218

Objednati, objednávati, zjednati, opatřiti,
obstarati, bestellen, verschaffen. Jg. — koho,
co. O. pomoc prostrannou. V. Rukojmě hodné
o. Pr. O. neduh, lépe: ostarati (pflegen).
Jg. — co komu: milosť. Br. Hleď, abys
někde sobě to objednal. Ros. — co jak.
Objednati něco v slušné ceně. Nar. o. h. a
k. — co u koho, při kom čím: dopisem,
listem. J. tr. — co na kom. Bib., Rk. —
co jak: práci na úkol (verakkordiren)., Šp.

Objedovati, v obec. mluvě již. Čech.
objedvať. Vz Obědvati. Kts.

Objechati = obejíti, objeti, umgehen, um-
fahren. Us.

Objekce, e, ť., z lat., námitka. Rk. Ein-
wurf, m., Einwendung, Objektion. f.

Objekt, u, m., z lat., předmět. Rk. Vz
Předmět. Gegenstand, Vorwurf, m., Sache, f.

Objektiv, u,m., dalekohled, das Fernrohr.
8. N.

Objektivita, y, f., objektívnosť, předmět-
nosť. Rk. Objektivität, Gegenständlichkeit, f.

Objektivní, -ný, z lat., předmětný, před-
mětový. Rk. O. sklo, bezbarevné, Objektiv-
glas. Dch. O. kritika (pouze k věci a nikoli
k osobě se táhnoucí). O. řízení trestní (v Ra-
kousku), o tom vz v 8. N. V. 958. b.

1. Objem, u, m., (ne: gt. objmu, vz -cm,
Pojem), tělnosť, tělný obsah, der Umfang des
Körpers. Sedl. O. jezera toho na tisíc honů
kladou. Čas. kat. O. vztažitý, atomický,
theorie objemu. Nz. O objemech, dle kterých
se tekutiny a pevniny slučují. Vz Šfk. 747.
O stáří a objemu rostlin vz Schd. II. 23G.
Ostrov má 2000 krokův v objemu. Nt.

2. Objem = objav. Objemši řekla. Ctib.
h. 16.

Objemce, e, m., der Uibernehmer. Rk., L.

Objemnice, e, ť., Umfanglinie, Peripherie,
f. Rk.

Objemný, umfangreich, voluminös. Dch.

Objemoměr, u, m., Volmuinometer. O.
Sayův, Koppův, Regnaultův. Ck. Vz Prm.
III. č. 20., 19.

Objésti = objísti.

Objeti, objedu, objel, et, etí; objížděti,
ěl, ční; obježďovati = jeti okolo na něčem,
umfahren, umreiten, umschiffen; delší cestou
jeti, umfahren; vůkol jezditi, projeti, um-
fahren, herumreiten, herumsegeln; jetím mi-
nouti, umfahren. Objedena bude země. BO.—
koho, co: město, ostrov, svět, Jg., vojsko.
Us. Loď z kratochvíle nás objela. Pref. 501.
Všechen svět vůkol objel. Ler. Objížděl hejt-
many. V. Objeli nás. Vrat., Cyr.— co čím.
Svůj osud koněm neobjedeš. Č. Co komu
souzeno, to koněm neobjede. Č. 1в. — na
čem: na lodi. 8m. — si. Objel (zajel) si. Jg.
— co ke komu s čím jak. Cesta, kterouž
jsme dosti opodál s nemalou těžkostí k cí-
saři s lidem válečným objeti musili. Acta m.
Ferd. — kudy. Objížděl po městech. Záv.
Po kraji. J. tr. Okolo města objížděti. V.

1. Objetí, n., das Umfassen, die Umar-
mung, Umfassung. V. V o. někoho držeti.
Šm. Strom tlustý víc než vůbětí (v objetí).
Pref. 29. — O., obsáhnutí, objem, der Um-
fang. V okrouhlosti neb objetí svém. Scip.

2. Objetí, n., das Umfahren, die Umfah-
rung. Jg.

Objetky, ů, pl., m., tenata veliká, grosse
Forstnetze. L., Šp.

Objetnosť, i, f., obsáhlosť, Umfassungs-
fähigkeit, f. L. — O., Volumen, n. L.

Objetný, umfassend, umfassbar. Rk.

Objetřiti (zastr.) = objetřiti se. Bolesť se
objetří. Výb. I. 634.

Objetý vůz, überfahrener Wagen. Dch.

Objev, u, m., objevení, Entdeckung, f.
Balb.

Objevek, vku, m., objevená věc, eine
neue Entdeckung. Mus. ѴІП. 432.

Objevení, n., odkrytí, vynesení na jevo
věci dosavad neznámé, ač ode dávna trva-
jící, na rozdíl od vynálezu, t. j. vymyšlení
věci nové, které dosavad nebylo. S. N. Die
Entdeckung. O. východní Indie. Světoz. Za
objevením těchto důvodů snad bez mnohé
tíže přisvědčíme. Měst. bož. I 219. Hned
při svém (jeho) o. se.

Objevitel, e, m., der Entdecker. O. no-
vých krajin. Světoz. — Objevitelka, y, ob-
jevitelkyně, ě, f., die Entdeckerin, Offen-
barerin. L.

Objeviti, il, en, ení; objevovati, entdecken;
verkünden. — co. Kolumbus objevil Ame-
riku. Marek. O. tajemství, L., slávu, chválu
něčí. Jg. — co komu. Čtenářům něco o.
Měst. bož. Harfa smrť svému pánu objevila.
Č. — co na kom, na čem. Zlobu svou na
sobě objevili. Měst. bož. — se kdy, kde.
Hvězda v té době se objevila. Ml. Ve sklepě
se mu objevila. Objevila se mu ve snách.

Objevivosť, i, f., Entdeckungslust, m. Rk.

Objevník, a, m., der Entdecker. Rk.

Objevný. O. cesta. Entdeckungsreise. Dch.

Objezd, u, m., Um-, Rundfahrt, f., Um-
sehiffung, f.. Umritt, m. O-dy jako správce
činiti. L. -- O., obvod, Umfang, m. Město
v objezd sedm mil činí. Us. — O., die Pa-
trouille. O. konati. Šm.

Objezděný kůň, jezdecký,ein Reitpferd,
ein gerittenes Pferd. Dch., Čsk.

Objezdník, a, m., kdo v čas honby koňmo
za psy jezdí a pozor na stopu má. Sp.

Objezdný, ého, m., der Bereiter. Dch. —
O., co objeti lze, umreitbar, umfahrbar, um-
schiffbar. L.

Obježiti, il, en, ení, struppig machen. Č.

Objídač, e, m., der Beesser. L.

Objídati; objísti, objím, jedl, den, ení, ab-,
umessen, umnagen. — co : okurky. Sych.
Housenky objedly strom (listí). Jg. — co
jak: maso do kosti o. Jg. — se, obezrati
se, sich überfressen. Když se člověk velmi
objí aneb opí, Rkp. lék.; 2) = ohrýzti se,
sich umnagen. Us.

Objímání, n., v obec. ml. obímání, die
Umfassung, Umarmung, Liebkosung. V. Jehož
i (těla) bylo v životě milé o-ní, ale na smrti
naň ohyzdné pohledění. V.

Objimatelný, umfänglich. Rk.

Objímati, vz Obejmouti.
Objímavka, y, f., lectia. Rostl. z řádu
hub.

Objímavý člověk, který rád objímá. —
O. list, úd, umfassend. Rostl.

Objímek, mku, m., die Umarmung. Rk.

Objímka, y, f., v hornictví, das Gehäuse.
Bc.