■lůs

Rozmizeti, el, ení, nach allen Seiten, nach
und nach verschwinden. Ten vezme něco a
onen něco a ono to r-zí. U Rychn.

Rozmjadžgať = rozmačkati. — co: měk-
kou hrušku. Na Ostrav. Tč.

Rozmjantati, rozdrmochati, aus einander
fitzen. — co: klubko. Na Ostrav. Tč.

Rozmlácený; -en, a, o, zerschlagen; zer-
rissen. R. boty. Dch. Jsem všecek r-ný. Us.

Rozmladiti, il, zen, ení, rozmlázeti, ver-
jüngen, jung machen. Us. — koho čím.

Rozmlátiti, til, cen, ení; rozmlacovati =
zmlátiti, ztlouct, ztřískati, zerschlagen, zer-
dreschen. — co, koho čím: holí. — R., zum
Theil dreschen. — co: pšenici. Us. Dch.

Rozmleti, vz Rozemleti.

Rozmlížditi, il, ěn, ění = rozmačkati,
zerquetschen. — co kde: v prstech. Us.

Rozmlouvací, rozmluvný, dialogisch. R.
(dramatická) forma, dialogische Form, Ge-
sprächsform. Nz.

Rozmlouvač, rozmluvač, e, m., der Ge-
sprächführer; Ausreder.

Rozmlouvání, n., die Unterredung, das
Gespräch. R. s někým míti; přijíti do r.;
s někým r. držeti. V. R. s někým o něco
míti. Pref. Přátelské r. Kom. Do r. s někým
se dáti. Sych. R. při stole. R. o Bohu; Sladké
s ní r. Hus I. 303., 277. — R., námluvy.
Jdeme na r. Dh. 127.

Rozmlouvati, vz Rozmluviti.

Rozmlsanec, nce, m., das Leckermaul. Šm.

Rozmlsati, näschig machen; se, näschig
werden. Sych.

Rozmlsek, sku, m., Näscherei, f. Dch.

Rozmluva, y, f. = rozmlouvání, die Aus-
redung. R. s sebou samým. Do r-vy s někým
oč se dáti. Us. Dch. R-vu s někým míti. Us.
Dch. Důvěrná r.; vzíti koho na r-vu. Dch.
R. oč, vz Akkusativ 4. d. Pozn. Předmět,
obsah r-vy; Nalézá se tuto r. Páně s Niko-
demem; Jan druhdy sám přičiňuje myšlénky
své k r-vám jinoosobným; Zapřcdla se r.
pro ženu a pro Samaritany spasitedlná; Dáti
se v r-vu s kým; R-vu dalejší přetnouti;
Vydati se v r-vu s kým; Pán nejsstoupilej-
šími a nejdůvěrnějšími r-vami se apoštolům
svojim otvíral; A již Jan k r-vě přechází,
kterou Pán ve sbornici kafarnajské měl a
úvod k ní předeslav, r-vu tu samu, potom
následek a účinek její předkládá; Otázku tu
co pouhý přechod a námětek k r-vě s Pá-
nem předeslali; Tu se rozvinula r. Páně
s nimi. Sš. J. 46., 54., 66., 67., 69., 73., 220.,
102., 103., 104. Pustiti se s kým v r-vu
delší a zavilejší. Sš. Sk. 204. (Hý). R. jejich se
k zmínce o vdávání-se chýlila. Us. Tč. —
R., na Slov. odmluva, zrazování, die Aus-
redung. Us.
Rozmluvce, e, m. = rozmlouvač.

Rozmluvení, n., die Unterredung. R. spo-
lečné spolu míti. V. Snadný a ochotný k r.
Jel. Vypravil se vstříc jemu na r. Br. V r.
vjíti. Boč. To k dalšímu rozmyslu a r. sobě
zanechávám. Žer. Aby ráčil přijeti tam na
r. s nimi. Let. 119. — R., zrazení komu čeho,
die Ausredung. Us. — Jg.

Rozmluvený; -en, a, o, in Redefluss ge-
rathen. — R., zamluvený. Toho koně už
sem měl r-ného. V Kunv. Msk.

