159

čeho. Kos. — se čím. Bratr jeho maletev-
stvem sě rozpadl. Dal. 52. Nesvorností veliké
věci se rozpadají. Us. — se v co. Ten kámen
se v drobné kusy rozpadne. Troj. 26. R. se
v nic. Tělo v prach se rozpadlo. Us. Mluv-
nice se rozpadá v tyto části, šp. m.: dělí
se v tyto části, skládá se z těchto částí.
Brs. 156.

Rozpadavec, vce, m., trypsacum, druh
trávy. Rostl.

Rozpadavosť, i, f., die Neigung zum Zer-
fallen.

Rozpadavý. R. vápno, leicht zerfallend.

Jg-

Rozpadený; -en, a, o = rozpadlý. Slov.

Rozpadky, pl, m., Uibereste, m., Stücke
z. B. von Salz. Šp.

Rozpadlina, y, f., rozpuklina, der Riss,
die Spalte. Háj. R. země, Ros., ve zdi. BN.
Rozpadlosť, i, f. = rozpadlina. R. rtů.
Čern.

Rozpadlý sud, zerfallen, zersprungen, ge-
borsten. Ros.

Rozpadnutí, rozpadání, rozpadení,
rozpadávání, n., das Zerfallen. Us.

Rozpajediti se, il, ěn, ění, na Mor. a na
Slov. == rozhněvati se, sich erzürnen, wild
werden. Jg.

Rozpak, u, m., rozpaky, ův, pl., m. =
rozmysl, die Bedenklichkeit, Verlegenheit,
der Anstand. Bez r-ku. Nedělej žádných
rozpakův. Us. Na r-ku nebo na rozpacích
(lépe než: na rozpakách, Jg.) býti (= v po-
chybnosti). Kom. Jsem na rozpacích, mám-li
tomu věřiti. Us., J. tr. Mám na rozpacích,
jak tu věc rozhodnouti. Sych. Ta věc jest
na rozpacích jakýchsi. Ros. Bráti sobě něco
na rozpak, etwas bedenklich finden. Peš.
Prod. G. V r-ky přijíti. Býti na r-cích, ne:
v r-cích. Kra. Mluví bez r-ku. Us. Bkr. Na
r-cích se povahovati; Raděj o slovech anděla
než o slibu svém nějaký r. připouštěla.
Sš. I. 92., L. 17. (flý.). Strany pořekadel
vz: Konopí, Koza, Oj.

Rozpakování, n., pochybování, rozmyšlo-
vání, das Bedenken, der Anstand. Zanecha-
jíce daremných, marných a omylných myslí
rozpakování, k samému atd. V. — R., mlu-
vení mnohé, křik, povyk, viel Geschrei, Wesen.
Kom. — R., dubitatio, figuRa, vz Diaporesis.

Rozpakovati, vz Rozpáčiti. — R., roz-
važovati, überlegen. D. — co. Marek. —
R., rozkládati, mnoho mluviti, aus einander
setzen, vorpredigen, raisoniren, viel Wesens,
viel Geschrei von etwas machen. Jg. Co
pak zase rozpakuješ? Us. — R., z něm.
auspacken, rozložiti, rozebrati, vyndati. Us.

Rozpal, u, m., rozpálení, die Glut, Ent-
zündung, Brunst. V rozpalu někam se hnáti
atd. Č.

Rozpáleně, glühend. Jg.

Rozpálení, n., die Entzündung, Anstec-
kung, Erhitzung, Brunst. R. železa; tváři,
lící, Us.; války. Jel., zimničné. Kom. —
kde: v krvi. Berg. — čím: hněvem. V.

Rozpálený; rozpálen, a, o, entzündet,
durchglühet, glühend, brünstig. Železo kouti,
pokud rozpáleno. Prov. Člověk hned r-ný,
zünderartig. R. železo, plotna, máslo. Dch.
R-ná ako oheň (hanbí sě; hněvá se). Mt. S.

