894

Ložament = logement, obydlí. Bl. Živ.
Aug. 76., Výb. II. 1450.

Ložce. Na svém ložci. Bj. Přivěšená pe-
čeť v ložci dřevěném. Wtr. A tak to 1.
ustielá. Hus III. 23.

1. Lože přízemní, Parterreloge, Dch., vi-
sutá. KP. I. 26.

2. Lože = postel. V M V. nepravá glossa.
Pa. Cf. List. fil. 1882. 196., 198., Sdl. Hr.
II. 166., Rk. Sl., Mkl. Etym. 163. L. skládá
se ze dvou ložnic a dvou příčnic; na ložni-
cích jsou lištevky, na které kladou se příční
desky. Laš. Tč. Vz Postel. L. římské. Vz
Vlšk. 90., 133. Cf. Kram. Slov. Zařízeni lože
porodního. Vz Křk. Por. 467. V ložech. Ž.
wit. 149. 5. Někoho na lože dáti. Jemanden
betten. Dch. Vysteleme ložu naprotivia našu,
čo budeš v nej spávati, nebudeš sa lakati;
čože mi je, čože z malovanej lože (vz Loža),
keď sa mi ten šuhaj zpodobať nemuože?
Koll. Zp. I. 209., 219. Na slonových ložích
spíte. BO. S lože, na něž si všel, nesejdeš.
Št. Kn. š. 10. Čí 1. praská, ten brzy umře. Kld.
Zlaté lůže nemocnému nepomůže. Bž. exc.
Já do lože stoupám, v pána Boha doufám.
Us. Rgl. — Vezmi mú duši v nebeské lože.
Výb. II. 35. — L. = život, uterus. Z lože
mateře. Ž. wit. 138. 13. — L. = místo, kde
něco je. L. oka, die Augenhöhle. Lpř. L.,
die Lafette: kládové, Block, shýbací, de-
pressní, Depressions-, do hradebních sklepů,
kazamattové, Kasematten-, rámcové, pobře-
žní, Küsten-, na lodi, Schiffs-, na valy, na
náspy, Wall-. Čsk. L. stolové, das Tisch-
lager. Lpř. Lůžko hoblovadla, das Bett,
soustruhu. Vz Včř. Z. II. 57., 73. Čepy
otáčejí se v lůžkách litinových. NA. IV.
201., 206. Lože na nápravu pro péro, das
Achseniederlager. Pdl. — L. veletoku, das
Beet. Lpř. Děj. I. 24. — L. syté, ermodac-
tylus. Byl. 15. stol. — L. v bot. Cf. ČI. Kv.
XXII., Slb. XLIII. — L. = koláč, postélka.
Vz Lůžko. — L. žabí = žabí miska. Us.
Rgl. — L., sam. u Písku.

Lóže, e, f. = louže. Na našem dvoře só
tam dvě lóže. Sš. P. 286.

Ložení, n., das Btilager. Jestli ti dá
Bóh dětky z 1. manželského. Glč. I. 57.

Ložesný, clinicus. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Ložezáštitný, lagerschirmend. Msn. Or. 5.

Ložíce, vz Lozice.

Ložičkár, a, m. = kdo dělá n. prodává
lžíce. Cf. Ližica. Slov. Pokr. Pot. I. 170.
Vz Ložka.

Ložija, e, f. = lože, koláč otelených krav.
Slov. Rr. Sb.

Ložinský = sousední. L. čeladočka (mlá-
dež, čeládka). Slov. Sl. sp. 230.

Ložisko = lože. List. fil. 1882. 196. L.
hřídele, Šmr. 97., cirkulárky, das Cirkular-
sägelager. Skv. —- L. = ložiště, vrstvitá
hornina. L. rudné. KP. III. 66. L. kameno-
uhelné, Kř. 76., soli. L. kamenného uhlí a
někdy i rud slove také slojí; Běh, táhnutí-
se, zapadání, mocnosť 1-ka. NA. IV. 127.

