Předchozí (1126)  Strana:1127  Další (1128) |
|
|||
1127
|
|||
|
|||
Závinek = v nohaviciach okolu pásu
diera pre remen. Slov. Rr. MBš. Zaviniti kde jak. Ktož před úřadem
slovem n. řečí z-nil. Výb. I. 974. — proti čemu. Výb. II. 915., Hus II. 281. — čím ke komu. K Bohu velmi tiem z-níš. Marg. v. 426. Zavinovati si = víno popíjeti. Us. Rgl.
Zavinutec, cypraea lota, Scharfmaul, n,,
plž. Sl. les. - Cf. Brm. IV. 2. 485., Hlb. I. 134., Ott. V. 823.
Zavinutí se všech dějin = spojitosť. Šf.
Strž. I. 275. Zavírač, e, m., Schliessmuskel, m. Šv. 29.
Zavíradlo. Let. 89., Pal. — Z. = vor-
bička. U Úboče. Rgl. Zavírák, brouk. Cf. Ott. V. 471.
Zavířiti. Jen jeden cit z-řil bytostí mou
celou. Čch Sl. 57. Zavírka vojska, der Nachtrab. Výb. II.
1008. — Z, Hemmschuh. Dáti jazyk na z-ku; Ústa opatrně na z-ce držeti. Šml. Závis, u, m. Z. nad vodú = chrastí. Val.
Brt. D. 297. Záviseti od ordy královské, od vlády.
Šf. Strž. I. 312., II. 173. Závisimý = závislý. Slov. Czm. 110.
Závisně. Pal. Rdh. II. 240.
Závisník. Pal. Vz Obdivovati.
Závisť. Nenie väčšej závisti jak medzi
dievkami a žobraci. Slov. Orl. IX. 247. Do kořán otvírá z. zrak. Zr. Gris. Kdyby ne- bylo z-sti, nebylo by pekla. Brt. Závistivý. Ďábel jsa z-stiv jejej svatého
panenstvie. Leg. Mnč. R. 26. Závistník. Drk. Hry 5.
Závistno = závistně. Slov. Phl'd. VI.
263. Záviš. Cf. Arch. VII. 507., 559., Pal.
Rdh. II. 77.-98., Mus. 1831. 1. 55—79., Výb. I. 418 , 1103., II. 438, D. Gesch. 89. Závišice, pl., místo na Hlubčicku. VSlz.
II. 202.
Závišin, a, o = Závišův. D. ol. VI. 266
Zavíšit pole = postaviti na něm vích od
škody, zahájiti. Zlínský. Brt. D. 297. Záviška, y, f., os. jm. D. ol. VIII. 197.
Závit, vz Otočka, Včř. Z. I. 20. — Šeré
z-ty = záhady. Č. Rž. LXX. — Z , Strudel, moučné jídlo. Rgl. Vz Závitek. Zavítati. Vz Mz. v List. fil. XI. 181. —
čím kam jak. Jímžto (duchem sv.) v ja- zycích plamenných na sv. apoštoly z-tal. Sv. ruk. 297. 1. Zaviti kam. Byl-li povinen na Piesek
zavinovati (zajížděti). Arch. VIII. 439. — co čím: tvář pláštěm. Dik. II. 80. Závit- kom fôru dreva do klanic kladeného závi- tovati (zatáhnouti). Slov. Rr. Sb. — kde. Jeli sme do Tišnova a tu (tam) sme zavi- nuli (zaieli), neb sme (se) oblúpenie báli. Arch. VII. 445. — se komu nač. Děvče zavíjelo se na mladou paní. Wtr. Vz Z. jak. Zavití. Aby jí dali ž. poctivé. Wtr. exc.
Závitka nejde na zdavku ve věnci, ný-
brž ve vrkoči; z. chodí vůbec ve vrkoči jako žena vdaná. Slavč. 75. Závitkovati = závitovati. Vz Zaviti, l.
(dod.) |
Závitkovec, vce, m., spirogyra, rostl.
Vz Rosc. 55. Závitkovka, y, f. = závitkovec (dod.).
Hg. 22. Závitnice, Spirale. Cf. Vnč. 42., 66. až
68.. 72.—76., 117., Ott. II. 665. Závitovati, vz Zaviti, 1.
Závítovitě, gewindeartig. Z. točený. Hg.
Závlač, klín, Splint, Vorstecker, v horn.
Hř., Hrbk. Zavládivý. Šf. Strž. I. 98., II. 311.
Zavládnouti. Vlachové tu dobu těmito
zeměmi z-dli. Šf. Strž. I. 271. Zavlažený. Zapalte si. Donesou vám ně-
jakou z-nou (pití). Vypravujte dále. Kmk. II. 2. 114. Zavlekom, ě (Pal. Radh. I. 130; -i), f.,
ne: masc. Km. 1886. 28. Zavnadění, n., Gewinnung, Anlockung.
K z. diváků. Pal. Rdh. I. 431. Zavobaliti, vz Zaobaliti. Us.
Závod, stadium. Z., gymnasium. Pršp.
77. Kteříž v z-dě běží. Ev. ol. 103. Závodí = díl Berouna na levém břehu
Berounky. Zavoditi se = pospíšiti si s něčím, sich
beeilen. Val. Vck. Závodivosť, i, f., Concurrenzsucht. Tš.
Závodka, y, f., ves na Slov. Orl. VII.
155. Závodní. Hry z. a zápasy. Vz Km. 1887.
311., Brt. Dt. 191. Zavodňovačka, y, f., Bewässerungs-
graben, m. Us. Hk. Závodný, vz Závodní.
Závoj. Cf. Tk. VIII. 405. — Bhm., Rozk.
Zavojevání, n. = podmaňování. Czm.
110. Závojový. Z. sova. Brm. II. 2. 108.
Zavolati koho (gt.). Z-lal jest všech
andělóv. Výb. II. 480. Alexandr z-la posluov Dariášovýcb. Ib. 533. Z-lav pana Kostky. Arch. VIII. 325. — koho nač. Všecky sou- sedy na takovou věc (důležitou) z-li. Brt. D. 345. — jak: hlasem velikým. Výb. II. 1146. Závonec, nce, m., melilotus off., rost.
Slov. Rr. Sb. Závora. Kázal ho železnými z-rami bíti.
Pass. mus. 470. Závorka v písmě n. ve psaní. Cf. Gb.
Ml II. 56. Závorový. Z uzavření oken. Zpr. arch.
Závoznice, míst. jm. v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13. Závozník, a, m = kdo zaváží (odváží)
smetí z města. Nár. listy. Závradlo, a, n. = zábradlí. Dítě spadlo
náhle se z-dla do jámy. Koll. IV. 24. Závrať. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov. Z.
bludišťová, vertigo labyrinthica, padoucni- cová, v. epileptica, z poranění ucha, v. ab aure laesa, z úrazu žaludku, v. a stomacho laeso. Ktt. exc. Závrata, y, f. = závrat. Jir. Mor. 80.
Závratě, pl. = les u Jasané. MzO. 1890.
180. Zavrátiti oči, verdrehen. Št. Kn. 8. 278.
13. |
||
|
|||
Předchozí (1126)  Strana:1127  Další (1128) |