Předchozí (1063)  Strana:1064  Další (1065) |
|
|||
1064
|
|||
|
|||
Připláknouti, připláchnouti, připlako-
vati, připlachovati, vz Plákati. — co : skle- nice. Připlaniti, il, ěn, ění, noch mehr ebnen,
ausrotten. Us. — co čím. Připlápolati, herzuflackern; herzuflattern.
— kam. Kdo světlíka k sobě volá, ten hned k němu připlápolá. Ve Slez. u Janovic. Tč. Příplaskonosý, etwas flachnasig. L.
Připláštění, n., die Bemäntelung.
Připláštěný; -ěn,a, o, bemäntelt. — čím:
šarlatem. Scip. Připlaštiti, il, ěn, ění, etwas flach ma-
chen. L. — co čím: rukou. Připláštiti, il, ěn, dní, připlášťkovati, be-,
vermänteln, zudecken. — co: zlosť. Koll. — co, koho, se čím. Konfessí podvodně se- psaná, že každý jí se zastříti a připláštiti může. 2. Apol. 231. Příplata, y, f., plech na hlavní desku
u pluhu přibitý, die Sohle am Pflughaupte. Us. — P., záplata, der Fleck. Mark. 1. Příplatek, tku, m. =příplata u pluhu.
Rohn. 2. Příplatek, tku, m., přídavek, přirážka,
die Zuzahhmg, Zubusse, Zulage, der Zu- schuss, Zuschlag. P. z milosti. Šm. P. z do- mestikalní nadace, procentní, Procentenzu- schuss, úřední, Funktionszulage. J. tr. P. osobní, die Personalzulage, drahotní, der Theuerungsbeitrag. Da. Připlatiti, il, cen, cení; připláceti, 3. os.
pl. -ejí, el, en, ení; připlacovati, zu-, da- raufzahlen. — čemu. Obilí připlácí (ceně přiskakuje), Ros., masu připlatilo. Ml. — komu zač: za škodu. Martim. — komu nač. Připlatil jsem mu na jeho dům 1000 zl. Us. — čeho čím (přetrpěti zač, zakusiti čeho, büssen, bezahlen). Čechové evangelia svatého krví svých přátel připlatili. Kom. Připlatil toho životem. L. — komu k čemu, Rk. Příplatní, Zubuss-, P. jáma, v horn., die
Zubussgrube. Šm. Připlatovati, plát přidati, verblatten.
Reš. Připlav, u, m., připlavení, die Auffahrt,
das Zuschwemmen. P. lodi. Dch. — P. = přístav, stanovište lodí. Šm. — P. = pří- plavka. Příplava, y, f., die Fluth. Rk.
Připlavení, n. = příplav.
Připlavený; -en, a, o, zugeschwemmt.
Dch. P. dříví. Připlavěti, ěl, ění, etwas falb, gelb wer-
den. L. Připlavidlo, a, n., der Hafen. Troj.
Připlavisko, a, n. = připlaviště. Na Mor.
Boč. e ms. 1567. Připlaviště, ě, n., přistavadlo, der Hafen.
Ros. Připlaviti, il, en, ení, připlavovati =
vodou přinésti, přistavili, zuflössen, heran flössen, herbeischiffen; přinésti, anschwem- men, anströmen; připlaviti se, připlouti, her- beischiffen, hinzufahren; p. se, připlynouti, herbeigeschwommen kommen, anschiften. Jg. — co: dříví. Us. Voda připlavila louku (za- nesla zemí). Ros. — kam: k břehu, k zemi, |
k městu p. (připlouti), Ros., do města (při-
plouti). Ros. — v čem: v lodičce až k moři se připlavili. Har. — se (čím) kam. P. se lodí k břehu. Reš. P. se k zemi, V., se k břehu. Jel. — Jg. Příplavka, y, f., co voda připlaví, ku př.
dřevo, chrastiny, země a t. d., das Ange- schwemmte. P. náleží tomu, na Čí kamenec se připlavila. Na Ostrav. Tč. — P., připlav, připlaviště. Šm. Připlaziti se, il, ení, herbeikriechen, her-
beischleichen. V. — kudy ke komu. Had lesem k nám se připlazil. Příplecek, cku, m. = hlaviště. Šp.
Připlemeniti, il, ěn, ění = přimnožiti,
přichovati, durch Zucht vermehren ; se, při- byti, přirůsti, sich vermehren. Jg. — co komu. Ros. Připlemenilo se mu mnoho do- bytka. Ros. Připleskati,připleskávati, připleštiti, při-
plíštiti, il, ěn, ění; připlesknouti, sknul а skl, ut, utí, připleskovati = něčím ploským přiraziti, flach schlagen; nerozvážlivě po- věděti, hinzupatschen; u Olom. = špatně mlátiti, schlecht, nicht taktmässig dreschen; tleskati, Beifall klatschen. — (co čím) kam. Maltu lžicí na zeď p. Us. Vždy k tomu něco připleskne (nerozvážlivě přidá). — komu. Připleskávali mu (rukama tleskali), když zpíval. Us. Nepřipleskuj nám (říkají špatně mlátícímu). U Olom. Sd. — komu v čem. Kdo ti ve všem připleskuje, cosi tebe po- žaduje. Ve Slez. Tč. Připlesklý uos, die Stumpfnase. D.
Připlesněti, připlesnivěti, ěl, ění, be-
schimmeln. L. — kde čím. Připlésti, pletu, tl, en, ení; připlétati, zu-,
hinzuflechten, zumischen. — co k čemu: Boč., patu k punčoše. Že mi obec mú připletl k svému dvoru. Puh. I. 302. Přidali mu kus místa, aby připletl k zadku za domem svým (plot). Boč. -- čeho. Připleť té punčochy. Vz Při-. — se. Jak se to sem připletlo ? Dch. Připletek, tku, m., was angeflochten ist.
Hlas. Připleti, pleji, plel, et, etí, připlévati,
dazu-, zujäten. Us. — co k čemu. Připletiti se, il, cení = přivtěliti se. —
ke komu. Pleť Kristova obživuje toho, kdo se ku Kristu p-til či přivtělil. Sš. J. 113. Přípletka, y, f., das Haarband. U Klat.
Rk. Připlíchati se = přivléci se, přibatoliti
se, watschelnd kommen. Pozdě večer p-chal se kačer. Hk. exc. (Čech). Připlichta, y, m., všetečka, kdo se do
všeho plete. Reš. Připlichtiti, il, ěn, ění; připlichiovati =
přimíchati, zumischen; se, sich einmischen, zudrängen, beigesellen. — co, se k čemu čím. Nemá se svou řečí ke všemu p. Reš. — se ke komu skrze co. To se k nám skrze tovaryšení připlichtilo. V. — se v co, do čeho. Rk. Připlichtný člověk = připlichta. Plk. P-ní
Benýskové, jenž všudy chtí nos vstrčiti. Reš. Připustiti, vz Připleskati.
Připlížiti se, heranschleichen. Dch. —
se kam. |
||
|
|||
Předchozí (1063)  Strana:1064  Další (1065) |