208

hají. — co. Oběhám to za hodinu. Us. Měsíc
oběhne slunce. Víd. list. On to vše oběhá
(obstará). Ros. Býk oběhl krávu. Us. — se,
rindern. Kráva se oběhla (odehrála, odehnala).
D. — se s kým. Slunce se s měsícem o-
běhne (setká). Troj.

Obehlídka, y, f., die Umschau. Dch.

Obehnanec, nce, m., der Belagerte. L.

Obehnání, n., die Einfassung, Umgebung.
O. kolím, Verpfählung, f., města (obložení,
Berennung, f.) V. Ve válečném o. držeti.
Šm.

Obehnaný, obehnán, a, o, umgeben, um-
fasst, belagert. Jg. — čím. Země vodou
o ná. V. Město zdi o-nč. Kom.

Obehnati, obeženu nebo obženu, obežeň
n. obžeň, obehnal, obehnán, áni; obháněti,
ěl, ěn, ění; obhánívati = okolo hnáti, mu-
treiben, herumtreiben; obklíčiti, umgeben,
umringen, umschliessen. Jg. — Při čtyř- a
šestibrázdním záhonu (nezoraném) vyženou
se dvě brázdy, jedna nahoru, druhá dolu,
a to slove obháněti, obehnati, a to dílo ob-
hon; z jara se zorávají ostatní dvě nebo
čtyři brázdy a to jmenuje se vyháněti, vy-
hnati, výhon. Puch. Na Mor. ono rozhon,
toto sklad. Mřk. — co. Zámek oblehl a obe-
hnal. V. Ten hrad Moravané obehnali. Let.
160. Ciesař kázal všem lidem, aby ten sv.
zástup obehnali (obstoupili). Pass. 827. —
koho, co čím: město zdi, plotem, kolím,
hrází, příkopem a valy, lidem válečným. V.
Jg. — s čím. On musí daleko s dobytkem
(nebo: dobytek) oblh. Ros.- koho kde:
v zámku. Karyon. A nejprv Žižku v Kostelci
obehnali. V. Císař Zikmund po veliké noci
kázal obeh. pana Jana Roháče na hradě Sionu.
Dvě kron. Aniž se na tak malém místě o
dal. Mus.

Obehniti, hniji, il, ití, umfaulen. Jg.

Obehnouti, nul, ut, utí; obhýbati, um-,
überbiegen. — co okolo čeho : obruč okolo
vědra. Jg. — koho - ošiditi, betrügen. —
koho oč jak: lsti. Us.

Oběhnouti, hl, žení, umlaufen. — co. Us.
— O., o zvířatech, bespringen. Rk.

Obehraditi, il, zen, ení; obehrazorati,
umzäunen. — co čím. Jg.

Obehraný, abgespielt. O. piano, karty.
Dch.

Obehráti, obehráni, obehraji, hrál, án, ání,
abgewinnen. — koho oč (beluchsen. Dch.).
Obehrál ho v karty, Us., o dva tisíce zla-
tých. Plk. — kde: v hospodě.

Obejda, y, f., tulák, pobuda, Herumstrei-
cher, Landläufer, Vagabund. Us.

Obejdění, n., zastr., das Umgehen. Veleš.

Obejdovat', vz Mrzoutiti.

Obejíti, objíti, obejdu, obejdi, obejda
(ouc), obešel n. obšel, objíti; obchoditi, ob-
cházeti, el, ení. O., jíti okolo, umgehen; do
kola od jednoho k druhému, umgehen, he-
rumkommen, kreisen; okolo hranic jíti, um-
gehen, herumwandeln, herumgehen, begehen;
jíti cestou delší, umgehen, Umweg machen;
obklíčiti, obstoupiti, umgeben, umschliessen,
einschliessen, umringen, umzingeln; opatřiti,
verschaffen; ošiditi, podvésti, umgehen, hin-
tergehen, betrügen. — abs. Kolo jednou
obešlo (otočilo se). Kolo obchází. Než rok

