Předchozí (114)  Strana:115  Další (116) |
|
|||
115
|
|||
|
|||
Rozdaleký = předaleký, sehr weit. .Slov.
Vz Roz-. Rozdáliti, il, en, ení = oddáliti, entfernen.
Us. Rozdaovat sa — rozdavovati či rozdou-
vati se, křičeti hubou otevřenou. Mor. Brt. — co: hubu (do kořán otvírati). Na mor.
Zlínsku. Brt. Vz Rozdáviti. Rozdarovati, verschenken. — co komu.
V. Rozdati, rozdávati, verschenken, ver-
teilen, spenden. — co (komu): chudým almužnu. Jg., Hus. III. 44. Svůj statek. D. R. dary. V. R. peníze, hlasy, Ros., úřady, Plác, Zř. F. I. A. VI., komorníky (zuweisen). Kn. rož. 1. Rozdávati plachty (skládaje je rozestírati). Ms. Šp. R. karty. Us. Tč. Aby již svou jedovatinu rozdávati mohli. Sš. Sk. 239. Dar boží r. Hus. I. 216. Tu kyselú pláňku karamádkám rozdám; Něco sem pro- pil, prohrál, ostatek pannám rozdal. Sš. P. 214., 610. Nejednako Bůh rozdává jednomu hus, druhému páva. Čít. Cti ctného z práva, pro toho, jenž česť rozdává, téhož se zase dostává. Prov. — co jak. Titul a právo země bez vůle držitele rozdává. Har. R. chléb darem. Kram. A hned počali r. lidu obecnému pod dvěma spósobama. Zb. exc. 1414. R. po hrsti. Preť. 377. — co kam. Rozdal peníze mezi chudé. Us. Statek na chudé r. (rozkázal, aby po jeho smrti chudým rozdán byl). Us., Jv. Rozdadie vás po žalá- řích. ZN. Peníze na dluhy jsem rozdal. Er. P. 354. Talíře na stůl rozdávati. Us. Dch. — co komu kdy skrze koho. Pakli skrze jiné chce po smrti rozdávati moha sám za živa rozdávati. Hus. III. 147. — kde. Rozdává obrázky u oltáře. Er. P. 303. Po Judei chudým církvim almužnu rozdávajíce. Sš. Sk. 148. — zač jak. Z moci své odpustky za peníze r. Chč. 304. — čeho. Nebudu se vdávat, budu očekávat, až bude sám Pámbůh mládenců rozdávat. Sš. P. 287. Rolí od bo- hatých bezprávně držených chudým rozdali, šp. m.: role (akkus.). Brt. Vz Roz-. Rozdatný, štědrý, freigebig, pol. — R.,
rozdajný, der zu vertheilende. L. Rozdava, y, m., kdo na veřejném místě
nesmírně křičí. Mor. Brt. Rozdavací, Betheilungs-. Šm.
Rozdavač, rozdavatel, e, m., der Ver-
theiler, Geber. Jg. Hus. I. 329. Rozdavačka, rozdavatelka, y, roz-
davatelkyně, ě, f., die Vertheilerin. Štelc. Rozdavačný, freigebig. Us.
Rozdávati, vz Rozdati.
Rozdávený; -en, a, o = rozdáva. Na
mor. Zlínsku. Brt. — R., otevřený. Mor. Mkl. R. huba. Brt. Rozdáviti, il, en, ení; rozdavovati = roz-
mačkati, zerdrücken; roztáhnouti, aufsperren. — co.: hubu, ústa = roztáhnouti. Slov. —
co čím = rozmačkati. Lžicí tvrdé vejce r. Jád. — se (rozdavovati) = nesmírně na ve- řejném místě křičeti. Na mor. Zlínsku. Brt. Rozdáviti, il, en, ení = rozedříti, auf-
sperren. — co: tlamu. Plk. Rozdávka, y, f., rozdávání, die Verthei-
lung, Verschenkung, Spende. Já nemám nic na rozdávky. D. |
Rozdech, u, m., das Aufathmen. Dch. —
R., das Wehen, Blasen. R, větrů. Puch., Krok. Rozdechnouti, chnul a chl, ut, utí; roz-
dýchati, rozdýchávati, rozdychovati, rozde- chovati = rozfoukati, rozváti. — co do čeho kam, zerwehen. Hlas. Rozděl, vz Rozdíl.
