Předchozí (806)  Strana:807  Další (808) |
|
|||
807
|
|||
|
|||
Poškvrnilý, lépe: poskvrnilý, befleckt.
P. oči. BO. Vz -lý. Poškvrnitel, lépe: poskvrnitel, e, m.,
der Beflecker. Kom. Poškvrnitelka, lépe: poskvrnitelka,
y, poskvrnitelkyně, ě, f., die Befleckerin. Jg. Poškvrnitelný, lépe: poskvrnitelný,
befleckbar. Měst. bož. II. 200. Poškvrniti, lépe: poskvrniti, il, ěn, ění;
poskvrňovati. P. = pošpiniti, pokáleti, be- makeln, besudeln, beflecken, verunreinigen; zprzniti, porušiti, zanesvětiti, verunreinigen, verunheiligen, entweihen. Jg. — co, čeho, koho (gt. a akkus.). P. chrám, Ben., Br., jména Boha, Proch., své pověsti, Jel., sva- tosti Hospodinovy (gt.), Br., pannu (zpr- zniti). V. Cizoložník lože cizí poskvrňuje. Kom. — koho, se čím : se chlípností, Kom., někoho mocí násilnou. Har. Dobrý tovaryš- stvem zlých se poškvrňuje. Rb. Svatyně obětmi cizími p. Flav. Poškvrnilo si zemi vilstvími tvými. BO. Hříchy nevinnosť svě- domí p. Chč. 451. P. úřad svůj hřiechem. Hus. I. 404. P. se modlářstvím. BR. II. 6. a. P. se smilstvím. Chč. 451. —• Hos. 72. — se čeho kde. Tak se vsěho před obličejem božím poškvrnil. Rvač. — se kdy. Poškvr- nila sě ve svém děvojství (virginitas). BO. — se s kým. Ti jsou, jenžto se ženami se ne- poskvrnili, nebo panicové jsou. Sš. Zj. 449., 451. Poškvrnný, lépe: poskvrnný, plný po-
skvrn, befleckt. Poškytati, poškytávati, ein wenig schluc-
ken, schluchzen. Ros. Pošlaka, y, f., sled, die Spur. L.
Pošlakovati, po sledu jíti, nach der Spur
gehen, spüren. L. Pošlapání, n., die Niedertretung. Bibl.
Pošlapaný; -án, a, o, niedergetreten. Ros.
Pošlapati, pošlapávati, pošlapovati, ein
wenig treten, niedertreten, zusammentreten. — co, koho : obilí, Ros., práva. V. Všecku
trávu pošlapali. — čeho. Ti toho obilí po- šlapali (neurčitou měrou). — co čím: no- hama. V. Pošlehati, pošlehávati; pošlehnouti, hnul
a hl, ut, utí, ein wenig mit der Ruthe hauen. — abs. Drobet p. neškodí. Ros. — koho
čím. Pořád voly pošlehává (bičem. Jg.). Us. Jg.
Pošlechtiti, il, těn, ění, veredeln. — koho
čím: důstojenstvím. Ms. pr. cís. Pošlemiti, il, en, ení, pošlemovati, ver-
schleimen. — se čím. Kamení mlýnské mle- tím se uplží neb pošlemí. Mysliveček. Pošlemovati, überschleimen. Ros. Vz Po-
šlemiti. Pošli, vz Poslati.
Pošlosť, i, f. Pošlosť očí (když se zdá,
jakoby mouchy před očima létaly), die Augen- mattigkeit, der Staar. V. Pošlý = rodilý, počátek vzavší, entstan-
den, geboren, entsprossen. V. — od koho: vlastní bratří (od jedněch rodičů pošlí). Kom. — z čeho: z nebe p. Solf. Z též krve pošlý.
J. tr., Er. Z neřádného lůže pošlý. Har. P. ze židovstva, z pohanstva. Sš. II. 18. Kře- sťané ze židů pošlí. Sš. I.14. — skrze koho: oheň skrze žháře pošlý. J. tr., Er. — na |
co. Syn z manželky řádné na svět pošlý.
