Předchozí (1029)  Strana:1030  Další (1031) |
|
|||
1030
|
|||
|
|||
Vypeněžiti, il, en, eni, vom Gelde ent-
blössen. — koho. Trh mě docela v-žil. Na Ostrav. Tč. Vypěniti, il, ěn, ění; vypěňovati = z pěny
vyšumovati, pěnu vydati, aus-, herausschäu- men, schäumend herauswerfen. — se = pře- stati pěniti se, ausschäumen, aufhören zu schäumen; jako pěna vyhoditi, herausschäu- men, schäumend herauswerfen. Jg. — co odkud. Co moře v. může z hlubokosti své. L. — se. Šťáva již se v-la. — se odkud. V-ní se Lada z potoků. Víd. list. — se, co jak. Takové žádosti beze vší mírnosti a míry se v-ňují. V. Až krvavě svou vášně prudkosť v-ní, ausschäumt. Msn. Or. 42. — se kam. Pivo se v-lo na stůl. Us. Tč. Vypepřiti, il, en, ení, vypepřovati, aus-
pfeifern. — co: maso. — co nač: pepř na maso. Us. Tč. — někomu = nabrati ně- koho, Jem. einsalzen. Us. Vypěrač, e, m. = kdo vypírá, der Laveur,
Wäscher. — V. = rýžovník, der Schlämmer. D. Vypěradlo, a, n. = vypěrač, der Laveur.
V. na škrob, na náplav (na škrobárně, die Schlammwäsche, na brambory (v lihovaru, die Kartoffelwäsche). Zpr. arch. VIII. 88., 102. Vypeření, n., die Befiederung; Berau-
bung der Federn. Bern. Vypeřený; -en, a, o, befiedert. V. zra-
didlo. NA. IV. 116. Vypercholiti, il, en, ení. Veď sa dák len
v-líme, irgendwie auskommen. Mt. S. I. 111. Vypeřiti, il, en, ení; vypeřovati = peří
vyškubati, das Gefieder ausrupfen, der Fe- dern berauben; přepeřiti, ausschalen; peřím vysaditi, befiedern. — se = vypelíchati. — abs. Mlynář vypeřuje (na větráku vybírá z křídla, aby mu vítr tak ražno mlýn nebral). Slez. Šd. — co čím (kde). Břečku v jámě prkny v. Techn. Strom jeřabinami v. (ob- ložiti, aby ptáci naň lítali a se chytali). Us., Šp. — co: kolo (dáti k němu lopatky). Vys. V. něco = peřím vysaditi. Br. V. studnu, aussteisen, ausschalen (krajinami vyložiti). — se. Slepice se vypeřila (vypelíchala). Šm., L. Jak se pták vypeří a nové peří dostane, bude zase zpívati. Us. Tč. Vyperliti, il, en, ení; vyperlovati. — co
= perlami vysaditi, mit Perlen besetzen, beperlen, Jg.; slzu = proliti. — co komu kde. Mocný dojem ten v-lil mnohému slzu v oku. Km. 1883. 432. Vyperlíkovati = perlíkem vybiti. — co:
železo. Na Ostrav. Tč. Vypěrný, auswaschbar. Vypěrná košile.
U Rychn. Vyperutiti, il, ěn, ění, emporflügeln, mit
Flügeln versehen. Šm. Výpesk, u, m., der Ausputz, die Zu-
rechtweisung. Dostal pořádný v. Nl. Odpor a v. Ehr. Také na Mor. Knrz. Vypeskati, vypeskovati = vyláti, vyhu-
bovati, Jemanden tüchtig herunterreissen, verwaschen, anhunzen, ausputzen. Dch., Šd., Vck., Jg. — někoho. Zlob. — proč: pro nepatrnou příčinu. Ml. Také na Mor. Knrz. Vypěstikovati = pěstmi vytlouci, mit
Fäusten traktiren. Na Slov. Phld. II. 2. 51. |
Vypěstitel, e, m., der Ausbilder. Dch.