Rozmluviti, il, en, ení; rozmlouvati —
promluviti s někým, sprechen, sich unter-
reden o. besprechen; v mluvení přivésti, zum
Reden bringen; vymluviti, ausreden. Jg. —
o čem s kým. Aby s ním o pilné věci roz-
mluvil. V. R. uměle o věcech. Kom. R. s
někým o lásce. Er. P. 186. Také o tvých
věcech s tebú rozmluvíme. Arch. I. 18. Tam
drahně s nimi rozmlouval o bězích, co se
dotýče říše. Let. 101. O lásce r-val a jí při-
sliboval. Sš. P. 136. Aby mohli o věcech
věčného života s ním r. Sš. J. 33. Otjal mu
řeč, aby o Bohu nerozmlúval. Hus II. 321,,
142. — mezi kým. Mezi sebou r. V. —
kde. V hospodě o tom budeme r. Us. --
Br. — jak (s kým). Jedni s druhými svou
přirozenou řečí rozmlouvali. V. R. slovy
kratochvilnými. Troj. R. vlídně, přívětivě
s někým. Dch. Zpěvem s husou zlou r. Sš.
P. 729. Nedarmo s někým r. Hus II. 135.

— s kým oč. O své neduhy s lékařem r.
Kram. Také s nimi o potřeby své rozmlou-
vali. Zb. exc, Bl. Aug. 48. A tam s ním
o pána a krále země české r-vali. Let. 122.
O ty věci s ním úplněji r-víme. Arch. 1. 18.

— Tkadl. II. 26. Nerozmluviv s hlavou ne-
chvátej rukama. Brt. Skl. 112. — komu
s kým. S jinšími galany sobě rozmlúvala.
Sš. P. 532. — kde, jak dlouho. R-val tedy
(Pavel) ve sbornici se židy a na náměstí
každého dne s právě přítomnými; Pavel
po tři soboty r-val s nimi. Sš. Sk. 203.,
199. — co komu = vykládati, aus ein-
ander erklären. Na Ostrav. Tč. — se s kým
= sich unterreden. Na Ostrav. Tč. — koho
= k řeči přivésti. Šm. — co komu. Roz-
mluvil mu to, tu cestu (vymluvil). Th. —
se (komu). Ta paní se rozmluvila. Ml.
A kdybych se rozmluvil (mluvě roztrhl), ni-
čeho nepořídím. Kdyby se mu člověk roz-
mluvil, nic nedbá.

Rozmluvna, y, f. = hovorna.

Rozmluvnosť, i, f., die Gesprächigkeit.
Veleš.

Rozmluvný, hovorný, gesprächig, leut-
selig. - R., gesprächsweise, na způsob roz-
mlouvání. Marek. R. vyučování. Sš. Sk. 204.
Vz Rozmlouvací.

Rozmňoukaný; -án, a, o, rozvřestěný.
R. kočka. R. dítě, weinerlich. Us.

Rozmnožce, e, m. = rozmnožitel.

Rozmnožek, žku, m., der Zuschuss. Šm.

Rozmnožení, n., die Vermehrung. V. R.
jeho slávy. Kom. K většímu r. hor narovnání
o některých artikulích opraviti ráčil. Nar.
o h. a k. Pán Bůh ti dal na tvém statku r.
Sš. P. 14.

Rozmnožený; -en, a, o, vermehrt. R« rada
(členy novými).

Rozmnožitel, e, m., der Mehrer. V. R.
říše, D., víry, Háj., císařství. V. R. kacířství.
Hus III. 273.

Rozmnožitelka, y, rozmnožitelkyně,
ě, f., die Mehrerin.

Rozmnožitelnosť, i, f., die Vermehrbar-
keit. Bern.

Rozmnožitelný, vermehrbar. Bern,

Rozmnožiti, il, en, ení; rozmnožovati =
rozhojniti = mehren, vermehren, vervielfäl-
tigen. Jg. — co; peníze, příjmy, sl va, D.