168

Nežichov, a, m., ves v Chebsku. PL.

Nežit, u, nežitek, tku, m., vřed, nežit
neb bradavice na zadku (fík). V. Zahnojený
vřed, když se sebere, nežit slove. Kom. —
N., bolák, boule krevná, furunculus, das Ge-
schwür, die Beule, jest rychle probíhající
obyčejně v hnisání přecházející zánět tuko-
kových míšků kožních. Vz S. N. — N. =
otok horký, nežitová boule, die Entzündungs-
beule. N. sebraný, zlý, V., z krve, z kolery,
z flegmy. Ras., pliční (zavřený, když se
ještě nerozpukl; otevřený pak, když se
rozpukl), Lungengeschwür, Tys., talovitý,
ohnivý (uhlík), Ja., Lk., ohnivý (černá ne-
štovice), Lk., horký, studený; n. pod paží
slove: výr a v tříslech dýměj (bubo); n. na
nohou. Lk. N., inflammatio, phlegmone: n.
hnicí, ulcus putridum, gangraenosum; n.
horký, apostema; n. píštělný, ulcus fistu-
losum. Sal. 74., 94., 74. Věci n-tu zabraňu-
jící, vz Sal. 171., 7. Štětková voda je dobrá
k nežitům a vředům. Čern. N. se vymítá,
naskakuje, vyskakuje, vyvrhuje. Lk. N. zraje,
podbírá se; n. jehlou, nožem prodíti. Ja.
Jako n. nedůtklivý jest. V., Č. Jest, coby
s nežitem (s ohněm) zacházel. Vz Nedůtklivý.
Jg., Č. Udeřil ho do n-tu. Vz Nedůtklivý,
Nevrlý. Lb. Nadutých n-tóv rány. BO. Vz
Neštovice.

Nežitěti, ějí, ěl, ění, schwärend werden.
Aqu.

Nežiti, vz Žíti.

Nežiti, il, en, ení, zärtlich machen. —
koho čím. Hank.

Nežíti, vz Žnouti.

Nežititi, il, cen, cení = nežitem činiti,
schwärend machen. — se = nežitěti. Rána
se nežiti. Sal.

Nežitník, a, m., nežity sklíčený, ein mit
Geschwüren Behafteter. Lex. vet.

Nežitný, vz Žitný. — N., nežitovitý, vre-
dový, Ast-, Geschwür-. Ras.

Nežitovičný, Ast-, Geschwür-. N. koření.
Jád.

Neživě, nicht lebendig, nicht lebhaft. N.
něco čísti, Us., se modliti. Plk.

Neživel, vle, m., was kein Element ist.
Tkadl.

Neživiti, vz Živiti. — N., při životě ne-
zachovati. — koho. Bijte, zabijte, žádného
neživte. Háj. — Bj. Vz №. Nicht am Leben
lassen.

Neživnosť, i, f., die Nahrlosigkeit. D.

Neživný, nedávající potravy, nahrlos. Kat.
535.

Neživost, i, f., bezživosť, Leblosigkeit,
Unbelebtheit; Lauigkeit, f. Přestaňte kře-
sťanství svého špiniti n-stí v boží službě. Kom.

Neživot, u, m., die Leblosigkeit, der Tod.
Tkadl. IL 80.

Neživotný. N. jméno = znamenající něco
neživého: papír, stůl, švestka, péro. Dělení
jmen podstatných v životná a neživotná jest
důležito při skloňování. Viděl jsem velikého
Holuba; viděl jsem veliký stůl. Zde rostou
vysoké stromy; zde lítají krásní ptáci. Vz
Skloňování.

Neživý; neživ, a, o, bezživý, života ne-
mající, leblos, unbelebt. N. věc. Ras. — N.,
lenivý, träg. — v čem : v náboženství. Jg.

Než jako. Než pojí se s jako, je-li v hlavní
větě zápor. Tak vlasť naše chová nás neji-
nak, než jako matka své milé dítky. V. —
Zk. Vz Komparativ.

Nežli, vz Než, Komparativ. Místo nežli
při komparativu také : s. Vz S (předložka
s akkusativem.

Nežli aby, vz Než aby.

Něžně, měkce, mile, zärtlich. Stařec po-
líbil n. synovi čelo. Hanka. — Něžnobřich,
a, m., die Dünnwespe. Rk. — Nežnocitný,
feinfühlig. Dch. — Něžnomyslný, zart-
nmthig. Rk. — Něžnosť, i, f., srdečnost,
milostnosť, laskavosť, útlost, od ,něha.' D. —
Něž nota, y, f. = něžnosť, Zärtlichkeit, f.
Dch. — Něžný, nežničký, něžninký,
něžňounký = útlý, měkký, lepý, milostný,
zart, weichlich. N. bylina. Us.

Něžovice, ves v Budějovsku.

Nežť. Vem to nežť (nechžť). Vz Nešť.