obejde. Jg. — koho, co. Obejdu přátely své.
V. Ponůcky ob. V. Dům, zahradu ob. Ať
obejde (obstará) 100 zl Otázku ob. Jg. Moře
zemi obchází. Ý. Obešel celé město =scho-
du. Jg. O. nepřítele, křídlo nepřítele. Us.
Obešel nás, nedbá o nás. Na Slov. Ten kou-
sek cesty také obejdu. Us. — někoho =
ošiditi. Jg. — okolo čeho. Kalich obešel
okolo stolu. Jg. Okolo dveří obcházeti. Jel.
Aj obcháze junoše kol tvrda hrada. Rkk.
27. Vůkol trůnu obcházeti. Kom. — ke
komu. Obejde k tobě zajisté kalich pravice
Hospodinovy (i k tobě přijde). Br. — (se)
čím, s čím. O. se s modlami. Chč. P. 126.
a. Obcházeti s něčím. Št. Kněžié, ježto sě
s boží službú obcházejí (funguntur). BO. Ať
daleko řečí neobcházím. Vq. Tím se obejdu
(vystačím). Us. Ob. se lstí. Kom., se s čáry.
Leg. Chudou stravou se obchodím. Rad. zv.
Ob. se lží, lžemi, s myšlénkou. D., Šm. —
čím proti komu: moci proti stavům ob-
cházeti. Kniha sněmovní kníž. opavského
k r. 1646. — na čem: na mimochodníku.
Bart, — se jak. Obejdu se bez toho, bez
tebe. Us. Bez tvé pomoci se neobejdu. Ml.
Nemoha se bez toho nyní slušně obejíti. Ht.
Brus. 99. — co s kým, s čím. Obcházeli
s nimi tribuny (akkus.). V. Domy se zbožím
obcházeti. D. — koho, co komu. Obešel
(zjednal) mu sto zlatých. Ros. Obch. si ně-
koho (chtíti ho ziskati). Us., Jg. — kde.
V⁷ městě obch. D. Dobropán slunce v na-
okolku svém obchází spěšněji než v půl letě.
Kom. U božích práviech neprávě se obchá-
zeti bez pomsty nesešlo. BO. Andělé mezi
námi obcházejí. Pass. 865. — kudy. Obchá-
zel všude po pustinách (skoták za teletem).
Aesop. — pro koho, pro co. Člověk pro
zemi bojuje, pro ni obchází. V. — co jak
dlouho. Londýn ani za celý den neobejdeš.
Ml. — se. 1. Sobě pomoci, auskommen, aus-
reichen, sich beliehen, begnügen, etwas ent-
behren können. Já se již obejdu. Us. Zlý
neví, čím se dobrý obchodí. Smil. prov.
Můžete se jinde obejíti, já vám ničeho půj-
čiti nemohu. Us. 2. Jitím se otříti, in Gang
kommen, durch Gehen tauglich, glatt werden.
Střevíce nebudou hnísti, až se obejdou. Jg.
Když se brdo a paprsek obešly, to že dobré
nádobí se chválí. Krok. — se oč, več (sta-
rati se, sich bewerben, besorgen). Tázali se,
kde by se o peníze objíti měli. Vrat. Pakliby
se přespolní v žádné rukojmě při témž právě
obejíti nemohl. Pr. měst. Rád by se někde
asi o 3 zl. obešel. Ros., Ml. Obj. se o dílo.
Pr. mest. O svou potřebu se obj. Reš. O od-
pověď se obj. Jg. — se oč kde. O více se
u pohana než u planého křesťana obejdeme.
Jg. — se s kým = obcovati, umgehen. Leg.
Vz Obchoditi.

Obejití, n., die Umgehung. Rk.

Obejmouti, obejmu, ul, ut, utí; lépe;
objíti, objati, objal, objetí; objímati, ob-
jímám (obímám), obchytiti, obsáhnouti, mezi
ruce a ramena vzíti, na hrdlo se věšeti, k sobě
a k srdci přituliti, umarmen, umfassen, um
den Leib fassen, den Arm um den Nacken
schlagen, umhalsen, umschlingen, umfangen,
herzen, in die Arme schliessen; přijati, über-
nehmen. Jg. — koho, co. Objal mne. Kom.