Předchozí (678)  Strana:679  Další (680) |
|
|||
679
|
|||
|
|||
Pohovělý, behäbig. Dch.
Pohovění, n. Vz Odpočinek.
Pohověti, ěl, ění. Vz Hověti. P. = uleh-
čiti, odpočinutí dáti, dobře činiti (někomu), gütlich thun, pflegen, ruhen lassen; strpení míti, pgshověti, warten, sich gedulden. Pohov! ruht! Čsk.; — komu, čemu. Pohověli mně (měli strpení). Us. P. sobě. Jel., Ros. P. údóm zemdleným. Rkk. 18. Pohověl tělu svému až příliš. Sych. — Št. — kde. Pohověl si na la- vici, v posteli. — kdy: po práci. Pohoviště, ě, n., der Ruheplatz. Čsk.
Pohovka, y, 1, nábytek, sloužící tělu k od-
počinutí, odpočívadlo, das Kanapé, der Divan, das Ruhebett. S. N. Kdo na p-ce sedá, ne- ožení se (nevdá se) za sedm roků. Kda. Pohovořiti, il, ení, porozprávěti, povídati,
ein wenig reden, sprechen. — ke komu. Lom. — si s kým. Dch. Pohození, n., das Hinwerfen. — P., po-
tupení, die Verachtung. D. Pohozený; -en, a, o, hingeworfen; ver-
achtet. Jg. Pohrabač, e, m., hrobník, der Todten-
gräber. — P., kdo za jinými pohrabuje ku př. seno, Nachrecher, m. — P., cestář, Strassen- räumer, m. Na Polič. Kšá. Na Mor. Hý. Pohrabáč, e, m., pohrabáček, čku, m.,
hřeblo, kutáč, das Schüreisen, der Schür- haken, Herdhaken, die Ofenkrücke, kuchynské náčiní k opravování ohně v peci, na ohništi atd. Milíř pohrabáčem propíchati. Um. les. — P. koňský, stroj k shrabování shrabek na poli koněm tažený. Vz KP. III. 236., 237. Pohrabáček, čku, m., malý pohrabáč,
der Essspiess. D. Pohrabačka, vz Pohrabovačka.
Pohrabačky, pohrabovačky, ček, pl.,
f., veliké hrábě k pohrabování klasů, bejky, der Nachrecher, Schlepper. D. Pohrabati, hrabám a hrabu; pohrábnouti,
bnul a bl, ut, utí, pohrabávati, pohrabovati, scharren, rechen. — abs. Pohrabuj trochu. — co. Já to pohrabám. Ten si pohrabá, der
wird lange rechen müssen. — kde: na poli, na louce (klasy, seno shrabati). — P.,pohřbiti, begraben. — kde. V tom klášteře pohrabán jest. Pulk. 357. Všichni v jedné jámě po- hrabáni. Háj. r. 941. — kdy: po smrti ně- koho p. Pulk. 22. — se v čem. Slepice pohrabává ve smetech, scharrt. Plk. Pohrabky, ův, pl., m., shrabané klasy na
poli n. trusky na louce, das Zusammenge- scharrte. — P., veliké hrábě. Us. u Poč. Kš. Vz Pohrabačky. Pohrabovačka, pohrabačka, y, f., která
pohrabuje, die Nachrecherin. Us. Pohrada, y, pohrádka, y, f., na vých.
Moravě a na Slov. postel z prken, das Bett- gestell, Bett. Plk., Kd., Tč. Dle Brt. na Zlínsku zastr., později ložnice, nyní lůžko. — P., náspa, chodník vyvýšený a obyč. vy-
dlážděný a podezděný. U Opav. Klš. Pohradný, Burg-. — P. (zastr.), ého, m.,
purkrabí, der Burggraf, Kastellan. Pohran, u, m., hrana při pohřbu. Slov.
Hdk. Pohranice, pl., f., die Glänze (als Kor-
don). Sm. |
Pohraničan, a, m., Gränzbewohner, m.
