540

tím). Er. P. 186. b. V Pč. 49. čteme také
tuto frasi: Dostal bituňku 30 grošov a to
mu Aleš dal svú rukú. Vz Újma, Vrub. Na
svůj vlastní vrub nechtěj proti pěsti bojo-
vati. Vk. Jest věru věc těžká, pěstí zabiti
ježka. Č. Vz Nemožný, Marný. Má ho rád
jako p. na tváři (co jiskru na ruce). Vz Ne-
návisť. Naběhl mi na p., na plnou p. Vz Msta.
Č. Vtípí se, když dostane pěstí za uši. Vz
Hloupý. Č. Od slov k pěsti. Vz Odhodlaný.
Lb. Nevděčnému nic není vděk, by mu pak
i za krk pěstí dal. Jg. — P., míra koňské
výšky, rovná se 4 palcům nebo 0,105 metru.

Pěstek, stku, m., plénka, Windel, f. St. skl.

Pěstěně, pečlivě, Sš. (Hý.), milostně, ko-
send, zart, zärtlich. P. se k apoštolům eo
k dítkám ozývá. Sš. J. 222. P. koho oslo-
viti. Sš. Sk. 159. Cf. Pěstiti, pěstovati.

Pěstěnec, nce, m., der Pflegling. Kalina.

Pěstěnka, y, f., der weibliche Pflegling.
Kalina.

Pěstěnosť, i, f., pečlivost, milostnosť,
Zartheit, Zärtlichkeit, f. Abba syrochaldejské
slovo značí otce a přidáno jest k vytčení
p-sti, útlosti a dětenčí přivinulosti. Sš. Mr. G5.

Pěstěný; -en, a, o, zärtlich. P. jméno,
Sš. Mt. 92., oslovení. Sš. J. 222.

Pestík, u, m., Stempel, m., pistillum, ger-
men. P. nebo více pestíků stojí uprostřed květu
n. též pod květem, které ve své dutině va-
jíčka (počátky semen) obsahují a na hoře
obyčejně nitkovými čnělkami se končí. P.
skládá se: 1. z vaječníku n. semenníku, 2.
z čnělky, 3. z blizny (Narbe, Stigma), nej-
hořejšího dílu pestíku. Čl. Vz Kk. 43., 44.,
45., 51., Schd. II. 204. — P. u vývěvy, vz
Píst.

Pestilence, e, f., z lat,, mor., Pest,
Seuche, f.

Pěstitel, e, m., der Pfleger.

Pěstitelka, y, f., die Pflegerin.

Pěstiti, il, stěn, ění, pěstovati = měkce
chovati; laskati se s kým, verzärteln, zär-
teln; mit einem zärtlich thun. Z koř. pit —
nutrire. Mkl. B. 176. Cf. Pěstoun. — co.
Místo ducha zákona pouhou ssedlinu jeho
pěstovali. Sš. J. 85. — koho, proč. Matka
z přílišné lásky děti pěstí. L. — co, koho
(kde): květiny v zahradě p. Koll. — se
s kým (laskati se). Jde se s cizím pěstiť
mužem. Gníd., Kalina. — se ke komu.
Zlob. — co komu čím. A Šumným ramén-
kem lůžko sobě pěstí (járek). Hdk. C. 55. —
Vz Pěstovati.

Pěstitluk, a, m., der Faustschläger. Reš.

Pěstka, vz Pěsť.

Pěstnice, e, f., ručnice k střílení, Faust-
rohr, n.; 2. rukavice bez prstů, Fäustling,
m., D.; 3. bití pěstmi, Faustschlag, m., Mus.;
4. pěst, die Faust. Reš. Pěstnicemi bili jeho,
colaphis. ZN.

Pěstník, a, m., kdo pěstí bojuje, der
Faustkämpfer. V. — P., u, m., der Faust-
hobel. Skv.

Pěstný, pěstní, Faust-. Pěstní udeření,
právo (vz S. N.), palička, pěstně dláto, Jg.,
boj, Faustkampf, čsk.

Pěstot, u, m. = pěstota. Jak když roze-
ňátko matka v p-tu vítá. Sš. Bs. 3tí. —
Kalina.

