1188

jiných Č. vz S. N., Tk. V. 237., Tf. Odp.
'354., Jg. H. 1. 2. v. 544., Jir. Ruk. 1.140.-146.,
Blk. Kfsk. 1120., 1257., Sdl. Hr. III. 136,
216.

Černýš, melampyrum. Č. rolní. m. ar-
vense, vousatý, m. barbatum, hájní, m. ne-
morusum. Vz Rstp. 1156., Slb. 307., Schd.
II. 291., Hdk. C. 377., Odb. path. III. 798.,
FB. 59., Kk. 189., Čl. Kv. 246., Sbtk. Rstl.
20, 317.—318., Sl. les., Rosc. 135. — Č.,
něm. Černejsch, ves u Vlašimě; Čirnitz, ves
u Klášterce v Kadaňsku. Blk. Kfsk. 104.

Černýšovice, dle Budějovice, Černescho-
witz, ves u Bechyně. PL.

Čeřov, a, m., samota a vrch u Jičína.

Čeřovka, y, f., vrch u Jičína.

Čeřovský Pavel. Blk. Kfsk. 1029. Č.
z Kobus. Sdl. Hr. IV. 247.

Čerp = čerpák, čerpadlo, nalévadlo, der
Schöpfeimer. V z Mkl. Etym. 34. Víno z ná-
dob větších do číší a koflíků se čerpem či
čerpákem nabíralo. Sš. Cf. Bž. 179., KP. V.
176. Vz Čerpadlo.

Čerpací stroj, stanice, Pumpstation, ha-
dice, der Saugschlauch, Dch., sosáček, der
Schöpfrüssel. Sl. les.

Čerpač, vz Čerpadlo. — Č., der Forscher.
Ssk.

Čerpaćek, čku, m., der Schöpflöffel. Dch.
Vz Čerpadlo. Dch., Pokr. Pot. II. 66. Vz
Čerpák.

Čerpačka, y, f., vz Čerpadlo. Prm., Vlšk.
141. — Č., die Schöpferin. Šm.

Čerpadelko, a, n., vz Čerpadlo.

Čerpadelní, Schöpf-. Potřebná hnací
voda pro čerpadelní stroj. Pokr. Pot. II.
19l.

Čerpadliště, ě, n., der Schöpfbehälter.
Šm. Vz Čerpadlo.

Čerpadlo, anthia, curba. V MV. nepravá
glossa. Pa. Ad 1. Č. dvojnásobně účinkující
či dvojčinné, doppeltwirkende Pumpe, Sl.
les., dvojité, Zwillingspumpe, odstředivé,
Centrifugalpumpe, Dch.,dmychadlové, Blase-
balgspumpe, vzduchové, vodní, Zpr. arch.
VII. 61., 54., na dehet, Theerpumpe, Krost,
na zdviž, na tlak, Saugpumpe, Ck., na pivo,
na víno, křídlové, nádvorní, zahradní, na
hnojivku, s pohyblivou váhou, s jedním
nebo s dvěma přemítacimi koly, nádražní,
parní, kalifornské do hlubokých studen, do
dolů, napájecí, záložné, zavrtávací, s dvo-
jatými zámyčkami, Wh., na mladinku, na
kyseliny, na očistky v cukrovarech, k zhu-
šťování vzduchu, řetězové, šachtovní, zkou-
šecí kotlové, ruční, Douglasovo, parozdvižné,
Wilsonovo; stojany k č-dlům; úplné zaří-
zení a postavení č-del, Wld.. ssací, Pdl., Č.
s kolem, rotační s písty, Smekal, na hnis,
žaludkové Bürovovo, Weissovo (cf. Slov.
zdrav. 50, Čs. lk. IX. 26., 286.). Us. Vz
Pumpa. — Č. = místo, kde se čerpá. S. N.,
Tk. H. 239. Cf. Čerpadliště.

Čerpadlový = k čerpadlu patřící, Pum-
pen-. Č. píst. Wld.

