189

Kto chce duchovní dóm ustaviti, musí r-mem
hluboko kopati; R-mem opatrný; Tak Kri-
stus r. cierkvi svaté otevřel, aby Rozuměla
všechno; Doktorové pilným r-mem rozumy
čtení svatého přemítají; Kto ho zná r-mem
a miluje; Zle někteří, jež rozum (t. dóvod
dobrý) přemáhá, před nás kladou obyčej;
Zlý obyčej (akkus.) zákon a rozum přemáhej.
Hus II. 132., 163., 229., 293., 419., 426., III.
5., 89., 106., 236. To váš r. nese, přináší.
Us. Léta maje a jsa v r-mu. Boč. S r-mem
jednati. Us. R-mem stíhati. Ros. Něčeho
svým r-mem a vtipem dostihnouti, Kram.
R-mem něco chápati. J. tr. Už má z toho r,
šp. místo: s to. R. zdravý, nejvyšší právo.
Pr. Přicházeti do r-mu. Aesop. R-my mu-
drcův v té věci se rozcházejí; každý soudí
dle svého r-mu ; to dá r. Co r. nedává, čas
přináší. Sych. Špláchá rozumem; Utíká mu
svoboda před rozumem (prostořeký; vz Tla-
chal); Slabý r. na své hlavě jezdí; Snědl r.
až po dešťky — a v hlavě pusto. Vz Chlu-
bivý. Myslí, že všecky pojedl rozumy (o pyš-
ném) ; Všechen mu r. na jazyku stojí (tlachal.
Vz Tajemství); Dávej s rozumem a beř s pa-
mětí ; Má na r. zápisy (myslí, že mu netřeba
se učiti); Za zelena to česané r-my (o mu-
drování mladých); Jako by sám r. vařil;
Napřáhl r., jako srna ocas; Vyrostá z r-mu
(hloupne); Snad ty r-my někde z telecího
mozku vytočil; Po lopatě na r. někomu něco
dávati (Vz Hloupý); Nedá z sebe r-my vlá-
četi (Vz Nedůtklivý, Přemlouvání); Na r. si
sednouti (prohloupiti, ošiditi se); K r-mu ně-
koho přivésti. Č. Žena bez r-mu, co (= jako)
lucerna bez svíčky; Dlouhé vlasy krátký r.;
Šálený r. v rynku i na trhu; Drž se r-mu
a projdeš celý svět; Jaký r. takové dílo
(taková řeč. Ros.). Jg. Ne vše na r., ale více
na Boha dáti; Více on má r-mu v patě, než
ty v hlavě. Mus. Více stojí kventlík štěstí
nežli cent rozumu. Na Slov. Rozum v hlavu
nevbiješ a ctnosť ke kůži nepřišiješ. S. a Ž.
R-mu nikdy nazbyt; Jest r. nad rozum;
Lepší náprstek r-mu přirozeného, nežli čber
přiučeného; R. jest rodu sedlského a vtip
panského; Domácí chléb, plátno a r. nej-
lepší; Raději r-mem nežli sochorem; Kdo
od přirození hloupý, v apatice r-mu nekoupí;
Komu pán Bůh r. nedá, kovář mu ho ne-
ukuje (vz Hloupý. Lb.); R-mem každý se
spravuj, neslušného se varuj; R. s léty roste;
Zkušenosť dává rozum. R. je řeči okrasa;
Hlava bez r-mu je pivní kotel. Km. Kdo
prohrává, ztrácí rozum. Kto rozumom ne-
stačí, nech kolenom dotlačí; Pohnúť r-mem
jako kráva chvostem. Mt. S. Vlastní r. král
v hlavě; Zadní r. bez předního co kolo bez
nápravy; Dle šatu vítají, dle r-mu provázejí;
Z těžka jiným r. spraví, kdo se sám v něm
neustaví; Kdo se na svůj r. spouští, bývá
hrdý a nemoudrý; Jeden r. dobrý, ale dva
jsou lepší; Kdo v 30. roce bez r-mu a v 40.
nebohat, tomu nelze čeho se dočekat; R. se
cvičením brousí; Často i v haleně chatrné
najdeš r-my jadrné; Kdo s pány pobývá,
v rozum prospívá; Nedozralý rozoumek jako
jarní sněžek; Ač tě bratr můj, však má r.
svůj. Pk. To je babský r. Slez. Tč. Snadno
blázniti, když r. není. Vz Ztřeštěný. Do Hlou-

pova pro rozum choditi, mit Dummheit ge-
schlagen sein. Dch. Strany přísloví vz ještě :
Pán, PoRoučeti. O r-mu vz S. N. — Na r.
dáti = vysvětliti, poučiti, dáti na vědomí,
na srozumění, nahe legen, verständigen, zu
verstehen geben. D., Sych. Těžce nám přišlo
jim tu naši vůli na r. dáti. Har. I. 90.

