Předchozí (954)  Strana:955  Další (956) |
|
|||
955
|
|||
|
|||
jak. Spojení s obchodním světem po moři
u-vali. Kř. Divadlo na akcie u-vati. Osv. Cesty v dobrém pořádku u-vati. Vlč. Při jisté teplotě něco u. ZČ. U-vati něco veli- kým nákladem, Osv., rozmluvu v přísluš- ných mezích. Hrts. — koho před čím. To mne před spaním u-žuje, erhält mich wach. Posp. Udržovací, Erhaltungs-. V.V. 16.
Ududati se = uplakati se. U Kr. Hrad.
Kšť. Udurná, é, f., řeka na Slov. vtékající
do Hrona. Sl. let. VI. 130. Údus, u, m., das Ersticken. Šd.
Udusiti co: vzpouru. J. Lpř. — co čím
kdy. Měla silnou rukou v zárodku vášeň u. Šml. I. 45. — kde. Spis kšaftovní mezi sebou u. Wtr. — jak. Bol na okamžik hlas jeho u-sil Osv. I. 269. Udůstojniti něco. Pal. Rdh. I. 397.
Udušení. Ct. Slov. zdrav. 383.
Udutkovati = uspati. U. dítě. U Kr.
Hrad. Kšť. Udva, y, f., míst. jm. a potok v Bezky-
dech. Č. Čt. II. 352. Udveřní, Thür-. Kos.
Udvihlý = uzdvihlý. Škrovan u-lý do
vysosti na krídlách. Hol. 312. Udvorna, y, f. = potok? řeka? U. By-
střice na Slov. Phľd. II. 117. Udychčaný = udychtěný, udýchaný.
Slov. Phl'd. VI. 111. Udychčať sa = udychtiti se. Slov. Ssk.
Udychtěný; -en, a, o = udýchaný. Us.
Udyšaný; -án, a, o = udýchaný. Slov.
Č. Čt. II. 94. Ufackovati koho, abohrfeigen. Us. Tč.
Ufajknouti = ufouknouti, utéci. U Bydž.
a Kr. Hrad. Kšť. Ufalcovati kůži falcem, glätten. Tč.
Úfanek, nku, m. = naděje. U Zděchova
na Val. Vck. Úfanka, y, f. = úfání (person.). Sldk.
371. Ufasovaný; -án, a, o, eingefasst. Bryle
v zámcích u-né. Kom. Lab. 12. Ufasovati koho: papeže, gewinnen. Let.
181., Mus. 1888. 82. U. se do šatů = upíti. U Kr. Hrad. Kšť. Úfati. — abs. To sú úfám (= myslím,
tuším) Bilovice. Brt. D. 281. Dnes úfám bude pršat. Ib. 197. — do čeho. Ú. do své síly, do božieho milosrdenstvie, Št. Kn. š. 61., 32., Sv. ruk. 203. Neúfaj do ženy mnoho. Ezp. 2369 — čemu. Ufaje tomu, že . . . Št. Kn. š. 2. Aniž jeho vieře jest úf. Ezp. 1484. — več. Obrana v tě ufají- cích. Výb. II. 25. Úfal bych v to, že ... . AlxB. v. 229. (HP. 77).. V Jesu Krista úfáme. Lg. Kr. v. 108. Nebo u mě ufal jest. Ž. kl. U. v Buoh, u pomoc boží; Ktož sú právě u-li veň. St. Kn. š. 3., 124., 23. — komu jak. Silně ufámy, že. . Výb. II. 27. Jimžto nad jiné ufal (důvěřoval). GR. — kde. I pod perutmi jeho u. budu. Ž. kl — v kom. U. budu v něm. Ž. kl. II. 13. — se čemu. Čomu sa človek najviac úfa, najskôr ho pomine. Slov. Orl. IX. 246. Ešte sa já úfám mojemu slunečku; že mi vola- |
kedy zasvieti k srdečku ; Vy staré baby,
darmo sa vy sobášu ufáte. Koll. Zp. I. 115., II. 116. Uffákati, vz Ufákati. Wtr. Obr. 21.
Uffati= úfati. Ev. víd. 61.
Ufifrati = umazati. Ústa jídlem u. Laš.
Tč. Uflagnúť = veliký kus ukrojiti. U. chleba.
Mor. Rgl. Uflumpaný; -án, a, o = zablácený. U St.
Jič. Vhl. Ufnosť. Zklamali mä v u-sti. Kyt. 1876.
20. V kráse u. nezakládám. Koll. Zp. II. 303. Ufrkaný, vz Ufrněný (dod.).
Ufrněnec, nce, m. = ufrněný. Čce. Tkč.
Ufrněný, ufrkaný. U-ná hlavně o dívce,
která se brzo vdává. NZ. 1. 456. Ufujazditi. More mezi tím u-dí (prchne,
entwischt). Pokr. Pot. I. 328. Cf. Ufouk- nouti. U-dil v čerty. Čkžk. I. 11. — Sokl. II. 488., Rr. Sb, Orl. VIII. 135., Dbš. Sl. pov. III. 13., VI. 96., Loos. Ufúknuť = ufouknouti. Postav sa čertu
do oč, hneď ufúkne. Slov. Mt. S. I. 94. Ufulaný = umazaný ? Slov. Šla do toho
zámku taká; ako bola u-ná, zalepená. Dbš. Sl. pov. I. 436. -ug přípona: pstruh. Vz Gb. Ml. I. 62.
-úg přípona: vrzúg, řezúg (zvuk pily
řezající). Val. Brt D. 145. -uga přípona : lazuga. Brt. D. 145
Ugajsaný = houpavý, kolíbavý, klátivý.
U. chůze. Slez. Šd. Uganený = žvanil. Slez. Šd., Brt. D.
210 -ugať: vrzúgať, řezúgať. Val. Brt. D.
158. Ugorka, y, f. = okurka, uharka- Slov.
Hdž. Čít. 197., Hdž. Šlb. 84, Rr. Sb. Ugrabaný = neobratný, ungeschickt.
Slez. Šd. Ugri (Uhři) = u gori, u hory, beim Ge-
birg wohnende Nation. Ssk. Die Slovaken. 14. Ugria, e, f. = Uhry, Uhersko. Lčk. Sz.
15., 17., Orl. II. 15 Ugúľaný = ukoulený. Na tvrdo u. Slov.
již. Mor. K. Nov. 1888. ol. -uha, přípona: vlačuha. Brt. D. 145.
Uhádzať = uházeti. Slov. Bern.
Uhájiti se čemu čím s kým. Naději
mají, že něčím užitečně s bližními se moci budou u. zlému. Kom. Lab. 134. Uhanbiti se = zastyděti se. Val. Vck.
Uhaniti. Joachyma uhani. Sv. Mař. 176.
Úhar, u, m., z rus., der Abbrand, Ab-
fall, Abgang beim Schmelzen o. Schmieden. Hř. Uhárkati. Na tvoje piesně vtáč si uhárka.
Ph.'d. VIII. 90 (I. 2. 24.). Uharok, rku, m. = oharka. Slov. Let.
Mt. sl. VIII. 1. 9. Uhasiti příčinu. Kar. 66.
Uhasnouti. — abs. Už uhasl (zemřel).
Us. Tkč. — jak. Den zvolna uhasínal. Osv. VI. 873. — kde. Aby pravá známosť bož- ská v lidech neuhasla. Pož. 94. Uházeti, vz Uhoditi.
|
||
|
|||
Předchozí (954)  Strana:955  Další (956) |