254

Směnku na ukázání p. S. N. I. 3. Toľko
platí, kolko hlas husí v nebi. Slov. Rr.
MBš. — o čem. Totéž platí o Dubravníku.
Šf. Strž. II 292. — kde (odkud). Taková
láska u mne pranic neplatí. Sá. Mezi živo-
čichy p-li za nejposvátnější býk, kráva . .
J. Lpř. Dj. I. 21. Můj otec platil za jeho
otce v židech i křesťanech. Půh. I. 187. Já
musila p. v židech z svého věna. Půh. II.
110 — odkud kam. Z kterýchž (ostrovů)
se platí k špitálu sv. Pavla. 1579.

Plativo, a, n. = platidlo Sp , Loos.

Plativoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Platka, y, f., die Platte beim Schneider.
Rk.

Plátkosměr, u, m., vz Členosměr.

Plátkovitý, blumenblätterartig. Rst. 464.

Plátkový, zum Blumenblatt gehörig. Rst.
464. P. ulili = plástové, deskovité, placky,
desky, Blattelkohle. HrBk.

Plátnář, e, m. = pláteník. Šd.

Platně na pomoc mu přitáhl. Abr.

Platnéř. Mkl. Etym. 249. Korouhev p-řů,
Vz Výb. II. 337.

Platní peníz (danní). Kar. 103.

Platník = plátce. Od zlého p-ka aj plevy
ber. Rr. MBš.

Plátno. Cf. List. fil. XII. 353., XIII. 161.
P. ku přejímání, Paus-, průsvitné (ke kopí-
rování výkresů), Hs., smirkové, Smirgel-,
Pdl., česané, Črn. Zuz. Chodí, jako když
se p. vleče (táhne = trousí se jeden po
druhém). U Rychn., u Kdyně. Rgl. Je tam
švábů, jako když p. táhne (mnoho). Us.
Hra na p. Vz Brt. D. 180., Km. 1887. 213.,
Sdl. Hr. II. 166., Rk. Sl — P. = plachta
lodní. P., do něhož vění větrů jde k nesení
bárky. 1512. Mus. 1883. 364.

Platnosť křtu, Us., not, Zv., pravidla.
Mus. Zákon nabyl platnosti. Dch. Čemu
učí mathematika o tělesech geometrických,
má plnou platnosť i o tělesech fysických.
Mj. 5. — P. = užitek. Pomoz, co pomoz,
jen když je k platnosti. Lpř.

Plátnostěna, y, f., Coulisse. Pl. II. 435.

Platnota, y, f. = platnosť. Šm.

Plátnový, Leinwand-. P. továrna. LObz.
XXIV. 245.

Platný = kdo platí. Berte, dokud dá-
vám, dnes jsem náramně p-ný (rád platím).
U Rychn. — P. = poplatní. Všichni lidé
platní jsou nevolní. Vš. Jir. 150. Drží mi
dva platná člověky; Dvór s lidmi p-nými.
Půh. II. 134., 414. — P. = cenu mající.
Vrátil jsem mu půjčku v minci platné. Kká.
Td. 282. Lístek na rok p. Us. Pdl. — P. =
kdo mnoho váží atd. P. právo. P. důvod,
J. tr., člen společnosti, Čch., muž v obci.
Smrž. Svazky, zásady obecně p-né. Šml.,
Sbn. Zemřel pan Michalec, muž velmi platný.
Let. 467. P. účastenství v něčem míti. Mus.
Poslal jsem ti p.psaní. Črn. Zuz. — P. =
užitečný atd. Žádná domluva ni po zlém
ni po dobrém pranic platna nebyla. Sá. —
k čemu: k spasení. Krnd. 48. — v čem:
v práci. Č. Kn. Š. 367. — komu čím. Byl
obci naší radami p-ný. Mus. 1880. 161.

Plato. Sokrates, mistr Platóv (Platonův).
Výb. 11. 932.

Platočistý. P. šátek = mající na sobě
tabulky. Mor. Brt. D. 154.

Platonický, platonský. P. rok = 25812
roků. Stč. Zem. 92., ZČ. 1. 181. Ve svých
Extasích člověka sebral Mantegazza různé
definice platonické lásky, jež jsou tyto:
Platonická láska je nesmysl, je přelud mozku ;
nikdy nebyla a nebude. P. láska je licoměr-
nosť, jíž se kryje jiné zboží, P. láska je
průvodní list, aby se proneslo podloudné
zboží. P. láska jo falešný klíč (paklíč), jímž
se dostaneme nepozorované do cizího domu.
P. láska je zástěrka impotence. P. láska
je maskou k užití zlodějů a zločinců atd.
P. láska je quadratura kruhu. P. láska je
stý překlad bájky o lišce, jež nechtěla hrozny,
že prý jsou kyselé. P. láska je přátelství
muže se ženou. P. láska je pravá, skutečná
láska, ale bez viny. P. láska je láska s ohledy,
jež ukládá náboženství, mravnosť a nutnosť.
P. láska je chci, ale nemohu. P. láska je
láska bez choutese. P. láska je bratrství
duší bez účastenství těla. P. láska je obdiv
bez žádosti. P. láska je celá láska k tomu,
jehož nemáme. P. láska je celá láska bez
zvířeckosti. P. láska je dvojitá, obapolná
lež, které nikdo z obou lhářů nevěří. P.
láska je první stadium veliké lásky a po-
slední stadium malé lásky. P. láska je ode
dvou odpřisáhnutá smlouva, kteří zejtra
budou křivopřísežníky. P. láska je přísaha
námořníkova za bouře. P. láska je dnešní
přiznání o jedné části s nadějí, že zítra
budeme míti druhou. P. láska je zdánlivý
boj mezi dvěma, kteří nemohou bojovati a
bojí se krve. P. láska je biskupské sídlo
in partibus infidelium, když není žádná fara
k zadáni. P. láska je metafysika lásky. P.
láska je nejhloupější parodie na nejkrásnější,
největší, nejhoroucnější z lidských vášní. P.
láska je lev ze sádry, tygr z papíru, hrůzný
obrázek hračkou pro děti. P. láska je nej-
vyšší výraz idealní lásky. P. láska je triumf
člověka nad zvířetem, láska idealnosti na-
děje zvěčněná. P. láska je naděje; vlastní
láska je věrnosť. Mantegazza praví o sobě,
že jako lékárník vybíral z těchto definicí
semínka pravdy, smíchal je, utlonkl v hmo-
ždýři a dostal novou definici, neobRaznou,
věcnou: Platonická láska je pocit, jenž pojí
muže se ženou, kteří se vzájemně žádají,
po sobě touží, ale dobrovolně se odříkají
tělesného spojení, požívají se vzájemně, du-
ševně spolu splývajíce. Nár. List. 1888. dne
¹⁰/₂₂. Příloha.

Platovák, a, m., das Plattireisen. Kůže
se p-kem plátují. Šp.

Plátování, das Prattiren.

Platové, Platy = pole u Zašové. Pk.

Plátovka, y, f. = plátovaná práce, zboží,
plattirte Arbeit; P. zlata, Goldplattirung.
Hř.

Platycephalie, e, f., řec., zploštělá lebka.

Platýs, vz Platejs.

Platzer, tzra, m. P. J. Norb. 1738. Jg.
H. 1. 612., Jir. Ruk. II. 124.

Plav dříví. Arch.VIII. 459. Plavci povinni
byli clo dávati z jednoho plavu anebo
ploutvy, ale ne z každého voru. Arch. VIII.
459.