1205

Norec, hyphyaros, der Schlammschwimm-
käfer. N. vejčitý, h. ovatus. Kk. 54., Rk.
Sl.

Nořecí hůlka, der Tauchstab. Wld.

Norek. Mkl. Etym. 212., List. fil. 1884.
321.

Noremní, Norma-. N. dni (v nichž za-
pověděny jsou divadelní hry, veřejné zá-
bavy a tance). J. tr., Bor. 648. Vz Norma.

Noreš, rše, m., os. jm. Arch. I. 401, Pal.
Rdh. I. 123.

Nořič, e, m. = nořec. Sš. Sm. bs. 112.

Nořidlo, a, n. = olovnice, das Senkblei,
der Senkel. Čsk., S. N. XI. 85. — N. =
zkoumadlo hustoty kapalin, die Senkwage.
Šp.

Nořín. Blk. Kfsk. 933., Sdl. Hr. II. 279.,
Rk. Sl.

Nořiti. Vz Bž. 31., Mkl. Etym. 212.,
Krok III. 243. — co: slzy = roniti, prolé-
vati. Cf. List. fil. IX. 315.—316. Protož
kakž hořce nořieše slzy jasnú svú očiú
(get. dual.). Kat. v. 2393. Cf. Unořiti (dod.).
— co kam. Peruť v blankyt n. Osv. VI.
55. Voják mečem ve mnicha své noří hledy.
Hdk. V důl je noří těžká závaha. Čch. Bs.
63. — se kde: v bahně. U Opavy. Klš.—
co, se odkud (kde jak). Nad táborem
jich mohutný svůj obrys noří ze tmy za-
smušilý obr severní. Kká. K sl. j. 64. V tem-
ných obrysech n-la se z šera jeho postava.
Hrts. Srdce z hloubky své si noří obRaz.
Kká. Pohled zpod přílby n. Čch. Bs. 71.
N. se z hloubky. Kká. Z temna n-la se po-
stava. Vrch.

Nořizov, ves u Lipůvky.

Norka, y, f. = krůta. Cf. Norák, MoRka.
U Příbora. Brt. --- N., die Tauchgans. Slez.
Tě.

Normala, vz Normale. N. plochy, k prů-
mětně, Tafelnormale; plocha, rovina nor-
mal, Jrl. 236., 421 , 422., 424., hlavní da-
ného bodu, Vnč. 4., isoklinická, thermická.
Stč. Dif. 228., Zem. 554. — Cf. Jd. Geom.
IV. 64.

Normální zalesnění, normale Bestückung,
věk, Sl. les., mzda, čas pracovní, roztok
kyseliny tříslové, Normalgerbsäurelösung,
vápenné mléko, Normalkalkmich, kyselina
dusičná, -Salpetersäure, kyselina sirková,
-schwefelsäure, postava, -Stellung, Šp., ro-
vina, Vnč. 4 , Jrl. 424., měřítko (základní),
míry, metr, kilogramm, tlakoměr, svíčka,
plamen, ZČ. I 17., 16., 410., III. 11., 17.,
přímka, NA. V. 2., napjetí, průřez trámu,
Pek. 29., 51., řez, tlak vzduchu, teplota,
Stč. Dif. 240., Zem. 496., 521., 560., 564.,
stav vody, oděv (dra. Jägra). Us. N. ladění,
stupnice, ton. Vz Mlt. Úhly, jichž ramena
jsou navzájem n., Rovnají se sobě. NA. V. 5.

Normalnoslovný, verbalní. N. methoda.
Sepsal Taubenek.

Norník, a, m., canis isatis. Šm.

Norny, f. = germanské sudice. Vz Sbor.
ué. 1859. 205.

Nořný přístroj, der Tauchapparat. Hrbk.

Norsko, vz Rk. Sl.

Noruč, e, f. — náruč. Laš. Tč.

Norvežan, Nořan, a, m., ein Norweger.

