Předchozí (413)  Strana:414  Další (415) |
|
|||
414
|
|||
|
|||
udělať (vermögen, im Stande sein). Na Ostrav.
Tč. Ze by ovšem křesťané se protiviti zdo- lali. Sš. I. 129. Jakož toho ani okovové učiniti nezdolali. Sš. Sotva zdolá státi. Sš. Srn. bs. 135. Zdolejšek, šku, m., ve frasi: ze zdo-
lejška = zdola. Vz Zdol. D. Zdolemný, bezwingbar. Slov. Nezdolemná
spása. Hrbň. Rkp. Zdoleti = zdolati. — co. Zo sna vybur-
covať tréba naších súcich ľudí ku práci, lebo tí jednotlivci konečne len všetko zdoleť nemôžu. Zátur. Zdolinkovati = dolinkami poďubati. —
co: chléb, pečivo. Na Ostrav. Tč. Zdoliti, il, en, ení, zdolovati = zdolati.
Mor. a slov. Džl., Mřk., Šd., Bdl. Len po- nížená tu zdolí pokora. Sldk. Mart. 9. Divím se, že tu práci zdolíte. Mor. Hý. Čo ten svet nezdolí, to nebe dotlačí. Na Slov. Tč. Zdolný = zdolatelný. Kká. K. sl. j. 61.
Přitáhne vše nezdolnou silou. Hlk. I. 66. Zdolov, vz Zdol.
Zdolovaný; -án, a, o = vydolovati, ab-
teufen. Máme vinohrad již z-ný. Mor. Šd. Zdolovati, vz Zdoliti. — Z. = vyhloubiti,
vydolovati, abteufen. Z. důl. Zdolu, vz Zdola. Stanové biechu zdolu
(subter) v úvale. BO. 1. Zdoly, dle Dolany, Tholl, ves u Plané.
PL. Vz Blk. Kfsk. 605. 2. Zdoly, vz Zdola. Na Zlinsku. Vz U.
Brt. Jak zdoly svito (svítá), tu se dešťu žodyn (žáden) nevypyto (nevypytá, nedo- prosí), vom (westlichen) Thale. Na Ostrav. Tč. Zdomácnělý, heimisch geworden, akkli-
matisirt. Us. Šd., Dch. Zdomácněti, ěl, ění, einheimisch, heimisch
werden, sich akklimatisiren. — kde. Už jsem zde zdomácněl. Us. Šd. Rostlina ta U nás z-la. Us. Pdl. Vojtěška u nás ve střední Europě úplně z-la. Osv. VI. 688. V klášterech jeptišek z-lo umění zhotovování chrámového roucha. Ddk. IV. 256. Nově založený primat nemohl v Gallii z. Sb. vel. III. 201. — kdy. Ptáci jako Raška (Čermák) brzy z-cní. Na Ostrav. Tč. Zdomácniti, il, ěn, ění, heimisch machen,
akklimatisiren, naturalisiren; se = zdomác- něti. — (co) kde: Rostlinu v Čechách. Us. Z. se u někoho. Berg. Jsem z-cněn u jed- noho bohatého měšťana. Kmk. Zdomívati se = domnívati se, glauben,
meinen. Co ty sa zdomíváš, že já sa ti pro- sím? takové galánky za holenkú nosím. Sš. P. 413. Zdomyslice, dle Budějovice, ves. Arch.
II. 471. Zdoň, ě, m., osob. jm. Arch. III. 491.
Zdonín, a, m., dvůr u Nimburka.
Zdoňov, a, m., Merkelsdorf, ves v Po-
licku. Zdopiti, zdopíjeti, zdopíjati, zu Ende
trinken. Na Ostrav. Tč. Zdoplniti, il, ěn, ění, zdoplňovati, ver-
vollständigen. Šm. Zdor, u, m., zdora, zdůra, y, f., zdory,
pl. = vzdor, vzdora, der Trotz. Bos. Na |
zdor činiti. Bl. Na zdory někomu píti. Us.
Tč. Kráčala sem já po poli, svém milému na zdory. Sš. P. 251. Ej to šecko tej mamince tvojej na zdory. Sl. spv. VI. 220. Což mohli jedni proti druhým s přátely svými na zdoru činiti, toho jste hleděli. Pal. Děj. V. 2. 84. Zdora, vz Zdor.
Zďorbí, zgorbí, n., zgarby, pl. = drobné
věci, nářadí a p. U Místka. Škd. Zdornosť, i, f. = vzdornosť.
Zdorný = vzdorný. A zdorní protivýma
kolú sa baranci parohma. Hol. 313. Tentýž zdorný odpor stavů vyšších. Pal. Děj. V. 2. 300. Zdoroslavíček, čka, m. = kniha zpěvů
nábožných, z němč. přeložená, die Trutz- nachtigall. Jg. Zdorovati, zdorovávati = vzdorovati,
trotzen. — komu čím. Ráj. — s kým Bosňáci s bulgarskou z-jú silou. Hol. 432. Zdorovávati, vz Zdorovati.
Zdorovitosť, i, f. = vzdorovitosť, die
Widersetzlichkeit. D. Neučinil to ze žádné zlosti a z-sti. Kld. II. 55. Zdorovitý = vzdorovitý, trotzig, wider-
setzlich. Zdory, vz Zdor.
Zdospěleti, el, ení, mannbar werden,
gross werden. Slov. Keď zdospěliete. Zátur. Háj. I. 18. Zdospěti, ěl, ění = dospělým se státi,
gross, mannbar werden. Bž 216. Zdostati, zdostávati, bekommen, erhalten.
Slov. — co od koho. Od nichž pěkné pajty zdostávali. Sl. let. III. 27. Zdouchnělý. U N. Kdyně. Rgl.
Zdounecký. Z. hory u Zdounek na Mor.
Vz Km. 1885. 9. Zdounky, nek, pl., dle Dolany, Zdaunek,
městečko v Kroměřížsku. PL. Za stara Vzdounky. NB. Tč. Zdouny, dle Dolany, Zdaun, samota u Za-
vlekoma. PL. Zdounský, ého, m., osob. jm. Vz Jir.
H. l. II. 353. Zdoupnalý, löchrig. Z. kmen, Mkr., strom.
Čch. Dg. Zdouti, zduji, zduj, je (íc), ul, utí; zdou-
vati = sdouti, zusammenblasen; vzdouti, dutím zbouřiti, zvlniti, schwellen, aufblasen, auf blähen; se = nadmouti se, vystoupiti jako voda, aufschwellen. — co. Větrové moře zduli. Us. Z. vodu. Vys. — co kde. Větru násilí všecky propasti pod námi zdulo. Kom. Vodu nad koly z. Vys. — se kde. Kráva na jeteli se zdula. Us. Tč. — se jak. Moře zdulo se u velikou výsosť. V. — se čím. Řeka hlubokými víry se zdula. Eus. — se kam. Řeka se zdula až na staroměstské náměstí. V. — se od čeho. Řeka od dešťů se zdula. V. Zdoutnalosť, i, f., die verglommene Be-
schaffenheit. Jg. Zdoutnalý, zdoutnělý, verglommen. Z.
kmen, Vrch., buk. Hdk. L. k. 94. Zdoutnati; zdoutněti, ěl, ění = doutná-
ním shořeti, zetlíti, ver-, zusammenglimmen. Ros. To dřevo brzo zdoutná. Us. — Jg. Zdoutnělosť = zdoutnalosť.
Zdoutnělý, vz Zdoutnalý.
|
||
|
|||
Předchozí (413)  Strana:414  Další (415) |