Pěstota, y, f., pečlivost, milostnosť, Zart-
heit, Weichlichkeit, Zärtlichkeit, f. Jg. Měst.
bož., Ráj.

Pěstoun, a, m. (zastr. pestún), chovač,
učitel, vychovatel, der Lehrer, Erzieher,
Paedagog. Kom. J. 727. P. m.: pét-tunъ,
kdež pet stupňováno z pit = krmiti. Gb.
Hl. 107., 144. Prk. v Arch. f. sl. P. II. 706.
má za to, že t z tunъ ku kmeni patří. Cf.
Mkl. B. 176. (aL. 177). P. a učitel. V.
P-ni — rodiče. D. P. dvou knížat. V. Bedliv
jest toho opatrný p., aby mu děti vždy na
otčích byly. (Jg.) Jaký p., takové dítky. Pk.
Dědic jest pod pěstúny až do uloženého
času. ZN. Zákon byl jest náš p. ZN. Byl jest
pestún svého bratra dceře. BO. P. u myslivců
= medvěd (že prý jeden ze starších medvědů
mláďata opatruje). Dch., Svět. (Kal.). P. boží

— sv. Josef. Gl. 228. — Pěstounka, y, f.,
ZN., pěstouna, Bj., BO., pěstounice, e, f., die
Pflegerin, Pflege-, Ziehmutter. P. školky,
die Kindergärtnerin. Dch. P. nosí mladečka.
BO. — Pěstounství, í, n., Pflege, Erziehung,
f., Pflegeamt, n. P-stvím se živiti (= vy-
chovatelstvím). Us. — P., kázeň, vychování,
Zucht, ŕ. Z p. vyjíti. Br. — Pěstounův,
ova, ovo, Pflegevater-. Živobytí p-vo visí
na niti. Sych.

Pěstovanec, nce, m., chovanec, Pflegling,
m., Pflegekind, n. P-ci také u nás ze vděčnosti
pěstouny své otci svými nazývají. Sš. L. 39.

Pěstování, n., opatrování, osetřování,
Pflege, f. Oliva také bez p. lidského dobře
se daří. Svět. — P., makáni rukou, Antastung,
f. D. — P., bití pěstí. — Jg.

Pěstovaný; -án, ána, áno, gepflegt. P-né
rostliny, Kulturgewächse. Dch.

Pěstovati, pěstovávati= v pěstech,vrukou
nositi, chovati, držeti, hmatati, objimati, be-
tasten, befühlen, tragen, in Händen haben,
umfassen, streicheln; vychovávati, erziehen,
warten, pflegen; pěstí bíti, mit Faust schla-
gen. Jg. —- co koho. Pěstoval jsem potomka
vašeho. Sych. P. chovance, Kom., květiny,
dítě, Us., česť. Měst, bož. Pořád ho pěstuje
(pěstmi bije). Us. Ruce každého kněze tělo
boží pěstují. Pass. 889. — co čím: rukama.
V. Nedostojnýma rukama pěstoval sv. osudie.
BO. — kde: na loktech. Bibl. Někoho na
klíně p. Puch. Simeon pána na rukou svojich
pěstoval. Sš. L. 40. Tento (Kristus) se v
rukou Mariiných pěstuje. Sš. L. 43. V mysli
tě a v paměti pěstuji dnem i nocí. Kom.
Matky se s nimi na dlaních a na rukou pě-
stují. Br. V zahradě květiny p. Ml. Voda ji
zlehka po své hladině pěstuje (nese). Gníd.

— co jak: dítě se vší snažností p. Martini.
Každý stromek rovnou péčí pěstuje. Jg. —
co kdy. V mladosti (v dětinství) jste mne
pěstovali. — co proč. Bramíni pro zisk
modloslužebenství pěstují. Kram. — se =
objimati se, zabývati se, sich mit Jemanden
vergnügen, ihn umfassen, auf den Händen
tragen; pěstmi se bíti, sich mit der Faust
schlagen. Jg. — se s kým (zabývati se).
S umučením Páně v práci i v zahálce se p. V.
Bedlivě s žalmy se p. Br. — Kom., St. skl.,
Gníd. — Vz Pěstiti.

Pěstovna, y, f., konservatoř, Konserva-
torium. Balb.