152

Rozměkčeti, el, ení, weich werden. Us.

Rozměkčiti, il, en, ení; rozměkčovati,
auf-, zerweichen. — co jak. Rozměkčili sú
srdce jich nad olej. Ms. Ps.

Rozměklý, aufgeweicht, zerweicht. R.
půda. Dch.

Rozmělčiti, il, en, ení, rozmělčovati, weich
machen, zer-, aufweichen. Byl. — co čím :
vápno vodou.

Rozměliti, il, en, ení; rozmělovati — roze-
mleti, rozmělniti. — co jak: na prach.

Rozmělký, vz Roz-. R. šípek v hrdle.
Háj., Th.

Rozmělniti, il, ěn, ění; rozmělňovati =
rozměliti, zkrušiti, zermalmen, zerreiben. —
co jak: na prach. D., Puch.

Rozměniti, il, ěn, ění, rozměňovati =
proměniti, směniti, ver-, um-, einwechseln. L.

Rozměr, u, m., rozměra, y, f., roz-
měření, das Ausmessen, die Ausmessung;
die Ausdehnung, Dimension. St. skl. Tělo
jest rozměru trojího, plocha jest r-ru dvo-
jího (Dimension). Nz. — R. = míra, das
Verhältniss, die Proportion. Náležité smíšení
zemí, když totiž na tuze těžkou naveze se
v slušném rozměru lehké. Puch. — R., jistý
počet a pořádek dlouhých a krátkých slabik,
vz Metrum. Rhythmischer Klang, das Vers-
mass. Nz. Hleděti si krásných r-rů. Dch.

Rozměrce, rozměřitel, e, m., der Ab-
messer. L. Zemi v roucho smaragdové oděl
časů r. č.

Rozměření, n., das Mass, die Rechnung,
Abmachung. Tak soudím podlé toho r.,
které se stalo před odjezdem mým o vy-
konání tvého veselí svatebního. Žer.

Rozměřitel, e, m., der Abmesser. Šm.

Rozměřiti, il, en, ení; rozměřovati = vy-
měřiti, změřiti, abmessen; na míře ztratiti,
beim Messen einbüssen. — co. Měřič roz-
měřuje vzdálenosti. Kom. R. plátno, Us.,
meze. Aqu. R. statek (prohýřiti, durchbrin-
gen). Us. Marek. R. slabiky. — co čím. Tesař
úhelnicemi a kružidlem rozměřuje. V. — co
komu: si sukno. Us. Čas a práci školám
r. Kom. — co k čemu. A r-li jsou je
(hříšníky) k těm kostelům. Chč. 449.

Rozměrnosť, i, f., das Mass, Gleichmass.
Měst. bož. II. 246.

Rozměrný, rozměřený, abgemessen. Jg.

Rozměřování, n., das Aus-, Abmessen.
R. slabik, die Skansion. Nz. Vz Rozměření.

Rozmésti, metu, tl, ten, ení; rozmetati,
metám a meci; rozmetávati, rozmítávati, roz-
mítati, rozmetovati = rozhoditi, aus einander
werfen, herum-, zerwerfen, zerschmeissen;
na různo mésti, weg-, auseinander kehren;
rozvažovati, überlegen, überdenken. Jg. —
co: stavení, zeď = rozbořiti, BO.; statek
(prohýřiti), V., modly, BO., smeti. Us. Bouře
rozmetala koráb. Dch. Šance pobořili a r-li.
Žer. On ty kopce rozkopal a rozmetal. Půh.
II. 467. R. písmo, ablegen. Nz. — co komu:
něčí maso ptactvu r. Kat. 2970. I sbořil i r-tal
mi dóm. Půh. I. 280. — kdy. Po boju (boji)
psóm ju rozmetachu. Dal. 28. — koho od
koho. Bouře nás jedny od druhých rozmetala
Pref. — co kudy. Bouře lodí po moři roz-
metala. Flav. — co proti komu. Rozmecí je
proti slunci. Br. — co čím kde. Střelbou

zdi okolo zámku r. V. Semeno rukou r. Br.
Metlou prach na cestě r. Us. Tč. — co kam.
Kto chce lakomstvie v sobě uhasiti, rozmeciž
boží mezi chudé. Hus III. 186. — co kde:
na mysli r. (uvažovati). Lom. V mysli o těch
věcech rozmítal. V. Mezi sebou ty věci
ozmítali. Star. let.