Rozdělák, u, m. (v mlynářství), der
Scheidebaum. Sm. Rozděláni, n. R. dolu (prípravné práce),
Vorrichtung, Vorbereitung des Grubenfeldes, Vorbereitungsbau, der Vorbau. R. pilířové či na pilíře, die Pfeilervorrichtung r. s úzkým předkem, Vorrichtung mit schmalem Orts- hieb; r. se širokým předkem, Vorrichtung mit breitem Blick, r. s dvojným předkem, Vorr. mit Doppelbetrieb, r. dovrchní, stei- gende Vorr., r. kosé, diagonale Vorr., r. směrné, streichende, söhlige Vorr. Hr. 71. Rozdělaný; -án, a, o. R. práce (začatá
ale nedokončená). Dch. Vz Rozdělati. Rozdělati, rozdělávati — počíti dělati,
anfangen zu machen; rozmíchati, anmachen, mischen, versetzen; rozebrati, rozložiti, aus einander tlum, zerstückeln, auflösen. Jg. - co. Krejčí rozdělal šaty (počal je dělati). Ros. R. pole, Us., vinnici, V., vápno, těsto, Us., haldu (s. prstí srovnati), důl. Vys. — co čím: oheň měchy, anschüren. V. Barvu vodou r. Ler. — co s čím (rozmíchati). Kosatec s kýchavkou a dvěma díly medu rozdělati. Byl. — co jak: něco na kousky, D., vinnici na pole. Jg. Radš křivdu trpěti než darmo řeč rozdělávati. Dch. Rozdělek, lku, m., co se rozdělí, die
Vertheilung. Rozdělenec, nce, m., rozdvojenec, der
Dissident, Abtrünnige, Sektirer, Schismati- ker. R-ce a kacieře znamenávají, jenž kazie vinici t. cierkev boží, kteříž lid věrný kú- sati a roztrhovati nepřestávají. Hus. III. 33. — R., úl uměle rozdělený. Lšk. Rozdělení, n. R. jest vůbec rozložení či
rozbírání nějakého celku v části jeho. Vz S. N. Die Zertheilung, Vertheilung, Einthei- lung, Trennung, Scheidung, Absonderung, Spaltung, Veruneinigung, Ver-, Anstheilung, Unterscheidung. Vz Rozděliti. R. dědictví, Us., jazyka, Dal., privilegií, Kom.; znamení r. V. R. lidu na zvláštní pokolení. Reš. R. duše s tělem (smrť). Ros. Od r. něčeho ustoupiti. Ojíř. O r. dědictví se hádati. Kom. R. pojmu jest úplný rozklad rozsahu jeho; r. bezprostřední n. prvotní, sprostředkované n. návodné; r. ničemné, zmařené; r. dvou- členné, příliš úzké, příliš široké; r. souběžná; Jd. Dale znamenaj, kterakť milostivý mistr učí r. mezi rozením tělestným a duchovním. Duše od těla r.; nižádného r. není mezi sprostnú krmí a drahú, když kdo v nich míry nemá. Hus. II. 233., 135., 187. R. proudu galvanického. Vz KP. II. 232. R. hornin, ne- rostů, ssavců, živočichů, plazů. Vz Schd. II. XXIII. (rejstřík)', Krč. 374., 519., 521., 481., 583., Frč., Bř. N. R. na každou jednotlivou osobu. J. tr. R. přednášek mezi učitele. J. tr. Rozdělený; rozdělen, a, o, vz Rozděliti.
R. kopyto; řeč dobře rozdělená. Kom. Tu máte na r-nou. Us. Dch. Ukázali se jim r-ní jazykové. Sš. Sk. 17. — nač, jak. Na dvé |
||
|
|||
Předchozí (114)  Strana:115  Další (116) |