Ložiskový, Lager-. L. kov, Prm. IV.
136., kovová směs. Prm. III. č 10. Vz Lo-
žištový.

Ložiště. Cf. Bř. N. 235., 236., List. fil.
1882. 196.

Ložišťový. L. žíly. NA. V. 556. Vz Lo-
žiskový.

Ložiti co kam. Hrdě na prsa své ruce
loží. Nrd. Blld. 24. — Cf. Mz. v List. fil.
1882. 194.

Ložka, y, f. = ležka, liška, lžíce. Slov.
Göm. Rr. Sb.

Ložná, é, f., die Logenmeisterin. Dch.

Ložní šaty, Db. 164., Bl. Aug. živ. 25.,
roucho, Výb. I. 1002., 1004., nářadí, Bett-
fornitur, Čsk., dělo, Dch., prostor = míst-
nost, Dch., stopa (otisk první stopy, jež
jelen udělá, když se z lože prolomí). Brm.
I. 3. 144. Ložná plocha, die Auflagefläche.
Bc, Pcl. 51.

Ložnice = postel, lože, das Bett. V MV.
nepravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List. fil. 1882.
196. Slov. a mor. Brt, Vck., Rr. Sb. Aby
jí v komoře pomohl 1-ci pomknúti. NB. Tč.
112. — L., das Schlafgemach. L. římské.
Vz Vlšk. 500. — L. = postranice postele.
Vz Lože (dod.). — L. uhlí, rud, die Auf-
lageruugsfläche. Dch. —- L. = plachta či
stlánka na pokrytí slámy v posteli (pro-
stěradlo na postel, na peřinu). Na západní
Mor. Brt., Šd.

Ložnokvětý. L. rostliny, thalamiflorae.
Slb. XLIII., Rst. 438.

Ložný, vz Ložní. Opuka jest dosti lícná
a ložná. Zpr. arch. IX. 26. — L. = lživý.
Slov. Oh bohdaj som ložnym bol teraz pro-
rokom. Sokl. I. 55.

Ložový, Logen-. L. schody (k ložím),
chodba. Zpr. arch. VIII. 38.

Lpění, n., das Ankleben. Mour.

L. S. = loco sigilli, místo pečeti. Kb..

Lsknavý = Iskavý = leskavý. Rk.

Lsknouti se = lesknouti se. Mkl. Etym.
178. Aby se lsknula stkvěním přestkvúcím.
Kar. 88.

Lsky = lésky v Kat. 731. pochybné. Vz
List. fil. 1882. 298.

Lstec, lstce, m. = pochlebník, rus. Lsteci
slavili jeho múdrosť. Slov. Zbr. Lžd. 1. (VII.).

Lstění, n. = lesí. Kyt. 1876. 50.

Lstiboř, e, f., ves u Čes. Brodu. Tk. V.
200., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1358.

Lstiborský Hav. 1592. Jg. H. 1. 2. vd.
594., Jir. Ruk. 466.

Lstimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Lstitelka, y, Istitelkyně, ě, f., die Arg-
listige. Šm.

Lstíti, lščen, lštěn v komp. Vz List. fil.
1886. 289., 290. K tomu lstiece i druhu zá-
vidiece. 14. stol. Mus 1884. 249. — koho,
co. Kostel 1. svatokrádežstvie jest. Hus II.
222. — komu. S pravdou žíti, nikomu ne-
lstíti. Pk.

Lstivohledný, arglistig blickend. Rk.

Lstivokloubavý, listig- grübelnd. L.
Eiinnys. Msn. Or. 98.

Lstivokroký, doliónovq, listig schreitend.

Lstivomluvuý, listig redend. Lpř.

Lstivozraký, dolν, listig schauend.

Lstivý, vz Lestný. Ž. wit. 32. 17., 5. 7.
L. řeč. Sdl. Hr. V. 111. — komu. Za Alx.
polož: V. v. 118. Srdce k každému nelstivé.
Hr. ruk. 63.