Předchozí (713)  Strana:714  Další (715) |
|
|||
714
|
|||
|
|||
miluje, neb ví, že moc zlého z krásy vy-
pryščuje. Slov. Tč. Jestli sa chceš oženiti, nehleď na jej krásu, nebo krása není věčná, jedině do času; K. bez vojska panuje, ale v podvodnosti, snadno co chce, to dostává, bez všej Násilnosti; Lepšá k. v čnosti, než tvár v spanilosti; K zbojník, k zlosti chodník. Glč. I. 85., 217., II. 249., 273. K. je chatrný statik; Marná k. hyHe, ctnosť pak nepomine. Sb. uč. Ženská k. škodu přináší. Us. Tč. Kdo po kráse jenom hledí, statku sobě ne- přidědí Slez. Tč. Dobré srdce nehezké tváři krásy dodává. Bž. exc. — K., y, m., os. jm. Tk. IV. 731., V. 79.-82., Blk. Kfsk. 1637., S. N. — Al.K., dr. a advokat v Praze. Vz S. N. Krasata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. Krasava, y, f. = krasavice. Slov. Bl.
Ps. 69. Krasavec. Vlč., Čch. St. 25.
Krasavic, e, m. = krasavec. Sš. II. 133.
Krascovitý, sternicornius, v zool. Šm.
Krasec. Krasci, kRascové, bupRestidae,
die PRacht-, Gleiskäfer, čeleď brouků. Brm. IV. 108., Hlb. 198., Kk. Br. 196. K. lipový, poecilonota rutilans, der Lindenprachrkäfer, Brm. IV. 111.; buprestis viridis, Buchen-; útlý či tenký, b.angusta, schmaler P.; škodný, b. nociva. Sl. les., Schd. II. 507., Zl. klasy 1856. é. 20., KP. III. 313., Hlb. I. 198. Krasejov, a, m. — míst. jm. Sdl. Hr. III.
234. Krasejovka, y, f., KRassau, ves u Vele-
šína. Sdl. Hr. III. 217. Krásek, ska, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
122, Arch. I. 249. Kraselov, a, m., Krasilau, ves u Stra-
konic. Arch. III. 497., Blk. Kfsk. 36., Sdl. Hr. III. 304., IV. 371. Krasen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Kráseň, sně, f. = krása. Po jeho tvári
bľadej rozliala sa spanilá k Orl. II. 142. Krasena, y, f., kraví jm. Val. Brt., Kls.
Kráseni, n., das Schmücken, Zieren. Bern.
Krásenka = krasavice. Koll. IV. 140.
Krasenovice, dle Budějovice, Krasanio-
witz, ves u Zbraslavic. Krasenko, a, n., ves u Víškova.
Krácený; -en, a, o, geschmückt, geziert.
Bens. Krasetín, a, m., Krassetin, ves u Krum-
lova. Krasice, dle Budějovice, Krasitz, ves
u Prostějova. D. ol. I. 186, 303. Krasihlávek, vka, m., vymyšl. jm. Koll.
1. 178. Krasík, a, m., os. jm. Pal. Rdh I. 122.
Krasikov, a, m., Budigsdorf, ves u Zá-
břehu, D. ol. I. 708.; Schwannberg, ves u Ve- seřic. Pal. Děj. I. 2. 487, Let. 53 , 480., S. N., Tk. IV. 731., V. 160., VI. 201., Tk. Žk. 222. Krasikovice, Krasikowitz, ves u Pelhři-
mova. Vz Blk. Kfsk. 1171., 1173., Sdl. Hr. IV. 276. Krasina ves. Sdl. Hr. 1. 5, III. 88.
Krásiti koho. Nemoc člověka nekrásí.
Č. M. 299. — co kde. Takoví pacholci krásili před časy některý les Šf. Tatr. m. 40. — o kom. Co bych krásil o nemúdrém |
šílenci hlúpém (hezky o něm mluvil). Št.
Kn. š., Ssk. Krásitý. Múdrá k. zvieřatá. Dal. 39. Krasivka, y, f., das Schönheitswasser. Rk. Kráska jará. Čch. Mch. 42. — K. =
sedmikrása. U Hrozenkova na Mor. Brt. Slov. Hol. 331. — K. = mandelík, die Man- delkrähe. Slov. Loos. — K. červenozobá, urocissa erythrorhyncha, pták. Brm. II. 2. 507. Kraskov, a, m., ves u Čáslavě. Arch.
V. 572., Blk. Kfsk. 461., Sdl. Hr. I. 154., 157. Krasl Jan. 1730. Jg. H. 1. 2. vyd. 585.,
Jir. Ruk. I. 411. — K., dr. a kanovník v Praze, spisov. Kraslava, y, f., os. jm. Hol. 187. Kraslavý + rozdrchaný. Černý. Krasle = lisice k ohrazení košiaru. Slov., Včka. IV. 126. Krasletín, a, m , míst jm. Sdl. Hr. III.
304. Kraslice = kulatý bob strakatý. U N.
Bydž. Kšť. — K., Grasslitz, ves v Chebsku. Blk. Kfsk. CX, S. N. Krásliti — krásiti. Rk. Krásna. Chodiť na krásnu (krásnou) = s Mařenou. Km. 1887. 772., Brt. Dt. 298. Krásná, é, f., vsi u Frýdka, u Těšína; Krasnowes, vsi u Vel. Meziříčí a u Mladé Boleslavě (Blk. Kfsk. 199.); několik dom- kův u Litomyšle. Krásnačka, y, f. K-ky = děvčata, jež
na smrtelnou neděli s májem chodívají. Slez. Šd. Krásná Hora, ves u Něm. Brodu; Schön-
berg, mě u Sedlčan. Tk. III. 650 , V. 190., Blk. Kfsk. 1343. Krásná .Lípa, Schönlinde, městečko u Rum-
burka. Blk. Kfsk. 867., S. N. Krasňané ve Valašsku na Mor. Kld. Krásně. Komp. krásnějc m.: krásněji. Us. Bž. 137. Sluší jí to dost k., nicht übel. Dch. Teď jsme v tom k. (zle)! Us. Krašše bude kvísti. M. — By k. Debe k. Na Hané. Neor. — Na krásně. Kdyby na k. se to stalo. Us. Dch. Vyšla sem z domu na krásně a když sem přišla domů, bylo boží dopu- štění. Us. Kdyby mi to na k. dal. Us. — K. = sice. K. jsem já dcerka z rodu chu- dobného, přece chtít nebudu ani si neve- zmu mládence každého. Č. Sl. nár. ps. II. 12. Krásné, ého, u., Krasny, ves u Nasavrk. Blk. Kfsk. 923. — K. = vyšší stupeň hez- kého, pěkného, to, co se nám zvláště clo- konalým, příhodným nebo libým býti zdá. Co jest k., nutně všem se líbí; K. líbí se nám samo sebou. Dk. Aesth. 12. Vz S. N., Jg. Slnosť 43. Krásné Pole, Schönfeld, ves u Velké
Polomě. Krásněti, ěl, ění, schön werden. Šm.,
Loos. Krasnice, e, f. = krasavice. Sv. ruk.
Al. 257. — K., samota u Domažlic; Krás- nit/., ves u Čáslavě. Krásníček, čku, m., vz Krásník. Krásník, a, m., der Schöngeist, bel-esprit; poněkud štiplavě: krásnílek. Nz. — K. = |
||
|
|||
Předchozí (713)  Strana:714  Další (715) |