948

Mazárna, y, f, das Schmierlokale. Šp.

Mazata, y, m. = mazač, mazal. U Jindř.
Hrad., u Písku. Matoušek J., Slm.

Mazati, vz Mkl. Etym. 185. — koho.
Mažte ho (bijte)! Us. Dch. — co: stěnu =
bíliti. Mor. Brt. D. 230. — jak. Drahú
masť marné mazáše. Pass. 334. Líčí-liť se,
mluv před ní o tóra, kak jest to stydká
věc, tak šeredně m. se. Št. Kn. š. 99. Ve
jmě božie jáz tě mažu. Výb. I. 70.
Mazatky. Na M-kách, pole u Draženova.
BPr.

Mazavec, vce, m. = mazač, der Schmie-
rer. Bern.

Mazavý. M. cesta, syrop, Šp., mýdlo.
Kk. Fys. 78 Cf. Mýdlo (dod.). — M. =
inkoust. V zloděj. řeči.

Mazba = špatný spis. Jeho m. se Nečte
nikým. Č. Kn. š. 290.

Mázderka, vz Mázdra.

Mazderkovitý, pergamentartig. Šm.

Mázdírko, vz Mázdro.

Mázdra, vz Mkl. Etym. 189. M plodová,
padavá vechlípená (reŕlexa) a pravá (vera),
skorovitá či skora, ovčí či odění. Cf. Křž.
Por. 9., 10., 178., 379., 381., 382., 477., 498.
M. zánětová, crusta phlogistica, die Ent-
zündungshaut, Šv. 81., plstní, die Netzhaut.
Mour., S. N. V. 74. M. močová. Mázdry va-
ječné, Eihäute; tlusté a tenké m y plodové,
dicke u. dünne Eihäute; buňky mázdry pa
dave, Decidualzellen ; nádor mázdry padavé.
Ktt. M. ovčí, ammion. Vz Ott. U. 182. —
M. = blána v oknech místo skla. 1350. Pk.
— M. zlatotepecká, die Goldschlägerhaut.
Nz.

Mázdratý, häutig. S. N. V. 236., Loos.

Mázdřička, y, f., vz Mázdra.

Mázdřinec, der Rippensame. Cf. Slb.
600., Čl. Kv. 348.

Mázdřitý. Nz. Zánět střeva m-tý, ente-
ritis membranacea.

Mázdřivčitý M. úplavice, diptheritische
Dysenterie, zánět, d. Entzündung; m. zánět
nitroblány déložní. Endometritis diphtheri-
tica; m. zánět střeva, enteritis diphtherica

Mázdřivka, diftherie, croup, záškrt. M.
ranná, Wunddiphtheritis, Nz. lk,, kožní,
Haut-. M. hltanu, diphthoritis pharyngis,
hluboká, d. profunda, hnilobná, d. septica,
kožní, d. cutis, povrchní, d. superficialis,
slzovodu, d. ductus lacrimalis, snětivá, d
gangraenosa, střevní, d. intestini, Darm-
dipbth., víčková, d. palpebrarum. Ktt. Vz
o m. v Slov. zdrav.

Mázdro, mázdírko, a, n. = něco nepa-
trného, etwas Geringes. Jak vidí nějaké m.
v polévce, hned nejí. U Olom. Sd.

Mazec, zce, m. = mazání, mazba, rvačka,
die Prügelei. To tam byl m.! Ve východ.
Čech. Všk., Kšť, Olv. Cf. Mazes.

Mazek, zku, m. = látka v zrní obilném.
Kv. 1870. 212., Kod. v Mt, 1. 1863. 15.

Mazes, u, m. = mazec. V Kunv. Msk.

Mazgati = mazati. Slez. Tč.

Mazgera, y, m. = malý človek. Mor.
Brt,

Mazglavý = mazlavý. U Místka. Škd.

Mázhaus = mazhús. Mus. 1880. 438.
Osv. M. či palác byl hlavní částkou každého

slušnějšího domu, kde Rodina po celý den
nejvíce dlela a i jedla. Mus. 1864. 34. Cf.
Sdl. Hr. I. 134 , II. 89., Půh. 1545

Mazidlo, a, n. = mazadlo. Slez., laš.
Šd., Tč.

Mazílek, lka, m., zdrobn. mazel. Mor.
Šd., Němc.

Mazivo na drátěné provazy, na vozy.
Wld. Maloval podobizny i na m-vě. Koll.

III. 392.

Mazla, y, m. = mazánek. Us. Kos.

Mazlák, a, m. = maslák, der Butter-
schwamm. U Litovle. Kčr.

Maziánek, nka, m. = mazánek. Šm.

Mazlatý = mazavý. M, sýr. Šd.

Mazlavě, schmierig, zart, weich. L zní
tam příliš m. Brt. D. 54.

Mazlavosť, i, f., die Schmierigkeit, Let-
schigkeit.

Mazlavý, schmierig, letschig. M. hmota,
SP. 11. 100., sýr. Us. — M. = rozmazlený,
verzärtelt. On je velice m. Sd.

Mazlena, mazlenka, y, f. = děvče ma-
zlík, das Muttertöchterlein. Mor a slov. Brt.
D., Sš. P. 549. Čo by istě urobili, keby si
tú Hovorkovej m-nu za ženu vzali. Ntr.

IV. 137. — M., mazula = kráva, miláček
kravařčin. Mor. Brt.

Mazlenko, a, m. = mazlík. Mor Sš.

Mazlíček, vz Mazlík.

Mazlíčkovati se, vz Mazlíkovati. Lpř.

Mazlík, os. jra. Tk. V. 54.

Mazlil, a, m. = mazlík. Dch.

Mazliti. Mkl. Etym. 185.

Mazlivý, verzärtelt. Laš. Tč.

Mazloň, ě, m. = mazlík. Mor. Brt. D,
Šd.

Mázna, cf. Mkl. Etym. 185. A to diovča
je len m. Hdž. Čít. 105.

Maznáček, čka, m., zdrobn. mazák. Slov.
N. Hlsk. XVIII. 130.

Maznáčiť sa = mazliti se. Slov. Šd.

Maznanec, nce, m. = mazel. Slov. Syt.
Táb 303.

Maznavec, vce, m. = mazlík. Slov. Šm.,
Loos.

Maznavice, e, f., weichliches Weib. Slov.
Šm.

Maznavo = mazlavě. Syn zlý vyroste,
jak m. rostě. Slov. Glč. II. 208.

Maznavosť, i, f., die Weichlichkeit. Slov.
Ssk.

Maznavý = mazlivý. Slov. Anička, Anička
z m-vého rodu, nechcela za mňa jít, že sa
bála hladu. Koll. Zp. II. 93. M-vý je při
jídle mlaskavý. Mor. Tč. Mluvení m. není
v mravoch zdravé. Us. Tč. M-vý k jídlu
pysky mlaskáním otvírá. Glč. 11. 193.

Maznice = nádoba na mazadlo, die
Schmierbüchse,přístroj mazací, der Schmier-
apparat. Dch., Šp., Pdl., Tč. M. aerodyna-
mická; kohoutková, se závěrkou šroubovou
a s knotem, válcová, se šroubem posouva-
cím, vzdušná. Šp., Wld.

Maznicový. M. zemina. KP. III. 215.

Maznička, y, f., vz Maznice. Šmr. 78.,
Čerm. — M. = mazlena. Orl. VIII. 8.

Maznoš, e, m. = maznavý člověk. Slov.
Rr. Sb.