Předchozí (51)  Strana:52  Další (53) |
|
|||
S2
|
|||
|
|||
za bažanta tě požádá. Č. (Mdr. 52.). Lepši
b. na míse, než když létá po dvoře. Us. — Vz Pták, Drozd. - Bažantí. Fasan-. Β. vejce, pes, rám, bouda,
kouř, mazadlo, tenátka, rukávnik, důl, Šp., hnízdo. D. Bažantice, c, f., bažantí slepice. Vz Bažant.
— Bažantnice, e, f., die Fasanerei, obora
na bažanty. — Bažantník, a, m., Fasan- Jäger. — Bažantnictví, n. — Bažantový. B. péro, trus. Us. Fasan-. Bažení — po čem. Po vládě, Měst. Bož.,
po cizotě, po účinku. Rk. Vz Bažiti. Bažihuba, y, m., baživý. Plk. Leckermaul.
Bažina m. bařina, y, f., ž jest změkčeno
z ř. Oboje dobré. Vz: Ž, Souhláska, Vz Bahno. Sumpf. — Bažinatý, sumpfig. — Bažitel, e, m., pl. -lé. Anstreber.
Bažiti, 3. pl. baží, baž, baže (íc), il, ení; baží-
vati = žádati, toužiti, chuť míti, verlangen, sich gelüsten, sehnen, lüsten. — ο něco. Baží o to. D. — na něco. Já na to málo bažím, Ros., na sny. Scip. — Rk. — za čím. Na Slov. — Rk. — po čem n. po kom. Bažím po
tom. D., Us., Ráj.; po mužských, po cti. Šm. Kdo si mála neváží, po mnohu ať nebaží. Prov. — se komu čeho. Baží se mi toho; Baží se jí (těhotné) =. chce se jí toho. Na Mor. a Sloven. — se na koho, zastr. Baž se (= řiť se) na né strach. Z Jir. Baživý, Bažný, sich sehnend, lüstern.
Baživé, zamilované oči. Jg. Bažná bába. Bd, bď. Této skupiny souhláskové Slováci
neužívají kromě ve bdova m. vdova. Ht. Bdělosť, i, f., bdění; 2. bedlivosť, starost-
livosť. Měst. bož. Bdělý = bdící, D.; 2. bedlivý starostlivý.
Scip. Bdění, n., nespání, das Wachen, die Wache.
Dlouhým bděním noc mařiti. Troj. Ustavičným Bděním se trápiti. V. Noční b., jitřní. D. V první noční bdění. V. — 2. Pomůcka,
ponocování, noční stráž, vigilia, die Nacht- wache. Bdětba, y, f. = Bdění, straž. Lex. vet.
Bdíti, bděti. m. buděti, sr. Buditi. Schl.
Ve východ. Čechách slyšeti: Bďeť. Jir. Bdím, 3. pl. bdi n. bdějí, bdi, Bdě n. bděje, bděl, bdění; bdívati = nespati, ponocovati, auf sein, wachen, munter sein; bedlivým býti, péči míti, píliti, wachsam sein. — jak dlouho: celou noc, přes celou noc b., V., po celou noc, dlouho do noci. Us. — za koho. Poručil mu, aby zaň bděl. Pref. 53. — u koho. U nemocného. Jg. — nad čím. Vojsko Bdělo nad městem. Flav. Nad pořádkem b. = k po- řádku přihlížeti. Šb., Ś. a Ž. — v čem. V modlitbě. Ojiř., J. tr. — ke komu.
K tobě bdi očí naše. Pešin. — o něco. Troj., J. tr. — na čem. Na modlitbách. Us. — s inft. Bděl po lani se hnáti. Plk. — při čem. Při práci. Reš. Bdivosť, i, ť. Světoz. Wachsamkeit.
Be. Ani be ani me (ani slova neříká). Vz
Mlčeti. Ros., Lb. Ani Be ani ce; Nezná ani be ani ce. Č. (Vz Hloupý). Bean, a, m. 1. Nováček na akademii. —
2. Nedouk, nemotorný, nejapný člověk. Z lat. beanus., Jg., Mz. 107. Bebci = beptám. Výb. I,
|
Bebe, bebi, Bibi, n. (bolesť). B. míti
(u děti). Us. Bebečka, y, f. = puchr. Na Slov.
