Předchozí (243)  Strana:244  Další (245) |
|
|||
244
|
|||
|
|||
Nz. T. zánět duhovky, iritis plastica; t. zá-
nět cévnatky kolem skvrny žluté, Chorioi- ditis plastica maculac luteae atd. Vz Zánět. Schb. Tvorkov, a, m. Milota atd. z T-va. Tov. 4.
Tvornice, e, tvornička, y, f. = tvořidlo,
forma. Hmn. 1418. Tvornosť, i, f. = tvořivosť.
Tvorný, tvůrný = tvořivý, tvořící, půso-
bící, schöpferisch. T. myšlénky, V., moc, síla. Us, Mus. — T. = co se tvořiti může, formbar. Šp. Tvorovati = tvořiti. Puch.
Tvorovice, dle Budějovice, T. nové a
staré, Neu-, Alt-Tworowitz, vsi u Výškova na Mor. PL. Tvoroživný, Geschöpfe ernährend. T.
země. Pl. Tvorstvo, a, n. = tvorové, die Geschöpfe,
Schöpfung. Krok., Dch. Kniha tvorstva a přírody. Sš. Sk. 170. Tvoršovice = Tvořešovice.
Tvourek, rka, m., něm. Twurck, ovčárna
u Mor. Budějovic. Tvrď, i, f. = pevná země, festes Land.
Krok. — T. = obloha, das Firmament. V MV. nepravá glossa. Pa. Tvrďák, u, m., vz Víno.
Tvrdě, hart, fest; kompar. tvrději, tvr-
zeji, tvrze (St. ), tvrz. T. usnouti, upomínati (nelaskavě), V., ležeti, spáti, Jel., o někom mluviti, Troj., k někomu se míti, Koc., po- stupovati (na někoho). Kom. Měj to tvrdě (pevně) na paměti; T. něco dovoditi. Hus I. 97. Sv. Václav vieru křesťanská tvrdě držieše. Pass. 794., 850. Protoť tak t. jim domlouval; Nad nimi t. a přísně panují; Rodičům svým t. odpověděl. BR. II. 56. a., 100. b., 207. a. Císaři zlíbilo se setrvati tvrdě na právu nabytém. Ddk. II. 169. Ulo- živše mu tvrdě (přísně), aby tobě bez vše- likého odporu všecky ty věci navrátil. Ddk. II. 259. Tvrdeň, dně, f., sideroxylon, rostl. Presl.
Tvrděnec, nce, m., hypoxis, rostl. česne-
kovitá. Rostl. 1. 268. b. Tvrděti, ěl, ění = tvrdnouti, hart wer-
den. Veleš. Trdice, e, f., fester Ort. Dch.
Trdicí, bejahend. T. úsudek; věta, vz
Věta. V případě jistícím, t-cím, im beja- henden Falle; ke článku průvodnímu od- pověděti způsobem tvrdicím, einen Beweis- artikel bejahen. J. tr. Trdičký = trochu tvrdý, härtlich. Rst.
510. Trdidláto, a, n., der Hartmeissel (u ko-
vářů). Šm. Tvrdík, a, m., osob. jm. Šd.
Tvrdín, a, m., něm. Tvrdina, ves u Bi-
lína. PL. — T., les. Arch. V. 530. Tvrdina, y, f. = tvrdá věc, ku př. maso.
Než se taká t. uvaří. Us. ve Slez. Šd. — T., y, f., v horn., die Plage, fettes Gestein. Sm. Tvrdíš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. 126
Tvrditel, e, m., der Behauptor, Erhär-
terer. Dch. Tvrditelka, y, tvrditelkyně, e, f., die
Behaupterin, Erhärtererin. |
Tvrditi, tvrď, -dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. děn, dění); tvrdívati. T. = tvrdým činiti, härten, hart machen; pevniti, befe- stigen, fest machen; jistiti, za pravdu udá- vati, bejahen, behaupten; platnějším, jistěj-
ším činiti, bestätigen, bekräftigen, befestigen, j bestärken, giltig machen, erhärten. Jg. —
abs. I kolik jich bylo, jaká jména měli t.