— kde: ve tváři = červený. Us. — čím:
hněvem, Flav., Prov. 2., žádostí, Us., msti-
vostí. Kram.

Rozpáliti, il, en, ení, rozpalovati; horké
učiniti, erhitzen, durchglühen ; roznítiti, roz-
plameniti, entflammen, entzünden, anzünden,
anstecken; popuditi, oživiti, anfeuern, entzün-
den. Jg. — abs. Ten nápoj rozpaluje. Us. Té.

— co, koho: železo, pec = pálící učiniti;
dřevo, oheň = roznítiti; nenávisť, naději,
srdce, starosť, hříchy (popuditi). Us. R. luzu,
den Janhagel verhetzen. Dch. Ten nápoj
rozpaluje líce a jiskry sází do očí. Tč. exc.
R. koho = zahanbiti; rozzlobiti. Us. — koho,
se k čemu: k chlípnosti, Bern., k hněvu,
k vojně, Us., se k pomstě. Kom., Bl. — koho
v čem. Věc ta nás velmi v hněvě r-la. Ler.

— co komu kde. Jak by mi r-lil pod
srdečkem svíčku. Sš. P. 492. — co kdy.
Z jutra záhe rozpálímy krutosť vsiu (vší
krutostí se rozlítíme). Rkk. 18. — se pro
něco. Dch. — koho, se čím (nad čím).
R. se hněvem. Štr. Srdce mé se rozpaluje
hněvem nad té zloby nepřírodným zjevem.
Sš. Bs. 173. R-ti se chlípností. Us. Bern.
Lásku řečí, Sych., se hněvem, V., se láskou,
horlivostí. Kom. R. železo ohněm. Bl. —
koho proti komu. Bern. — se. Rozpaluje
se žádosť, mysl. Jel. R. se = horkým se
státi, roznítiti se, zapáliti se, sich erhitzen,
sich entzünden, feurig sein, brennen; po
něčem toužiti, vor Begierde brennen; zčer-
venati studem, schamroth werden, rozzlobiti
se, von Zorn entbrennen. Us. — co jak:
železo do červenosti, do bělosti r. Vys. —
se od čeho: od hněvu, od chlípnosti. Bern.
— se v čem na koho. Ve své prchlivosti
na lid se rozpálil. Ps. ras. — se komu.
Rozpalují se mu oči. Us.

Rozpaluý, erhitzbar, entbrennbar. Jg.

Rozpalovací věci. Brenn-, Zünd-.

Rozpalování, vz Rozpálení

Rozpalovaný; -án, a, o, vz Rozpáliti,
Rozpálený.

Rozpalovati, vz Rozpáliti.

Rozpamatati, rozpamětati se, wieder zur
Besinnung kommen. Dlúho ležel jak mrtvý,
ež se rozpamětal. Ostrav. Tč.

Rozpamatovati, erinnern. — koho, se
na co. Us. Hil.

Rozpaňhati = rozkramařiti, prohospoda-
řiti.

Rozpapati se = rozjísti se (o dětech a
labužnících), ins Pappen (Essen) kommen.
Ros.

Rozpaplati = paplaje rozmluviti, ver-,
zerplappern. — se, ins Plappern gerathen.L.

Rozpar, u, m., grosse Hitze, f. Pl. — R.
zemní, die Ausdünstung. — R., plyn, das
Gas. L. — R., zastr., doousprežný vůz.

Rozpárati, párám a páři; rospárovati =
sešité atd. rozebrati, trennen, auftrennen,
schlitzen, zer-, aufschlitzen, auflösen; roz-
loučiti, zer-, aufreissen; dílo začíti, ein Werk
anfangen. Jg. Koř. pr. Gb. Hl. 146. — co
oděv, punčochu, Us., přátelství (rozloučiti),
V., tělo (rozříznouti), Kom., dílo (začíti).,
Ros. — co nač. Ten na to rozparuje hubu
(otvírá; o hloupých). Us. — co čím: ně-
komu břicho nožem r. Us. Válku poštiváním