Bebelka, y. ť. = veš. Us.
Beblati, beblám a bebli, beptám, bepci,
bebtám, bebci, al, án, ani; bebtávati atd. = breptati, koktati, stammeln, stottern. Mus. — co. Rk.
Beblavosť, i, f., koktavost'. Das Stottern,
Stammeln. Beblavý, bebtavý, beptavý, koktavý,
zajikavý, breptavý, stammelnd, stotternd. Bebta, y, m., bebtavý. Stammler, Stotterer.
Bebtavec, vce, m. == bebta.
Bebtavosť, i, f., beblavosť.
Bečán, a, m., bečák, plaček, kdo často
pláče. Koupil si bečany a ceníky. Us. Plärr- maul. Bečár, u, m. = soudeček. Na Slov., Plk.
Bečeti, im, 3. pl. bečí, beč, beče (íc), el,
ení; bečívati. Ovce, beran, jehně, kozel, koza bečí, blökt. Us. Hloupý, až Bečí (n. div neBečí). Us. To dítě pořád Bečí (= pláče). I). Však ti žáci jen Bečí (špatně zpívají). Ros. Kdo za koho ručí, ten i Bečí (Běduje). Jg. — po kom, za kým. Jehňata po ovcích, za ovcemi Bečí. — s kým. Ovce s ovcemi Bečí. — čím. Na ceremonii svatou celou hubou bečel. L. Bečidlo, a, n., bečán, a, m., beček, čka,
m., kdo bečí, pláče. Heularsch, Plärrmaul. Bečivý. B. kluk (plačtivý).
Bečka, y, f., bečice, bečička = sud, Tonne,
Fass. B. máselná, solní, smolni; na máslo, na sůl. Bečka soli, bramborův, másla, sýra, plev; b. na víno, jablka atd. Us. Prázdnou bečku obraceti = čas mařiti. Jg. V bečku bez dna líti (Vz Marný. Lb.). Jg. Celá b. plev (špatný dar). Z jiné bečky počínejme (o jiném mluvme). Za bečku stojí = za nic. Hřmí prázdná b., plná ticho stojí. Jg., Č. Bečce dno vyraziti (průchod učiniti. Vz Ná- silný. Lb.). B. prázdná největší zvuk vydává (vz Pýcha).— B. — tlustý. Ty jsi jako b. Us. Bečková sůl = drobná v bečkách. Vys.
Duhy bečkové. Bečkový filosof =- Diogenes. Jg., L. Bečov, a, m., mě. Petschau v Loketsku. Jg.
Bečoní, od bečvy. Fass-. — B. ího, n.,
posudní,povárné. 1546. Bier-, Braugeld. Bečva, y, f. 1. =, bečka. — 2. Řeka na
Moravě. Bečvář či bednář, e, m. Vz Bednář.
Bečvárna, y, f. Die Böttcherei.
Bečvářský. B. nůž, řemeslo, dlo. Jg.
Böttcher-. Vz Bednářský.
Bečvářství, n. Die Böttcherei, Das Binder-
handwerk. Jg. Běda, y, ť. = bída, Elend, Noth. Na bědu
naříkati. Jg. Běda bylo (m. byla; ο tom vz Věta bezpodmětná, ku konci). Ňa bědu křičeli. 1637. Gl. Uvadieše bědu na lud. Rkk. Ale s ženou běda, za tu žádnej nedá deset krej- carů. Er. P. 354. — B. interj., Hlas pohrůžky a bolesti, Wehe! — komu. Běda mně nešťast- nému. V. — Kom., Troj., D. — na co, na koho. Běda na ty, jenž dary berou. V. — Rváč. — čeho. I vece Cech, ach běda skutka
mého. Dal. — komu čeho. Běda nám tebe. Leg. — Pass. B. mně šedin otce mého. D. |
||
|
|||
Předchozí (51)  Strana:52  Další (53) |