Předchozí (915)  Strana:916  Další (917) |
|
|||
916
|
|||
|
|||
Architektonický, den Regeln der Bau-
kunst gemäss, architektonisch. A. článek, myšlénka, soustava, Šmb. S. I. 454., 457., 458., motiv, Vlšk., ozdoby. Us. Pdl. Architektonika, y, f. = architektura,
umění stavitelské; později = zřizování sou- stavy vědecké v jednom odboru nebo pře- hledné encyklopaedické vylíčení odborů všech nebo konečně výčet a umístění nauk čili zkrátka rozdělení jich, die Architektonik. Vz Enc. paed. I. 348. Architrav, u, m., řec. = nastoupí, ťmózv-
liov, epistilium, čtyrhranné, hladce přitesané kamenné trámy, položené vodorovně od sloupu ke sloupu nad abakem (byl bezpeč- ným podstavkem krovu). Vlšk. 6. Cf. Archi- volta, S. N., Kram. Slov. 19. Archityp, u, m., prvopis; prvotisk. S. N.
Archiv. Přidej: A. zemský, soudu zem-
ského, notářský atd. Šp. O a. římském vz Vlšk. 64., 84., 247. Vz o a-vech v Enc. paed. I. 348.—353., S. N. — A. = nápis sborníků n. časopisův odborných. Vz Enc. paed. I. 353. Archivalie, í, n., dle Gymnasium = listiny
v archivu uložené, im Archiv niedergelegte Dokumente. Mus. 1880. 573. Archivalní, lépe: archivní.
Archivář, e, m. = listovní. J. tr.
Archivářský, Archivars-. A. úřad. Mus.
1880. 440, Archivářství, n. = listovnictví, das Archiv-
wesen. Šp. Archivnictvo, a, n., die Archivkunde. L.
Archivolta, y, f. = přepažení sloupů
obloukem. K. Adámek. Vz Architrav. Das Bogengesims. Archlebov, a, m., Archlebau, městečko
u Kyjova. Archon. Přidej: Vz Vlšk. 196., 432., S. N.
Ariadna. — 2. A. , oběžnice. Vz Schd. II.
247. Ariadnin, a, o, der Ariadne gehörig. A-no
klubko. KB. III. Arian. Přidej: Vz Sbn. 596., S. N. —
2. A. = nedověrec vůbec. Us. na Poličsku. Zkr. — A. = člověk neústupný, zlý, ein halsstarriger, schlimmer Mensch. Nebuď ta- kový arian. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Arianství, n., die Arianerketzerei. Bern.
Arie. Přidej: Vz více v Enc. paed. I.
354., Kram. Slov. 19., Jg. Slnosť. 147. Arietka, y, f. = arie menších rozměrů,
die Ariette. Mus. 1850., Enc. paed. 1. 355. Arijec, jce, m. = arian, der Arier. Phld.
III. 1. 60. Aristokrat, vz Aristokratie.
Aristokraticky, aristokratisch. Nožky a
ručky měla a. malé (jako šlechtična). Šml. Arostokratie (-cie). Přidej: Vz S. N.
A. ducha. Mus. 1880. 274. Aristologie, e, f. = klasobraní, die Ari-
stologie. Nz. Ariston. — 2. A., u, m. = hudební nástroj
na způsob malého kolovrátku. -- A., a, m. Zach. A. Jir. Ruk. I. 21. Aristoteles. Cf. Sbn. 113., 370., 517.,
597., Enc. paed. I. 356.—369., S. N. Hus I. 119. má: Aristotileš. |
Arithmetický, arithmetisch. A. doplněk,
Stč. Alg. 82., srovnalosť, úkon (o jedné pro- měnné veličině). Šim. 90., 166. Arithmetik, a, m. = znalec arithmetiky,
der Arithmetiker. Arithmetika. Přidej: A. juridickopoli-
tická (národohospodářská). Štč. Alg. 94. A. všeobecná (písmenná). Nz. Vz S. N. Ark, u, m. = arch? A snad by nic ne-
škodilo, aby v každé suché dni všecky pře pořád napsány bývaly na arku a na dveřiech přibity bývaly. Vš. Jir. 364. Arkabuzer, a, m. = arkdbuzar. Žer.
Arkadický, arkadisch. A. idylla. Vz Jg.
Slnosť. 130. Arkal, a, m., ovis arkal = ovce žijící
v horách severní Asie. Schd. II. 432. Arkanista, y, m., pl. -sté, z lat. A-sty
sluli ti lidé, kteří dovedli porculán v prvé době jeho vývoje vyráběti. Živ. mus. 1874. 129. Arkéř. Přidej: Arkéřové velmi mnozí a
mistrně vystavění (na zdech). V. Cf. Vlšk. 92. Arkéřovitý, erkerartig. A. vížka. NA. I.
65. Arkleb, Artleb, a, m. = Hartlieb. Gl. 3.,
Arch. III. 510. Arklebov, a, m., městečko na Mor. Žer.
Záp. I. 168. Arkosa, y, f. = pískovec hrubozrný ma-
jící tmel kaolinovitý neb živcovitý. Vz Bř. N. 259., Schd. II. 75., S. N. Arktický = severotočnový. A. pás. Stč.
Zem. 315., S. N. Arktur. Přidej: Vz Schd. I. 217., Stč.
Zem. 29. Arktuvin, u, m. = hydrochinon, hmota,
ve kterou se obrací chinon skoumadly od- kysličujícími. Vz Šfk. 567. Arkverit, u, m. = nerost, sloučenina
stříbra a rtuti. Vz Bř. N. 206. Arkýř, vz Arkéř.
Arkyš, e, f. Pšenice a. = špalda, samopše,
triticum spelta, der Dinkel. Sl. les. Arlet, a, m. A. Coelestin, † 1683. Vz
Jir. Ruk. I. 22. Àrmáda. Přidej: Jak se a. dělí. Vz Čsk.
I. 5. 67., S. N. Jíti, odejíti, dostati se k ve- liké armádě (= zemříti). Us. Bdl., Sd., Kšť., Tkč. Armádní, Armee-. A. velitelství, Čsk.,
intendance, S. N. XI. 56., divise. NA. III. 85. Armara. Přidej: Vz Almara.
Armatura. Přidej: A. či výstroj parních
kotlů, lirin. 19 , Šim. 42., magnetů, Mj. 356., metadel. Wld. Vz S. N. Armazgati se = někam dlouho obtížnou
cestou za deštivého počasí atd. jíti, cesto- vati. U Místka na Mor. Škd. Armcejk, u, m., z něm., čásť zbroje ry-
tířské, das Armstück, die Armschiene, zastr. Sd. kn. op. Armecek, cka, m. = darebák, der Halunke.
U Místka na Mor. Škd. Armenie, vz S. N.
Armenolog, a, m. = znalec armenské
řeči a literatury. |
||
|
|||
Předchozí (915)  Strana:916  Další (917) |