Předchozí (1104)  Strana:1105  Další (1106) |
|
|||
1105
|
|||
|
|||
Přitepliti, il, en, ení = přihříti, wärmer
machen. — abs. Hezky tam přiteplilo, wurde warm. Ros. Přítes, u, m., podvalina, der Unterzug,
die Unterlage eines hölzernen Gebäudes. L. P. jamový, die Wandruthe. Hř. Přitesati, tesám a teši, přitesávati, zu-
zimmern. — co čím dle čeho. Kládu dle míry šumberkou p. Us. — čeho. Přiteš ještě prken (více). Vz Při-. Příteska, y, f., podložený práh, eine
untergelegte Schwelle. L. P. v horn., die Wandruthe, der Anpfahl. Hř. P. krovní (při- slemek), der Firstenpfahl, počevní, der Sohl- pfahl. Hř. Příteskný, ein wenig ängstlich, langwei-
lig. L. Přítěsně, etwas zu eng. Opět jiní p. po-
čátkem kladou začetí rozmluvy. Sš. J. 118. Přítěsný, ein wenig eng, anliegend. Jg.
P. horniny, das Nebengestein. Hř. Přítesový. P. dřevení v horn., die Wand-
ruthenzimmerung. Hř. Přitěthati = přijíti, ankommen. Ros.
Přitětí, n., das Zuhauen. Vz Přitnouti.
Přítěž (na Slov. přitaž), e, f., přítěžka,
y, f., přítěžek, žku, m.= otež, oprátka, das Leitseil. D. — P., tížní písek, kamení (na lodí. Nové), der Ballast. P. balounu. KP. II. 66. Přítěžek, žku, m., vz Přítěž. Slovo spra-
vedliv jenom za p. nějaký přidáno jest. Sš. Sk. 39. — P., každá překážka u stroje: tření, tuhosť provazu, odpor vzduchu atd., die Ne- benlast. Sedl. — P., závaží. Techn. Přitěžiti, il, en, ení, přizískati, noch mehr
gewinnen. — co k čemu, Ros. Přítěžka, y, f. = přítěž. D.
Přítěžký, etwas schwer. Ros.
Přítěžný, Belastungs-, Ballast-. P. zkou-
ška. Dch. Přitěžovací, beschwerend. P. okolnosť.
J. tr. Vz Přitěžující. Přitěžovati, vz Přitížiti.
Přitěžovátko, a, m., Papierbeschwerer, m.
Přitěžující n. ulevující okoličnosti. Us.
P. okolnosť, erschwerender Umstand, kterou se trestní skutek, hledíme-li k povaze pacha- telově aneb k povaze skutku, stává trestu hodnějším. S. N. 1. Příti, pru a přím (v obec. mluvě přu),
při, pra (ouc), přel, en, ení. — P., naproti čeliti, zapírati, streiten, widerstreben; p. se — na odpor se stavěti. Jg. Vz Dříti. P.,
strsl. preti, pbrją (contendere). Mkl. aL. 26. — abs. Obžalovaný pří právě, že mu nic
dlužen nenie; Znal-li by sě k tomu psánie, čili by přel. NB. Tč. Pakli pře, jedno chci naň úředníky ukázati. Půh. II. 391. Pakliby přel, že není . . . Kn. rož. 126. Jestližeby pak přel ten měštěnín aneb města obyvatel, a ten pán neb rytířský člověk na tom dosti míti nechtěl: tedy aby to na toho měštěnína neb obyvatele města dvěma svědky hodnými provedl, že jest to mluvil. Václ. XII. Zná-li se, zná se v pravdě; pakli pří, chci svědky provésti a na panském nálezu dosti míti. Tov. 37. — se nač. Nepřímy se ani na striebro ani na zlato (pří nehledáme). Bj. — čeho. Aniž toho přím, by nebyla to věc slavná. Jel. Vinil ji, ale ona toho přela. Br. Proč |
toho příš? 16. stol. Hospodář všeho přel.