Rozumář, e, m., mudrák, rationalista, der
Rationalist, Vernünftler. Z toho vzali někteří
r-ři pochop, že . . . Sš. Sk. 81.

Rozumářství, n., soustava náboženská,
der Rationalismus. FS. 19.

Rozumbrada, y, m. a f., rozoumek, mudrc,
filosof (v obec. ml.), der Vernünftler, Nase-
weise. Us. Brt., Hý., Šd.

Rozumek, mku, rozumeček, čku, m. =
malý rozum (často s opovržením), der kleine
Verstand. Své r-ky vykládati. Rokyc.

Rozumění, n., das Verstehen.

Rozumenský = rozumný, Vernunft-, ver-
nünftig. R. důvody. Čas. duch. VIL 534. Vz
násl.

Rozumenství, n., rozumnost, die Vernunft,
der Verstand. St. skl., Pulk.

Rozuměti, 3. os. pl. mějí, ěj, ěl, ěn, ění;
rozumívati = pojíti, rozeznati, poznati, ver-
stehen, wahrnehmen, begreifen, fassen; vě-
děti, znáti, verstehen, kennen, wissen, ein-
sehen, deutlichen Begriff haben; mníti, míti
nějaké zdání, míti za co, souditi, verstehen,
glauben, meinen, dafür halten, wähnen, mer-
ken, schliessen; rozumným býti, vernünftig
sein, Verstand haben. Jg. — abs. Blázen
teprv rozumí, když se stane. Více než roz-
umí, chce mudrovati. D., Č. Vz Mudráček.
Rozumíte, brachu! Dch. Zrob ty, milá, jak
rozumíš. Sš. P. 158. Více chce, než rozumí,
mudrovati. Vz Holobrádek. Lb. Ten člověk
jest jeden duch, vnitřní člověk rozuměj, a
ten duch jest: rozum, vóle a paměť; Jistě
z slov svých odsúzen budeš, rozuměj, budú-li
prázdná. Hus I. 61., 87. Pokud já mohu r.,
tedy . . . Us. Rozuměje tedy, že tu i bez
hvězd hádati snadno. Kom. Ten, rozumím
(myslím), že slyší trávu růsti. Prov. Dobřeť
já rozumím, kam měříš (kam biješ, co tím
rozumíš). D., Č. Vz Naráženi. Nalezneš-li
kde, že který svatý die, že menší nemá
tresktati většieho, rozuměj, když menší jest
také vinen; Ktož čte, ten rozuměj; Protož
když viera die, že sstúpil jest s nebe, roz-
uměj, že vtělil se jest, jsa pán nebeský, ale
nehnul se nikam. Hus I. 242., 381., II. 194.,
III. 132. Ta slova tak rozumína býti mají.
Br. — (se) čemu, komu. Alx. 1108. R.
právům, V., svému řemeslu (znáti je). Us.
Já vám nerozumím. Us. Dobře si rozuměli.
D. Tomu slovu nerozumím. Sych. Rozumí
tomu, co koza (svině) petrželi, Us., jako
osel harfě, jako slípka pivu. Pk. Aby mi
dobře rozumíno bylo. Us. Dch. I kak ty
tomu rozumíš ? Kat. 1346. Tomu rozuměti
jest, že jim gleit dali. Žer. 324. Nikodem
ovšem nerozuměl dokonale tomu výroku
Páně. Sš. J. 49. Nechtějí tomu r., že podo-
benství to není vedlé těla, ale vedlé duše;
R-měj řeči právě o hřiešiech smrtelných;
Važ to pro milého Boha a r-měj ostatku;
A z této řeči, ač jí rozumíš, máš, že za-
vázán jsi k duchovnie lichvě; Apoštolé ne-