Předchozí (872)  Strana:873  Další (874) |
|
|||
873
|
|||
|
|||
essen. Us. Dch. Nejed vtipnou kaši (o hlou-
pém). Us. Šg., Kšá. Šel pro vtipné semínko (byl poslán aprilem). U Olom. Sd. Je (není) vtipného semena (= vtipný). Mor. Šd. V. vypravování. Mus. 1880. 157. Vtipoch, a, m., vz Vtipák.
Vtiposlov, u, m. = vtipné rčení, bonmot,
Witz-, Sinn-, Scherzwort, n. Nz. Vtipovati sě, suspicari. Proč sě vtipujete
hor rozsedlých? Ž. wit. 67. 17. Vtipovec, vce, m. = prudens, zastr. Rozk.
Vtipový. V. paměť. Dk. P. 81.
Vtíral, a, m., der Eindringling. Dch
Vtírati, vz Vetříti.
Vtíravec, vce, m., der Zudringling. Rk.
Vtíravosť, i, f. = dotíravosť, die Zu-
dringlichkeit, Aufdringlichkeit. Č., Dch., Němc. Vtíravý = dotíravý, zudringlich, auf-
dringlich. Č., Dch. Nebuď v-vý jako žid. Us. Tč. V. cizáctvo. Dch. — kam: do řeči, do roboty. Us. Tč. Vtisk, u, m. = vtlak, der Eindruck. D.,
Krok. Vtisky prstovité. Nz. lk. Vtiskati, vz Vtisknouti
Vtiskavý, deprimirend. Šm. Vz násl.
Vtisklavý, vtiskavý = vtíravý, zudring-
lich. Na Ostrav. Tč. Vtisknouti, sknul a kl, ut, utí a štěn,
ění; vtiskati, vtiskovati, vtiskovávati = vtla- čiti, eindrücken; se = vtlačiti se, sich ein- drücken; vtírati se, sich eindrängen, auf- dringen. Jg. — (komu) co, se kam: něco do knihy, D., do vosku, Jg., ruku do bláta. Ros. Někomu tolar do ruky v. Us. V. zlo- činci znamení, einschröpfen. J. tr. Katerina je horská, však se jí každý vtiská. Sl. ps. Tč. Ovce ztraťá mléko, jak sa zučá (navy- knou) v hromadu vtiskati. Slov. Tč. Ret plamenný vtiskl na rtů vonné kvítí. Čch. Petrk. 32. Kolik palců vtisklo svou stopu v okraje tvých blan (= tvé knihy)? Čch. Mch. 5. Písně slovenské vtiskují se hluboko do duše. Tč. exc. Zavolala sluhu na stranu a dačo mu vtiskla do ruky. Dbš. Pov. I. 227. Armada turecká do portu v. nemohla (= se v. ). V. Na místo jiného se v. Martim. Chudý všudy musí za dvéře aneb pod la- vici se v. Prov. V. něco ve vosk. Us. Něco někomu v pamět v. Kram. — se kudy kam. Skrze brány do táboru se vtiskli, Cyr., branami. Us. — co čemu jak. Kníže Vladislav tímto samosprávným činem teprve vlastně vtiskl své říši ráz pravé svrchova- nosti; Způsobem tímto snažil se celému podniku v. ráz klerikalní. Ddk. IV. 108., VI. 75. (Tč. ). Vtisknutí, n., das einmalige Eindrücken,
der Eindruck. Vtisknutina, y, f. V-ny mozkové (im-
pressiones digitatae) v anatomii = brázdy na vnitřních plochách kostí lebečních. S. N. XI. 286. Vtisknutý; -ut, a, o = vtisklý, einge-
drückt. Nz., Rst. 517. Vtiskouti = vtisknouti, hineindrücken. —
co kam: někomu krejcar do ruky. Na Ostrav. Tč. Vtištěný; -ěn, a, o, eingedrückt, einge-
drungen. Téměř všecky fary lepšie po Praze |
držie v-ní faráři a praví faráři jsú vyhnáni.