Nos. Cf. Šrc. 129., 543., Mkl. Etym. 217.,
Rk. Sl. N. má kořen (radix), hřbet (dor-
sum), hrot (apex), křídla (alae), chřípě (na-
res) a uvnitř dutinu (cavitas) přehrádkou
(septum) přepaženou, která prochází no-
zdrami (choaHae) do hltanu (pharynx). Stff.
Enc. paed. I. 269. Cf. Frňák, Rypák, Ňu-
rák, Ňufák. N. rudý, vz Slov. zdrav. 262.,
umělý. Ib. 449. N. rypákovitý, chobotnatý,
ethmocephalia. Bolavý nos lojem si mažeme.
Us. N. natáhnouti, ein langes Gesicht ma-
chen. Dch. Nevím, kto mu to v n. napískal
(namluvil). Wtr. exc. A jak n. zvedá (pyšný)!
Kká. Td. 213. Nosu prsty nevrtej. 1629.
Prstami nos vysákovať neprislucha k jedlu.
Glč. II. 346. Utíraje n. netrub na troubu
(nedělej dvou věcí najednou). 1629. Wtr.
Nakašlati komu v nos (o něho se nesta-
rati). Us. Má měkký nos (lže); Jsou si po-
dobni, každý má n. mezi očima: Šla ži-
dovka podlé lesa, vrazila si trn do nosa.
Kšá. Dostal to do nosu (dověděti se toho
v čas); Nosí výše n. než hlavu (pyšný).
Us. Dbv. Ověsil n. (něco ho mrzí). Rr. Sb.
Nepřeje mu nosu mezi očima (je velice zá-
vistivý). U Kr. Hrad. Kšť. Co se milá na
mne hněváš, že se mnou nic něrozmlouváš?
či je ti co ně v nos, či tvá nerozumnosť?
Sš. P. 254., Brt. N. p. I. 153. Bude nosem
orat (o opilém). Us. Mysli, že ma Slezsko
a Rakusy a ene ma pod nosem fusy. VSlz.
I. 235. Kdo svůj n. do všeho strká, strčí
ho i do hovna. Slez. Tč. N. svrbí, bude
laciný sýr. Us. Svrbí-li někoho nos, přibude
mu přátel. Mus. Kdo s končitým nosem
chodí, blekot jest a sváry plodí; Kdo má
krátký n., vztržený, opilec jest a blekot;
Ženy s ostrým nosem chovej se; Kdo má
tupý n., nerad se hněvá. Výb. I. 958., 960.,
961. Po nebi hvězdy chvátá a co pod no-
sem, nevidí. Lpř. Cizí vidíš pod lesem a
své nevidíš pod nosem. Sbor. uč. Co učinil
Bůh přede tváří všech? Nos. Brt. Dva
chlévky pod jedním doškem (nos). Km.
1886. 736. — N. = zobák. Každý ptáček
svým se nosem živí. Bž. Každý pták tak
zpívá, jak mu nos narostl. Bž. exc. N. =
čapí zobák. Ezp. 1580. Tvrdým nosem poče
hnoj hrýzti (kohút). Ezp. 229. Nosem křídel
mu pozdvihuje. Vz Pozdvihnouti co čím.
Hus I. 150. — N. zvířat. Cf. Povétrník(dod.).
— N. měchu, die Balgdüse, Šp., ve výhni,
vz Dyxa. — JV. = ostrožna, ostroh, okřídlí,
výběžek do moře, die Landzunge. Sl. les.—
Ň. = vynikající špice oblouku v kružbě go-
tické. Method VI. 92. N. = sfaerické troj-
hrany mezi špičatými ozdobami n. př. v okně
v kružbě. Rjšk. exc. — JV. střevíce. A také
veliká jest přiekaza u skvrně tak dlúhý n.
Št. Kn. š. 170. — N., a, m., os. jm. Arch.
VIL 715., Tk. V. 252., Blk. Kfsk. 1015.

Nosačka, y, f. = nůše. Laš. Tč. — N. =
putna se šandami na nošení (lašsky: šlová
putna). Val. Brt. — N. = plachta, ve které
se něco nosí, jako děti (chůvka), plevel
z pole a p. Laš. Tč., Brt. D. 237. — N. =
chůva. Brt. D. 237. — N-ky = dvě spojené
tyčky, na kterých se zboží do stodoly nosí.

Nosadlovice, dle Budějovice, Nosalo-
witz.