Lk. — P., verdorben, krepirt, todt. P. zvěř, das Fallwild. — čím: ukrutnou smrtí p. Zlob. — P., blind (o skle). Na Mor. — P., vzteklý, wüthend. Na Mor. Tpl. Pošmakovati, šp. z něm. schmecken m.:
chutnati, ochutnati atd. Ros. Pošmaniti, il, ěn, ění, wegnehmen. Ros.
Pošmarovati někoho =pobíti, peitschen;
počásati, mit Strichen bedecken. Us. na Mor. Pošmatati, vz Ohmatati, betasten. — se
kde. V kapse se pošmatejte. V Prachen. Pošmatlati, pošlapati, zertreten. — co:
trávu. Us. Také na Mor. a ve Slez. Tč., Klš. — P., šmatlavě jíti, humpen. Ros.
Pošmelcovati, poněkud šmelcovati, eine Zeit lang o. nach einander schmelzen. — P.,
pokáleti, umazati, beschmutzen. Má pošmel- covaný kabát. Ros. Pošmourati = trochu omakati, betasten,
begreifen. — koho: děvku. Us. Pošmouření, n., die Verfinsterung, Um-
wölkung. Reš. Pošmouřený, verfinstert, getrübt. Pr. kut.,
vz Kyselička, Pošmouřiti, il, en, ení; pošmuřovati, um-
wölken, verfinstern, trüben. D. — se — za- mračiti se, finster, zornig, düster, trübe aus- sehen. Ros. Nebe se pošmuřuje, D., den se pošmuřuje. Us. Pošmuřuje se — škaredě, hněvivě hledí. Ros. — čeho: tváři své. Ros. — co: tvář. Ctib. — se před někým =
přetvařovati se, heucheln. Bib. — se nač. Když sě ona pošmuřieše naň. BO. Pošmourně = mračně, finster. — P., ne-
vesele, přetvářeně, finster, verstellt. Kom., Jg. Pošmournice, pošmurnice, e, f., die
Muckerin, Gleissnerin. Pošmourník, pošmurník, a, m., pokry-
tec, svatoušek, der Gleissner, Heuchler, Schlei- cher, Mucker. Ros. Pošmourno, trüb. Dnes jest pošmourno.
D. Pošmournost, i, f., pošmourné povětří,
trübes Wetter, D.; mrákota, tma, die Fin- sterniss, das Dunkel, Ros.; pokrytství, die Gleissnerei, Heuchelei. Apol., Ros. Pravá nábožnosť všeliké p-sti prosta býti musí. Sš. J. 38. Pošmourný; pošmouren, rna, o, pochmur-
ný = mračný, temný, kalný, tmavý, wolkig, dunkel, trüb. P. nebe, Ros., povětří, čas, den. Jg. — P., neveselý, zasmušilý, sauertöpfisch, grämlich P. tvář. Ros. — P., přetvářený, pokrytský, gleissnerisch, verstellt. P. kacíř Bohu i lidem věrným ohyzdný. Zb. exc. Pro p-nou nábožnosť chválen býti žádá. Sš. J. 96. P. evangelík, náboženství. Apol. Pošňupati, mit Schnupfen beschmutzen.
Celý pošňupaný od tabáku. Us. Pošňupkati, pošňupkávati, ein wenig
schnippen. — si. Ros. Pošoupavý, rückbar.
Pošoupka, y, f., Verschiebung, f. Šm.
Pošoupnosť, i, f., Verschiebbarkeit, f.
Pošoupnouti, pnul a pl, ut, utí; pošu-
povati, fortrücken, fortschieben. — co čím: sochorem. Um. les. Pošourati, pošťárati, pohledati, suchen.
Ros. |
||
|
|||
Předchozí (806)  Strana:807  Další (808) |