Čerpák. Nz. — Č. = mosůrek, dřevěná
nádoba holbová z mosoru t. j. z fladru bu-

kového vysoustruhovaná. Val. Brt. Č. =
dřevěná nádoba k nabírání vody, mléka,
žinčice, v míře as dvou velikých žejdlíků.
Němc. III. 272., 236., VII. 176., 236., Brt.,
Hdk. Č. 145., 377., Tč. Sám bača nežádal
za pěkný, vyřezávaný č. více než 10 kr.
Pokr.

Čerpání, n., das Schöpfen, Pumpen. Vz
Čerpati.

Čerpaný; -án, a, o, geschöpft. Poznání
Boha, čerpané ze zjevení. MH. 5.

Čerpárna, y. f. = stanice s čerpadly.
Zpr. arch. VIII. 98.

Čerpati. Vz Mkl. Etym. 34. — co od-
kud. Církev čerpá učení své z pramenů
dvou, z písma sv. a z tradice. MH. 2. Po-
silu z něčeho č., Us. Pdl., povznešení, po-
svěcení. Vlč. — kam čím. Č. do něčeho
vzduch měchem. Ves. I. 5.

Čerpátko, a, n. = malé čerpadlo. Ssk.

Čerpkati = čerpati. Ssk.

Čerpsti = črieti, haurire. Jg.

Čerstvák, u, m , frisches Blut. Šp.

Čerstvě hnojená země. Us. Dům č. obí-
lený. Vlč. Ovoce č. utržené, č. namazaný.
Lpř.

Čerstvie, n. = čerstvosť. Slov. Ssk.

Čerstvina, y, f., frisches Fleisch. Slov.
Ssk.

Čerstvoměr, u, m., die Perkussions-
masebine. Šm.

Čerstvoletý, frischgemablen. Č. kůra
dubová. Šp.

Čerstvonohý, schnellfüssig. Lpř. Sl. I.95.

Čerstvorostlý, schnellwüchsig. Č. strom.
Sl. les.

Čerstvosť malby, starých maleb. Lpř.
Děj. I. 30. Koefficient, č-sti, der Geschwin-
digkeitskoefficient; Č-sti ubývá, přibývá.
Sl. les.

Čerstvota, y, f., vz Čerstvosť. Hlč.

Čerstvučký, hübsch frisch. Mor. Brt. D.

Čerstvý = jadrný atd. Vz Mkl. Etym.
34. Č. rty. Šml. Čerství přišli. Ž. witt. Deut.
17. — Č. = živý atd. Č. polka. Us. Č. jako
hádě, cigan o hromnicích. Brt. — k čemu.
Jsa kypr a čerstv ke všemu. Št. N. 190. —
Č. = nový atd. Č. mýť, Sl. les., hrob. Us.
— Č. = ostrý, trpký. A on víno koštoval,
i nelíbilo se mu, že bylo č. NB. Tč. 20.

Čerška, y, f. = čárka. S odkazováním
všech skratkův a čeršek do palaeologie . . .
Šf. II. 196.

Čert od koř. kr, creare, jenž znamená =
dělati, tvořiti. Č. tedy jest = tvořitel, pů-
sobitel, ale působení jeho jest zlé a záhubné.
Smb. S. I. 298. a S. N. Črt. Vz List. filolog.
VII. 111.—112., Mkl. Etym. 35. Na Zlinsku
čért. Brt. Crt. Hr. rk. ruk. 456., Dal. 185.,
Žk. 193., Št. Kn. š. 11., ZN. Peníze sú
v čérty. Mor. Brt. Vz o č. v S. N., Kram.
Slov. 74. Topí čertem (zamýšlí něco zlého).
Brt. D. 204. Je tam, jakoby č. vyletěl. Cf.
Vystrkov, Vyhnanov. U Rychn. a j. Je tam,
jako když se č. žení (chumelenice). Roz-