241

160. Chodí pískat (= po hadrách, sbírá
hadry. Slov. Rb. Sb. Ondet piští i bubnují.
Arn. 692. Sud piští (tence teče). U Rychn.
— co. Každý svou piští. Bart. 340. — od-
kud. Voda piští z roury, krev z rány.
Mor. (hl. laš). Tč., Knrz. — kudy. Voda
piští štěrbinami. Laš. Tč. — na koho. Na
někoho pištěti (pískati). Výb. II. 992. —
komu, vz P. abs. — jak. Jak hospodář
píská, tak čeládka skáče. Bž. exc.
Pískavice, der Kuhhornklee. Rstp. 359.,
Čl. Kv. 379., Slb. 549 , Mllr. 107.

Písklavý, vz Pískavý. P. komár, culex
pipiens.

Pisknatěti, ěl, ění = pisky, stonky do-
stávati. Husy p-tějí (vyráží jim nové peří).
Us. Knrz.

Pískomil, Sandrennmaus. Cf. Brm. I. 2
363. — P. = stepokur, pterocles arenarius,
das Sandflughuhn. Sl. les.

Pískomilka, vz Kutilka.

Piskoniti, vz Pískati (dod ).

Piskoř. Mkl. Etym. 247. P. = píšťala
na dudách. A ked do gajdičiek piskorom
zaduje, mesiačik s hvězdami na nebi tan-
cuje Bl. ps 24. — P = ryba. Cf. Rk. Sl.,
Brm. III. 3. 318. — P. = rýsek, die Spitz-
maus. Val. Vck.

Piskořiti = hvízdati, pískati, pfeifen.
Ssk. — sobě = veselým býti. Slov. Vchř.

Piskorka. P-ky = pečené buchtičky,
potom spařené (vodou n. mlékem) a posy-
pané syrečkem n. perníkem n. mákem. Us.
U Loučimě = hnětenky z bramborů. Cf.
Pleskanec. Psčk.

Piskořov, a, m., Pizkersdorf, ves na slez.
hranicích. Pk. Češt. 13.

Pískorypka, Erd-, Afterbiene. Cf. Brm.
IV. 231 , 260.—261.

Pískot. Mkl. Etym. 247.

Piskotati, vz Pískati (dod).

Pískotavý, pipend, zwitschernd. Všetci
se sešli bez bavená jako p-ví na vinohrady
škorci (špačkové). Hol. 258.

Pískovatá, é, f. Na P-té = pole u Vše-
padel, u Luženic. BPk.

Pískovcový. P. lom, Sandsteinbruch.

Pískovec žehrovický. Zpr. arch. VIII.
70 Ct. Krč. G. 779., 795., 849., 899., Hlb.
XXXII. (rejstřík), Chdt. 96., Rk. Sl. P.
pestrý. Vz Frč. G. 94. — P. = vršek
u Radnic a u Semic. BPr.

Pískovice, fetter Formsand, Hř., Sand-
erde. Rk.

Pískovka, y, f. = cestička pískem po-
sypaná. U Nasavrk. Ibl. — P. = písčitá
vršina. Na Pískovkách. U Bělohr. Bl.

Pískovna, y, f. = místnosť, kde se zá-
pasníci jemným prachem posypávali, aby
druh druha pevně mohli popadnouti a dr-
žeti. Vlšk. 48.

1. Pískový. P. cesta, Vlč , zemina, KP.,
papír. Pdl. — P. Vrch u Dobřiva. Krč. ve
Kv. 1884. 440.

Písky, pl., m. Na P-kách = pole u Br-
lohu, u Leskovic, u Bavorovic, u Malešova,
u Kard. Řečice a j. BPr.

Písmař = obecní písař, der Gemeinde-
schreiber. Mor. Bkř.

Písmě = viditelné znaménko pro hlásku.
P-na veliká a malá. Vz Gb. Ml. 2.

Písmečko, vz Písmo.

Písmenář, Schriftgiesser, m. Kmp. Gr.
50.

Písmenek, nku, m. = sylvanit. Presl.

Písmenka, y, f., das Buchstäbchen. Ty
p-ky já už dávno znám. Us. Msk.

Písmenkář, der Buchstabenkrämer, Sil-
benfechter.

Písmenkářský. Jest to smutná věc, když
se z úmysla takové nové p-ské rozbroje zase
chtějí strojiti (= o písmena, grammatické).
Bdl. ŽEr. 42.

Písmenkářství, n., Silbenfechterei, f. Šm.

Písmenko, a, n., zdrobn. písmě. Dch.,
Dhnl.

Písmenkovati, buchstabiren.

Písmenkovina, y, f., das Schriftmetall.
Šm

Písmenkový stroj Hughesův, Pdl, te-
legraf Wheastonův. Mj. 442.

Písmenopočetnický, -počtárský, alge-
braisch. Rk., Loos.

Písmenopočetnictví, -počtářstvi, n., Al-
gebra, Buchstabenrechnung. Šm., Rk.

Písmenověda, y, f., die Buchstabenlehre.
Rk.

Písmenovitý, schriftähnlich. Rst. 464.

Písmo = psaní, věc psaná, scriptura. Z.
wit. 86. 6. Zářné p hvězd. Kká. K sl. j.
133. Přírody písmo živé. Čch. Živ. Přímé
písmo duchů, directe Geisterschrift. F. Janis.
O spirit. 19. P. jména, der Namenzug. Dch.
Mnozí lidé sbierali rozličné písmo a psali.
Št. Kn. š. 3. Že v tom listu nenie písmo
jejich písaře. NB. Tč. 69. O té krádeži jest
mnoho písma. Hus I. 287. — P. = litery.
Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. P. stenografické
či těsnopisné, Těsnop. 14., notové. F. Chlum
3. P. naostřiti. Šp. Písmem (tiskem) Pospí-
šilovým. Pal. Rdh. I.31. Novější hypothese
o původu písem slovanských. Vz List. fil.
1885. 92. nn. — P. = literní umění. Ta
jména ručí nám za důkladnost písem jejich
(písemností). Pal. Rdh. I. 28. P., literatura.
Z. wit. 70. 15. — P. = psaní, list. Laš.
Brt. D. 248. — P. = spis, kniha. A v tom
toto písemce chci zavřieti. Výb. II. 207.
(Hus Dc.) — P. = sv. písmo. Mistr písma,
Magister der Theologie. Dch. O tom písmo
pěje. Výb. II. 28. Třetí den vstal z mrt-
vych podlé písma. Št. Kn. š. 14. Ten počet
sedm v písmích béře se za veliký. BR. II.
57. a. O p. sv. vz v Jir. Ruk. II. 116.-120.
— P. = pictura, malba. P. na stěnách. B.
mik. Sir. 38 28.

Písmolijárna, y, f. = písmolijna. Us.
Pdl.

Písmolijství, n. = písmolitectví. Stat.
kn. 1876.

Písmonota (!), y, m. = písmař. Utvořil
Rosa.

Písmořezec, zce, m., der Schritt-, For-
menschneider. Nz.

Písmovec, der Staurogrammspath. Hř.

Písmovek, vku, m., Schriftsteller. Rk.

Písmovina = směs olova a antimonu.
Včř. Z. I. 10.