Č. — Pohraničanka, y, f., die Gränzbe- wohnerin. — Pohraničný, Gränz-. Jg. P. mesto, pevnosť, země, stráž, Nt., vojsko. Čsk.
Český p. hřbet. Krč. 337. Pohranov, a, m., ves u Pardubic. PL.
Pohráti, hraji, hrál, án; pohrati, pohrám,
al, ání; pohrávati = trochu hráti, ein wenig spielen, ein Spiel machen: žertovati, šaško- vati, schäkern, scherzen, spielen, tändeln; z někoho si žert strojiti, zum Besten haben; srozumění míti s kým, Ein verständniss haben, zu thun haben. — abs. Pohraje nech tak. Prov. Jg. — v co: v karty. Us. Pohrál s ním v šachy. Us. — kde. Delfini okolo lodí pohrávají. Har. — si (s kým), s čím. P. si s dítětem, s pannou, v., D., Kom., se psem. Us. P. si s nepřítelem (srozumění míti). Eos., Šm. Pohrává se vším, jako svině s věch- tem. Kom. On s sebou pohrávati nedá. Us. — komu kam. Srdce mu do toho pohrává (má chuť na to). Č. — čím. Úsměch pohrá- val jeho rtoma. Kos. Ol. 166. Pohravačný, hravý, schäkernd, gern spie-
lend. Reš. Pohrávání, n., dovádění, das Spielen,
Tändeln, Schäkern, Scherzen. P. s děvčaty. — P., der Scherz, Spott.
Pohrávati, vz Pohráti. Pohraženka, y, f., jm. stráně u Petro- vic. Dch.
Pohrážeti, vz Pohroziti.
Pohřbení, n., die Begrabung. V.
Pohřbetní řemen, Rücken-. — P., úskočný,
ošemetný, hinterlistig. P-ně s někým zachá- zeti. Akt. a kop. 84. Pohřbetník, u, m., řemen na hřbetě, der
Rückenriemen. D. Pohrbí, n., hřbet, der Rücken. Ms. 1579.
Pohrbiti, il, en, ení; pohrbovati, beugen,
krümmen. — se kdy. V starosti se pohr- buje. V. V stáří pateř se pohrbuje. Lk. — se čím: stářím. — Pohrbený a sklíčený jsem. Br. Pohřbiti (zastr. pohřebiti), il, en, ení;
pohřebnouti, ul, ut, utí (zastr. pohřébsti, po- hřésti, pohřbu, pohřebí, pohřeben, ení; po- hřebati, toto posud na Mor. Tč.), pohrbovati, pohřebovati, pohřbívati (zastr. pohřebívati) — trochu v zemi hrabati, ein wenig scharren,
die Erde aufkratzen wie die Hühner, ver- scharren. — P., mrtvého pochovati, zahra- bati, einscharren, begraben, beerdigen, eine Leiche bestatten. V., Kom., Br. — kde: v pekle, Chč. 626., na hřbitově. Us. Tu ho pohřebli křestěné. Leg. Ve vodě jako v hrobě člověk starý se pohřebuje. Sš. J. 49. V hrobě pohřebí svého mrtvého. BO. Pohřebí jej v úvale. BO. Až budu pohřebána podlé hrobu svého pána. St. skl. II. 21. — se čemu. Pohřebí se světu. O 7 vstup. — koho jak. Těla jich s pokojem pohřbena sú. BO. — kdy. Do dne své pohřebí. BO. Budeš po- hřeben v dobré starosti. BO. — koho kam. Skrze křest se pohřbujeme v smrť Kristovu. Kom. Lab. 305. Do města pohřebi otce mého. BO. — čím: ohněm. Štelc. Pohrčeti, el, ení, pohrkati, brausen, kra-
chen, ratschen, klappern. Ros. — co. Chlapci již pohrkali poledne, klekání (o zelený čtvr- |
||
|
|||
Předchozí (678)  Strana:679  Další (680) |