Předchozí (573)  Strana:574  Další (575) |
|
|||
574
|
|||
|
|||
Reuss, a, m. R. Gustav, 1818.—1861.,
dr. lékař. na Slov. Šb. Dj. ř. 282. Rév, réveček, čku, m. = vroubí, roubík
na štípení. Révek rozmarýnu. Vz Révek (dod.). Val., laš. Brt. D. 260., Mz. v List. fil. XVI. 185. 1. Řev bouřky, Dk., hromů, válek, Vrch.,
vichrů. Osv. Réva v Podluží: budinka, cinifadl, ča-
sladora, kozí cecky, lampart, muškatel, pi- horňa, ryvolka, ryzlink, skořina. šryk, to- pol, valvoš, zelviš. Brt. — Cf. SP. II 127., KP. V. 145., 190., Rstp 244., Rosc. 156., Sbtk. Rostl. 17., 127. — Hádanka. 1. Otec drevený, matka hliněná, děti sklené (réva — země — hrozen). Brt. Dt. 159. — 2. Vz Kvítek, Ptáček. — R. = vinný mok, víno. V číši granátem se r. blýská. Vrch. Revaccinace. Cf. Slov. zdrav. 330.
Revaj, e, m. = dítě revající, plačící.
Slov. Tč., Ssk. Revalo, a, n. = hrdlo. Slov. Koll. Zp.
II. 509., Ssk. Revalovati, z lat. = nahraditi si, reva-
liren, sich schadlos halten, bezahlt machen, kupec. Kh. Revať = řváti. Slov. Zátur.
Réveček, vz Rév, Révek (dod.).
Révek, vku, m. = větvička. Na první
neděli adventní dívka valašská zasadí si do květníku révek višňový a polévá jej každý den z huby; r. vyžene pupence a na boží narození bude rozkvětlý. Toho dne opeří (okrášli) jej dívka pozlátkem a dá svému milému zn klobouk Brt. L. N. I. 210. — R. = vroub k štěpování, Propf, m. Ostrav Wrch Vz Rév (dod). Reveň, Rhabarber. Vz Rstp. 1252.
Révení, n. = štěpení, očkování, das
Propfen Slez. Šd. Reveňový, Rhabarber-. Rk. Ě. kořen.
KP. VI. 385. Reverbář, e, m. = pec odrážecí či sá-
lací. NA. IV. 166. Reversal, u, m. = zápis. 1519. Soud kn.
opav. Reversní či obratné kyvadlo. ZČ I. 149.
Réví, vz Mllr. 99.
Revír kutací, Schurfrevier, n. Zpr. arch.
Revisijní stížnosť, rozsudek. Pr.
Revisionista, y, m., pl. -sté, Revisionist.
Réviti, il, en, ení = štěpiti, očkovati,
propfen. Slez. a laš. Šd. R. děti. Brt. D. 260 Cf. Mz. v List. fil. XVI. 185. — se, Zweige bekommen. U Velehr. Tč Řevně = hlasitě, laut Zapěli z hloubi
duše mocně a řevně. Osv. 1872. I. Řevnění, n., vz Řevniti. Posp.
Řevnice, vz Ríjnička.
Řevnický potok, přítok Berounky. Kv.
1885. 643. Řevnitel, e, m., der Nacheiferer; Eifer-
süchtige. Řevnitelka, y, řevnitelkyně, ě, f., die
Nacheiferin; Eifersüchtige. Koll. St. 27. Řevniti Cf. Mkl. Etym. 286.
Řevný. Ř. oko, Čch., zrak. Bendl. I. 19.
|
Revo, a, m. = božík povětrný. Č. Čt. II.
385. Révokaz = mšice révokazná. Cf. Brm.
IV. 1. 662., KP. V. 169 , 168. Révokazný. Vz Révokaz (dod.).
Revolucí. Podlé r. narození jeho. Výb.
II. 1374. Revolučník, a, m. = revolucionář. Kv.
1881. Revolver. Udělal mu (šiftář Jan Fryk)
ručnici o osmerém vystřelení a jiné instru- menty. Žer. Záp. II. 95. Reythar = rejthar. O jeho ozbrojení vz:
Sbor. hist. IV. 273. Rez. Cf Schd. I. 345., 354., Hom. opat.
177 a. 7., Mkl. Etym. 284., Rk. Sl., List. fil. 1890. 198., 199. (Mz.). - R. na rost- linách. R. = houby podkožní, hypodermii. R. trávní, puccinia graminis, Streiten-, skvr- novitý, p. straminis, Flecken-, korunovitý, p. coronata, Kronenrost; R. trávní a skvr- nitý na pšenici, na ječmenu, žitu a ovsu, korunovitý zřídka a obyč. jen na ovsu; R. na jeřábu, gymnosporangium conicum, Eber- eschen-, chřestový, pucc. asparagi, Spargel-, na lnu, melamprosa lini, na listech buráku, uromyces betae, slunečnice obecné, pucc. helianthi, Sonnenrosen-, na hruškových stro- mech, gymnosp. fuscum, na stromech jablo- ňových, gymnosp. clavariaeforme, Apfelrost. Pta. Cf. Rosc. 64., 69., 70., 121., Rstp. 1994. Prší-li a zároveň-li slunce svítí, padá na stromy a osení rez. Us. Tkč. Řez. Cf. Mkl. Etym 278. Ř. amputační:
břišní, laparotomia, gastrotomia, Cf. Kžk. Por. 629., 635., 636., 644., 639, spony stydké, symphysiotomia, Nz. lk., břicho- děložný, Bauch-Gebärmutter-, chrustavky, chondrotomia, dvojitý kruhovitý, doppelter Cirkel-, lebky, craniotomia, obloukovitý, Bogen-, střeva, enterotomia, na kámen, Steinschnitt (hrázový, in Damm, postranní, lateraler S., předřitní, praerectaler S., stře- dový, medialer S., u žen, bei Frauen, vy- soký, hoher S), vazu, Syndesmotomie. Ktt. exc. R. císařský, na kámen, na průdušku. Vz Slov zdrav. 335. Řezy a črty. Pyp K. I. 32. Reza, y, f. = Terezie. Us.
Řezáč = lumbář. Nov. — Ř. = chřástal
polní. U Stankova u Horš. Týna. Šír. Pt. — Ř. = řezárna ve stájích. U Jižné. Vrů.
— Ř., os jm. Ř. Frant, 1819.—1879.,
farář Vz Tf. H. 1. 199, 200., Tf. Mtc. 138., 177., Šb. Dj. ř. 282., Rk. Sl., S N. Řezáčský. Ř. práce (řezáčů). LObz. XX.
77. 1. Řezák = řezbář. Arch. VIII. 225.
2. Řezák = lovecký nůž. Lovec, který
se prohřešil proti mluvě myslivecké nebo proti pravidlům, dostal plochou čepelí ř ku 3 rány leže na divoké svini n. jelenu. Škd. Miloval ř-ky, šípy, touly, psy. Výb. II. 770. — Fousy srpy n. ř-ky zlými řezati rozká-
zali. Bls. 122. — Ř. = řezací zub, Schneide- zahn. Vz Slov. zdrav. 335. — Ř. = řez, bití. Dostaneš ř-ka. Brt. D. 260. — Ř. = řeřavka. Vz toto. Phľd. XI. 211. |
||
|
|||
Předchozí (573)  Strana:574  Další (575) |