Vypěstiti, il, ěn, ění, vypěstovati = vy-
chovati, er-, aufziehen. — koho. Vypěstuj sirotka, vytrhne ti oči. Us. Bž. — co, koho kde: v církvi. Kom. Apoštol výslovně pro- jadřuje, že v Jerusalemě u nohou Gamaliea vypěstován byl. Sš. I. 1. Bodaj bych čím skorej v-val šlachtu v Uhrách nemeckej po- dobnú. Lipa 103. —co kde čím kdy. Co za něho rukama pobožných mužů na půdě církevní zaseto a vypěstováno bylo, to trvá podnes. Ddk. II. 89. — co komu. (Jedli) zeleninu, kterou sami sobě byli vypěstovali. Ddk. II. 90. — co proč. Aby nás v-val pro svobodu svou. Sš. II. 51. (Hý. ). — odkud: rostlinu ze semene. Us. Vypěstování, n., die Auf-, Erziehung,
Pflege. V. semene, die Samenerziehung. Šp. Vypěstovaný, erzogen, auferzogen, ge-
pflegt. V. zelenina, símě atd. Vypěstovati, vz Vypěstiti. — V. = pěstí
vybiti. Vz Vypěstikovati. —komu co: hubu. Ros. Vypestřený; -en, a, o, bunt ausstaffirt.
— čím: kvítím.
Vypestřiti, il, en, ení, bunt machen, bunt
ausstaffiren. — co čím. Vypěti, vz Pěti a Vyzpívati. Nrd. — co.
Vypěl bych to hoře staleté. Čch. Mch. 6. Vypchání, n., die Aus-, Vollfülung, Aus-
stopfung. Bern. Vypchaný; -án, a, o, aus-, vollgefüllt,
ausgestopft. Bern. Vypchati, vypchávati, vypchnouti = vy-
cpati, ausstopfen. Na Slov. Bern. — co čím: mechem. — V. = vypíchati, ausstechen, hi- nausstcchen. — co odkud: dřizgu z nohy; někoho ze společnosti (ausstossen). Na Ostrav. Tč. — co čím kam: špendlíkem dírku do papíru. Ib. — si co kde: oko si vypchnul na trnu. Ib. Tč. Vypchlý, ausgestochen. V. oko. Mor. Šd.
Vypiatý, vz Vypjatý.
Vypíčiti = vystrčiti. Us. u Rokycan. Vz
Vypyčiti. Vypíditi, il, ěn, ění = pídí vyměřiti, mit
der Spanne (Hand) ausmessen. Ros. — co. — V. = dopíditi se čeho, najíti, ausfinden.
Us. Vck. Vypiglovati, z něm. ausbügeln, vyže-
hliti. Vypíchací = k vypíchání sloužící, Stech-.
-- V. hospodářství lesní = probírací (když každý rok potřebné kmeny v lese vybíráme), die Femelwirthschaft; opak: pasečné neb mýtné. Um. les. Vypíchaný; -án, a, o, eingestochen, punk-
tirt. V. semena horčičná. Rst. 518. Vypíchati; vypíchnouti (vypichnouti,
Plk. ), chnul a chl, ut, utí; vypichovati, vy- píchávati = pícháním vyndati, vybodnouti, aus-, herausstechen, abpiquiren. — co komu čím: oko nožem, Us., vzorek špendlíkem. Šp. Vypich mu věrtelem oko (žertovně). Dch. — koho odkud, Einen ausstechen, aus dem Sattel heben. Mus. 1880. 568. V. někoho z úřadu. Dch., Vypíchla ji z fary. Němc. Ten archanděl Michal, on nás z pekla vypíchal. Brt. Ps. 186. Vz Vypchati. |
||
|
|||
Předchozí (1029)  Strana:1030  Další (1031) |