestálý. Č. Nerád
pije pivo,ale jí je. Pivo z něho mluví. Vz
Opilství. Č. P. hřeje, ale nešatí. Č. P. mladé
čep vyráží. C Nech piva, pij vodu, nečiň
kapse (hlavě) škodu. Č. Dobrá vůle koláče
jí, zlá hlavu tepe a řídké p. pí. Kdо čí chléb
jí a pivo pí, toho píseň zpívej. Řeč se mluví,
pivo se pije —- skutek utek. Kde škop, tu
p., kde zvoní, tu kostel, kde oběd, tu milá,
kde večeře, tu jiná (Smil.). Jg. P. je dobré,
dokud neuslyší basu (při slavnostech hostinští
pivo rádi vodou křtívají). Hý., Šp. Maso po-
třebuje p., brambory vodu. Vz Nápoj. Lb.
Kde pijáci, vozkové pivo pívají, tam nej-
lepší pivo bývá. Pk. Pivo jde za čepem. Vz
Moc. Zlé p. vaříš, ale ho vypiješ. Mt. S. Pijme
piva po maličku, máme malou stodoličku.
Dch. Pí, synáčku, po maličku, Pí, synáčku,
po malu, Máš maličkou stodoličku, Máš ma-
ličkou stodolu. Pís. Mřk. Vz Pivovár. — P.,
duspivo, češpivo = piják, Trinker, m. vz
Pivodus.

Pivodus, a, m., pivní molek, češpivo, dus-
ріѵо, Bierbruder, Säufer, m.

Pivochlast, a, m. = pivodus.
Pivoň, ě, Pivoňka, y, f., Stockau, ves na
Šumavě v Plzeňsku. Vz S. N.

Pivoně, ě, pivoňka, pivůňka, y, f., na
Slov. pivonija, e, f., z lat., paeonia, v proti
průzevu se vložilo. Vz Průzev. P. lékařská,
paeonia officinalis, Pfingstrose, f. Čl. 11., Kk.
207., Schd. II. 295., Kom. J. 133., D. Má nos
červený jako pivoňka. Us. Mřk., Hý. — Pi-
voňkový. P. semeno, koření, růže. Byl.
Paeonien-.

Pivonice, ves u Bystřice na Mor. PL.

Pivonín, a, m., Piwoin, ves u Zábřehu
na Mor.

Pivoňkovaté rostliny, paeoniaceae. Vz
S. N.

Pivovár, u, pivovárek, rku, m., na Mor.
pijovar. Brt.,Hý. Bräuhaus. n. Aqu., V., Mkl.,
B. 392. Malý p.: krcal, Quetsche, f. Pivo se
vaří ze sladu (vz Slad), z chmele a vody
v kotle; pak se vylévá do chladnice (na
stoky), a vystydlé ve džberech do sklepů
(spilek) a lednic se snáší a do sudů se na-
lévá. Pt. V pivováře jsou: valečky k sušení
sladu, hvozd k pražení sladu, káď vy stěrací,
kotel n. mělké pánve k vaření mladinky,
chladnice, stroje schlazovací, sudy atd., vz
více v S. N. P. ve vlastním drženi, vedení.
Sp. Sláva jeho padne mládkovi do pivováru.
(o honosivém opilci). Vz Opilství. C. Kde je
p., tam netřeba pekaře. Jg., Č. Všecko tam
jako v pivováře. Vz Nepořádek. Č. — P., a,
m., sládek, Bräuer, m. Vítek pivovar z Prahy.
Pč. 13., 14. Pod tú korúhví sladovníci, p-ři
a vozotaji. Zák. Karl. IV.

Pivovárčí, ího, pivovarec, rce, m. =
sládek, der Bräuer. Na Slov. Koll.

Pivovárečný dům (který má právo pivo
vařiti), bräuberechtigtes Haus.