Předchozí (20)  Strana:21  Další (22) |
|
|||
21
|
|||
|
|||
s čím. Dosti jsme se toho hrnce, s tím hrn-
cem nadrhli. Us. Nadrchaný, vz Nadrchati. — N., chu-
ravý. Mor. Hý. Nadrchati, zdrchati, zcuchati, zmuchlati,
zersausen, zerfitzen. Jg. — čeho. Ten tu nadrchal slámy. Us. — se. Pták novo chy- cený nadrchá se (peří rozčepýří) a cepeni. Odtud: Sedí jako nadrchaný. Na Mor. Sedí nadrchaný co umoklá káně. Mus. Nádřík, u, m., der Brustfleck. Rk.
Nadřitek, tku, m., řemen u koně nad
řití. Der Schwanzriemen. Slov. Nadříti, nadru, dři, el, en, ení; nadírati,
anschinden, anschleussen; viel abschinden, abstreifen; lange schinden; plagen. Jg. — si co. Nadřel si kůži, ruku, nohu. Us. — komu čeho: sobě peněz. Us. Nadřel si lýčí. Ros. — čeho na kom: peněz. Us. — se čeho. Nadřu se mrchy, lidu. Us. — co jak. To neprávě s útiskem bližních nadřel, a jakž se říká, na lidské mozoly. Br. — čeho jak. Zboží nepravých násilím n. Chč. 377. — se na koho. Dosť jsem se na vás nadřel. Us. Zb. Nadřízhati (zastr.)., natrhati, naštípati,
schneiden, spalten. — čeho z čeho. St. skl. Ňadrnatý, ňadra mající, busig. Th.
Nadrndati se, nacecati se, sich antrinken,
ansaugen. Jehně se nadrndalo. Us. — N. se, naběhati se, natoulati se. Ta se nadrndá. Odtud: drnda = běhna. Fr. Nadrobiti, il, en, ení, brocken, einbrocken,
einreiben. — čeho kam. Chleba pofl po- lívku, do mléka. Jg. —- co. Co sis nadro- bil, vyjez (sněz). Sk., Č., Lb. Vz Vina. Cos nadrobil, to vymývej. Rb. — se. Co se doma nadrobí, má se doma snísti. Us. Fr. Nádrobní vlna (kratší, s krku ovce), die
Halswolle. 1559. Gl. Na drobno, vz Drobno.
Nádrsný, nadrsnělý, nadrsnatělý,
drobet drsný, etwas rauh, holperig. Krok. Nadrybničí, n., jm. pole u Hradčan na
Mor. Km. Nadryby, dle Dolany, ves u Rokycan.
Tk. III. 38. Nádrž, e, nádržka, nadržka, y, f. zá-
držka, zví. hlubší místo k nadržení vody, aby jí na mlýn dosti šlo, ein Wasserbehältniss, -behälter, -reservoir, eine Wasserwehre. N. při mlýně. Us. N. na teplou vodu; napájecí. Us.— N. proce.zovací (filtrovací) a usazovací. Us. N. vývěvy, vz KP. IL 83. N. na moč: s podpinadlem á pasem pro mužské; s pasem pro ženské. Cn. — N., dutina mezibuněčná pryskyřicemi a jinými látkami ze sousedních buněk vyloučenými naplněná, der Saftgang, die Safthöhle, u rostl. Kk. G., 82. Nadržeti, el, en, ení; nadržovati, aufhalten.
čeho: vody (s potřebu). Ros., Vys. — co: vodu (všecku zahraditi). Plátno (při šití), einhalten, einziehen, Us. Dch., rybník n. Vys. — čeho, co kde. vody ve vodárně. Har.
— (co) komu. = po vůli býti. Lakomství
měšci ruku nadržuje. Lom. Někomu příliš nadržovati, ihm zu sehr Stange, den Rücken, den Daumen halten, begünstigen. Jg., Dch. Bez rozumu mu nadržujete. Sych. — se koho, čeho = přidržeti. Aby velikých, do- |
brých ctností se nadržel. Pulk. — Troj. —
To jsem se té konvice nadržel (dlouho). Us. Nádržka, vz Nádrž.
Nádržník, u, m., nášijek, nášlík. Hals-
kette. Us. Plaň. Nadržování, n., die Begünstigung. D. Vz
Nadržeti. Nadsada, y, f., něco nadsazeného, žerď.
Výb. I. 168. Nadsaditi, il, zen, ení; nadsazovati,
höher, übersetzen; nadceniti, zdražiti, über- bieten, überschätzen; steigern. Jg., Pal. Radh. III. 154. — co: cenu. V. Svou práci velebí a nadsazuje. Kom. Mzdu n. (= výše sázeti, než slušno jest). Jg. — co komu. Nadsadil to sobě hrozně. Ros. — co čím jak. Své věci cenou mimo spravedlnosť nadsazují. Jel. — co nad koho. D. Sám sobe zjednal nejvyšší kněžství, nadsadiv nad Jasona tři sta centnéřů stříbra (slíbil, že dá více). Br. — s adv. A by byl maloučko nadsadil, byl by do černého trefil. Ros. Hrubě něco n. Ros. Nadsadné mluvení = hyperbolické. Sš.
Ž. 106. Nadsazeně mluví = přehání.
Nadsazení, n., das Höheransetzen, Uiber-
bieten. Ros. N. ceny. Kom. Nadsazený. N. cena, höher gesetzt; mlu-
vení, řeč (hyperbolická). Kon. Nadsázka, y, f., vz Hyperbola.
Nadsazování, das Höherstellen, die Uiber-
bietung. N. všech věcí, ceny. Kom., sebe, své osoby. Nt. Nadsazovati, vz Nadsaditi.
Nadsborničný, ého, m., náčelník sbor-
níce židovské, der Archisynagog. Sš. Sk. 215. Nadsedati, nadsednouti = výše sedati,
sich höher setzen. Nadsklepní, ího, n., der Kellermeister,
Oberkellner. Dch. Nadskočiti, il, ení. — komu, čemu.
Sm. Einem den Vorsprung gewinnen. Nadskok, u, in., der Vorsprung. Dch.
Nadsmyslný. Věc nadsm. Us. V n. svět
se pohroužiti. Nz. Uibersinnlich. Vz. N. Nadsokolár, e, nadsokolčí, ího, m.,
vrchní sokolář, Oberfalkner, m. Sp. Nadspéřený list, je-li stopka pravidelně
a mnohonásobně spéřena a má-li na konci lísteček. Rostl. Nadspělosť, i, f., třetí věk rostlin. Rostl.
Nadstavek, vku, m. =- nástavek, das An-
gesetzte. D. Nadstavený, höher gestellt. Us.
Nadstavěti, ě1, ěn, ční, höher bauen;
nadstaviti, il, en, ení, höher setzen. — co nad co. D. — čeho, nastaviti, anstücken. Na Mor. Us. Nadstírati, vz Nadestříti.
Nadstolí, n., der Ort über dem Tisch. Ros.
Nadstoupiti, stup, il, ení; nadstupovati,
vortreten, überfallen, —koho, co__ výše stou- piti. Jg. — 2. Napadnouti (zastr.). Leg., Pulk. Bolesť ho nadstúpi veliká. Pass. 974. — čím. Dobrotivú řečí biskupa nastúpil. Pass. 519. Nadstředí tělesa, metacentrum, vz KP.
II. 40. Nadstředuí, nad středem jsoucí, hypor-
centrisch. N. směr. Rostl. |
||
|
|||
Předchozí (20)  Strana:21  Další (22) |