Arch. III. 197. Vtištiti, il, ěn, ění = vtisknouti. — co
kam jak: řádky mezi řádky na novo vtištil. Na Mor. Tč. Vtištné, ého, n., die Inseratgebühr. Rk.
Vtíti, vz Vetnouti.
Vtknouti, vz Vetknouti.
Vtlačati = vtlačiti. Na Slov. Bern.
Vtlačenec, nce, m., podalyria. Rostl.
III. 4. Vtlačení, n., das Eindrücken, die Ein-
drückung. Us. Šp. Vtlačený; -en, a, o, eingedrückt. Vz
Rst. 517. Vtlačiti, il, en, ení; vtlačovati = včiniti,
vtisknouti, vecpati, eindrücken, einzwängen, hineindrängen, einprägen. — co. Břich i prsa vtlačil. Kká. Td. 250. — co, se kam (do čeho, več). Někoho do koutka v. Us. Dch. Ti Uhři nemohli mu nic učiniti, až ho na rynk v-li. Hrad. Kron. Tč. Zběř tatarská do Moravy se v-la. Sl. let. III. 26. Rydlo vtla- čuje do kovu prohlubené čáry. ZČ. 25. V. něco do vosku, ve vosk. Vz Vtisknouti. — se jak kam: mocí do kostela. Us. — se s kým kudy kam. S nimi spolu přes most až na zámek se vtlačili. Háj. Vtlak, u, m. = vtlačení, der Eindruck.
Us. — V. = vtisk na smysly, der Sinnes- eindruck. Tabl. Vtlcť = vtlouci. Slov. Bern.
Vtlouci, vtluku, češ, če, čeme, čete, kou;
vtluč; vtluka (ouc), vtloukl, vtlučen, ení; vtloukati, vtloukávati, einklopfen, einschla- gen, einbläuen. — co, se čím kam: koly palicí do země, v zemi v. Us. Nemohu mu nic do hlavy v., einbläuen. Us. Jg., Dch. Vtloukli se do bytův uherských a je ple- nili. Pal. Dj. V. 2. 152. Vtmeliti, il, en, ení, vtmelovati, einkit-
ten. — co jak kam. Roury byly konci svými vtmeleny do válcovitých nádob. ZČ. I. 113. Vtočinec, nce, m. = ptačinec. Na Ostrav.
Tč. Vtočiti, il, en, ení; vtáčeti, čej, čeje (íc),
el, en, ení; vtočovati = toče se vniknouti, vlézti, aufdrehen, hineindrehen. — co: sílu, ctnosť Sn. trid. Šd. — co, se kam: šroub do díry (vtisknouti). Us., pivo do džbánu (naliti, eingiessen, einlassen, einzapfen). Znala se v. mezi stůl a hosti. Kká. Td. 30. V. se v něco. Sldk. 273. — odkud: ze sudu víno ve sklenici v. — se kde. A když sě (liška) v miestě ji vtoči. Hr. rk. 387. Vtok, u, m. = vtékání, die Einströmung,
der Einfltiss. Us., Jg., Dch. Nad vtokem Třeble do Pěny. Ddk. III. 163. Kam má ten járek svůj v. ? Mor. Tč. — V. = činění, působení, vliv, Einfluss, m. Krok., Puch. — V. = pták, vták. Na Ostrav. Tč. Vtom, m.: v tom, vz Ten.
Vtomnosť, i, f., die Immanenz, imma-
nence. Nz. Při vší té nejvniternější spoji- tosti a v-sti s Bohem; Dokazuje Pavel věty své ideou v-sti či immanence boží; Slova ta vytýkají ustavičnou v. a podstatnou vzá- jemnosť, která mezi otcem a synem jestuje, Sš. Sk. 209., J. 229. Vz Perichoresa. (Hý. ). |
||
|
|||
Předchozí (872)  Strana:873  Další (874) |