Let. Toho přím.Hus. I. 403. Toho on pří, že toho nenie; Řkúci, že on toho k ní ne- provede svým hrdlem a přela svého. NB. Tč. — BN. — Pozn. Lid této vazby nyní nezná. Brt. — komu. Jestliže jí pří; Poně- vadž jemu pří. Půh. I.134., II. І41. — komu čeho. Ponvadž jemu Henzlík lista pří, má jemu práv býti nyní na posudku. Půh. II. 347., 140., I. 157. atd. — co. Chci od něho příti jeho právo a to poručím Petrovi. Půh. I. 147. — se, čeho kde. Primus v této při toho rukojemství pří a okazuje svědomiem zachováme svej cti. NB. Tč. A před králem toho příti. Kat. 2525. — se o čem. O Ba- byloně prou se staří a noví interpreti. Sš. O. 187. — aby — ne. Nepřim se o to, aby jiné cesty býti nemělo. Anth. II. 200. Vz Konditional XIV. 7., Brániti. — čeho jak. Pod přísahou přel své ženy. Ms. Bel. — se (s kým oč). Pře se o to se mnou. D. Já se o to nepřim. Jel. Ví, že křiv jest, a přece se pře. Ros. P. se o jablko. Alx. Člověk s Bohem se p. nemůže. Sš. I. 104. 2. Příti, vz Přáti, Přiť.
Přitíhnouti, vz Přitáhnouti.
Přitichlý, přítichý, leise. Dch.
Přitichnouti, chnul a chl, utí, ein wenig
still werden. Jg. Přitínati, vz Přitnouti.
Přitírati, vz Přitříti.
Přítisk, u, m., das An-, Daraufdrücken,
der Andruck. Jg. Přitiskač, e, m., der An-, Bedrücker. Jg.
Přitisknouti, ul, ut, utí, skl, štěn, ění;
přitiskati, přitiskovati = přitlačiti, andrüc- ken; více něčeho tisknouti, zudrücken; při- nutiti, zwingen; p. se = přitlačiti, sich an- drücken: tříti se kam, več, sich andrängen, andrücken. Jg. — abs. Přitiskla-liby nouze o látku na ťeuilleton. Kos. Ol. I. 87. — co, se, koho k čemu. P. koho ke zdi, k stěně, Ros., k sobě, Us., pečeť (V.) k listu, Ros., k něčemu cejch. Jel. Přitiště země králi svému k službě. St. skl. Že jsou také pečeti na svědomí k této smlouvě přitiskli. Er. Přitiskla ho k srdíčku. Er. P. 497. — co proč. Na stvrzení spolku pečeti své při- tiskovali. Bl. Vz předch. — co nač. Při- tiskni to na tento papír. Us. P. na něco soudní pečeť. J. tr. Vz předcházející. — co čím komu. Přitísniti, il, ěn, ční, ein wenig in die
Enge treiben. — koho (sváděti něco naň). Šm. Přítiší, n., die Windstille. Někdy nastane
i p. Nár. bibl. 171., 141. Přitišiti, il, en, ení, přitisovati, ein wenig
stillen. — koho čím: dítě hračkou. Přítištěk, šťku, m. = přítisk. Šm.
Přitíti, vz Přitnouti.
Přitížiti, il, en, ení; přitěžovati = tíže.
dodati, schwerer machen; těžkosti přidati, erschweren. J. tr. — komu čeho. P. od- souzení svého. Plk. Tudy i svědomí jeho mu bolestí přitěžovalo. Sš. J. 83. Ta mrzu- tosť nám nemoci přitížila. Sych. P. komu robot. Exod. -■ J. tr. Přitka, y, f., kolík u plotu. V., strsl.
pritka, koř. tuk (tbk) = offendiculum, occasio. |
||
|
|||
Předchozí (1104)  Strana:1105  Další (1106) |