smějí. BR. II. 9. a. To, tvrdím (= myslím),
jinak se má. Ve vých. Čech. Olv. — co, koho. Oheň tvrdí hlínu. D. T. síť, tenata = spravovati. Us. On to tvrdí (za pravdu vy- dává). Marek. Něco důvodně t. Sych. Lásku tvrdí svornosť. Ros. T. biskupy, poručníky, V., obruč (u bednáře) = pacholetem n. klu- bem pevně k deskám přirážeti; vazbu (spra- viti). Šp. Neroďte tvirditi svá sirdczie. Ž. wit. 30. 25. T. kovy (kaliti), härten. Šp. Něco t., behaupten. Nz. Basa tvrdí muziku. Us. Dch., Všk. Kdo něco tvrdí, ještě ne- dokázal. Shakesp. T. papeže. Let. 123. Něčí řeč t. Čr. Nebesa tvrdieše svrchu. BO. Po- žehnanie otcovo tvrdí domy synóv; Tvrdie nejisté věci; A dále tvrdě jich rozum die Kristus: Že tak psáno jest; Rozum (dává Bóh) proto, aby ukázal, co jest lepšie a
kterak zlé člověka obtěžuje a dobré tvrdí. Hus I. 147., 256., II. 150., 425. (Tč. ). — co kde. A tak se válka tvrdila mezi nimi velmi ukrutně. Let. 37. Tu ihned lidi na tom tvrďte, ať nesvolují. Arch. II. 165. Kněží po kostelích tvrdí lidi a rozpakují, aby nikoli nedali se v žádné smlouvy. Bart. — co jak. Ten pořádem to tvrdil, a ne- bylo to pravda. Us. Šd. Nebo, vece dále apoštol a záporem předešlý klad tvrdí, Ale ještě zřetelněji a bez obrazu holými slovy tvrdí to Petr. Sš. II. 69., Sk. 47. (Hý. ). — co za co: za pravdu, V., za věru. Chč. 375. — co, se čím: přísahou, V., důvody. A pak jiní to tvrdie písem svých nálezem, ale v božiem písmě nemohu toho naleznúti. Hus I. 261. Tím se láska tvrdí. Har. Železo, ocel kalením, hasením, Vys., stěny hřeby (hře- bami), Kom., kladnici klíny, Vys., smlouvy knihami, pečetí; trh se tvrdí dobrovolným snesením prodavače a kupce o summu tr- hovou; Kšaft smrtí kšaftujícího se tvrdí. Er. Viera, naděje i milosť pravá jím (pateřem) se tvrdí. Št. Tvrdiec tyto řeči dobrými diely. Hr. rk. 209. — co, koho kde, v čem: čep v hřídeli. Vys. Nebyl bych toho koně koupil, kdyby mě v něm soused nebyl tvrdil. Us. Dch. T. někoho ve zlosti. Smil v. 955. T. někoho v něčem. Bart. I. 36. — se komu (infinit). Tvrdí se mi (jest mi nepříjemno, krušno). Na Slov. Tvrdilo se mu tam jíti. Koll. Lidé hodnověrní mateř jeho hokyní býti tvrdili. Bart. — že. Páni t-li, že oni sami mají právo voliti. Pal. Dj. IV. 1. 23. Tvrdivosť, i, f., die Position (v log. ). Šm. Tvrdivý = tvrdicí, affirmativ, bejahend. Sedl., Nz. Tvrdka, y, f. T-ky = nepukavé, tvrdé, jednosemenné plody rostlin pyskatých a pi-
plovitých a některých růžokvětých, die Hart- frucht. Vz S. N„ Rst. 149., 510., Čl. Kv. XXVIII., Kk 58. — T-ky = tvrdé nešto- vice, Varicella solida, dura, die Steinpocken. Jg. |
||
|
|||
Předchozí (243)  Strana:244  Další (245) |