Rozmésti, rozmísti, mětu, mětl, en, ení
= rozmíchati, mischen, zerthun. — co s čím:
s teplú vodú. Ms. bib.

Rozmet, u, m. = rozmetení, die Zer-
werfung, der Schutt. Koll.

Rozmeta, y, f. — rozmetení, das Zerstäu-
ben. SS. Sntt. 70.

Rozmetačka, y, f., pila, die Theilsäge.
Šp., Črk.

Rozmetadlo, a, n., nástroj k rozmetení,
k rozmetání. R. na hnůj, mrvotrus, u, m.,
der Düngerstreuer. Šp.

Rozmetachu, zastr. = rozmetali. Kat.

Rozmetání, n., das Auseinanderwerfen.
R. dříví. Hus III. 182.

Rozmetaný; -án, a, o, aus einander ge-
worfen. Vz Rozmésti. Us.

Rozmetatelný, zerwerflich.

Rozmetati, vz Rezmésti.

Rozmetený; -en, a, o, aus einander ge-
kehrt, geworfen. Dch.

Rozmeziti, il, en, ení, rozmezovati, ab-
grenzen. — co. Us.

Rozmíchati; rozmísiti, il, šen, ení, mischen,
zer-, aufrühren; rozděliti, scheiden, zerlegen.
— co čím: vejce lžicí. Us. — kde: v hrnci.
na talíři. — co v co. Ponětí se rozbírá,
když se ve své znaky rozmísí. Marek. —
co kam: vejce do polívky. Us. Dch. — co
s čím: kašu s máslem rozmíšati. Na Ostrav.
Tč.

Rozmílati, vz Rozemleti.

Rozmile, lieblich. Dch.

Rozmilenství, n., die Liebhaberei. Č.

Rozmilitký, rozmilý, allerliebst. Lom.

Rozmilovati, lieb gewinnen. — co. Milosť
světská, v níž člověk roz miluj e některá věc
(r-je se v některé věci). Tract. 15. stol.

Rozmilý, sehr lieb. R. děti, Lom., děvče.
Us. Připověděl zas jiné syneček rozmilé. Sš.
P. 397. Vz Roz-.

Rozmířiti, il, en, ení = rozdvojiti, tren-
nen, entzweien. — koho. Aby se (Turek)
mezi ně nepřimísil a jich naposledy neroz-
mířil. Skl. IV. 268.

Rozmírka, y, f., v horn., das Spernnass.
Hř. 71.

Rozmístiti, il, stěn, ění, hin u. her ver-
theilen. — co. Šm.

Rozmíšati, rozmísiti, vz Rozmíchati.

Rozmíška, y, f., různice, nevole, die Ent-
zweiung, das Zerwürfniss. R ku svésti. Reš.
V těch r-kách země mnoho zlého pokusila.
V. Vád mezi námi a rozmíšek s jinými ať
nebývá. V. Věc byla na rozmíšce. Kron.
mosk. R-ky mezi nimi srovnal. Us. R-ku
činili o to mezi lidmi. Čr.

Rozmítací plíšek, plíšek k rozmítání, der
Ablegspan. Nz. Vz Rozmésti.

Rozmítačka, y,f., die Klobsäge. Šp., Skv.

Rozmítati, vz Rozmésti.

Rozmitráziti = rozmařiti, verschwenden.
— co čím: čas. U Opav. Klš.