Nežvavý, mlčelivý, nicht plappernd, still.

1. Ni (nyní více užíváme ani; na Slov. =
ne) = ani, weder, auch nicht, noch. Kře-
stěné ni světi neiměchu a hnachu bez uma.
Rkk. 48. Ve sny nevěř, ni tbaj na ně. Cato.
Vz Ne. Ni — ni = ani — ani, weder — noch.
Jehož jsem nikdy ani znala, ni viděla. Kat.
Ni volek, ni oslík jésti chtěsta (jísti chtěli).
St. Ni muže, ni ženy neživil jest. Bj. Ni
včera, ni dnes. BO. Ni král, ni pán, ni kníže
jest, kterýž by svou mocí boj vésti mohl.
Kom. Ni semo, ni tamo. Rkk. Kde ni zem,
ni mok, ni oheň jest. Ráj. Vz Ani. — 2.
Ni-, záporná částice, předpona: nikdo,
ni-kde, D., nic (vz Nic), ni-jak, Schl., nikoli,
nikda, nikudy. Mkl. S. 171. Vz Zájmeno. —
3. -ni, přípona: daň (m. dani, kořen: da),
báseň (básni, koř. ba), kázeň (kázni od kaz
v kázati). Schl. — 4. Ni (ní) po předlož-
kách místo ji (jí). Zde se často chybuje.
Jen akkus. sg. f. má krátké i. Pošlu pro ni
(ne: pro ní). Čos dal za ni (knihu, ne: za
ní). Ale ovšem : On stoji za ní (paní; kde) Ní,
ni jen po předložkách, tedy chybně: praštil
ní (m. jí) o zem. Cf. Brs. 13. Vz On. — 5.
-ní, přípona adjektiv nejvíce při jménech
věcných, tvořených od jmen neživých byto-
stí. T. Vz Mkl. B. 159. — 1. Místo genitivu
přivlastňovacího. Vz -í přípona. Věci du-
chovní. Št. Soudní stolice. V. Kostelní střecha.
Pass. Jehelní ucho. Br. Dvéře kostelní. V.
Místo -ní klademe zde také: -í, -vý, -ský,
-ný. — 2. Místo genitivu podmětného, vz
-i, přípona. Letní horkosť. V. Krevní tok.
Čern. Letní sucho. Br. Temno noční. Rkk.
Kostelní ustanovení. Jel. Také: -í, -vý, -ský,
-ný. — 3. Místo genitivu předmětného,
vz -í, Přípona. Umění početní, správa čele-
dní, řezník obětní. V. Tkadlec hedvábní. Jg.
Ostraha domovní. Rad. zv. Správce církevní.
Jg. — Také : -í, -ský, -vý, -ný. — 4. Místo
genitivu látky. Také: -ový, -ný. Vlna hed-
vábní. St. skl. Kámen cihelní. Reš. — 5.
Místo genitivu obsahu. Čas vánoční. Čas
morní. Háj. Světnice soudní, obědní hodina.
V. Také: -ový, -ný, -ý. — 6. Místo geni-
tivu účelu (čím věc omezena jest). Vodní
džbán, mouční truhla, plotní kůl, početní
stůl. V. Vodní jáma. Kom. Také : -ový, -ný,



	168

	Nežichov, a, m., ves v Chebsku. PL. Nežit, u, nežitek, tku, m., vřed, nežit neb bradavice na zadku (fík). V. Zahnojený vřed, když se sebere, nežit slove. Kom. — N., bolák, boule krevná, furunculus, das Ge- schwür, die Beule, jest rychle probíhající obyčejně v hnisání přecházející zánět tuko- kových míšků kožních. Vz S. N. — N. = otok horký, nežitová boule, die Entzündungs- beule. N. sebraný, zlý, V., z krve, z kolery, z flegmy. Ras., pliční (zavřený, když se ještě nerozpukl; otevřený pak, když se rozpukl), Lungengeschwür, Tys., talovitý, ohnivý (uhlík), Ja., Lk., ohnivý (černá ne- štovice), Lk., horký, studený; n. pod paží slove: výr a v tříslech dýměj (bubo); n. na nohou. Lk. N., inflammatio, phlegmone: n. hnicí, ulcus putridum, gangraenosum; n. horký, apostema; n. píštělný, ulcus fistu- losum. Sal. 74., 94., 74. Věci n-tu zabraňu- jící, vz Sal. 171., 7. Štětková voda je dobrá k nežitům a vředům. Čern. N. se vymítá, naskakuje, vyskakuje, vyvrhuje. Lk. N. zraje, podbírá se; n. jehlou, nožem prodíti. Ja. Jako n. nedůtklivý jest. V., Č. Jest, coby s nežitem (s ohněm) zacházel. Vz Nedůtklivý. Jg., Č. Udeřil ho do n-tu. Vz Nedůtklivý, Nevrlý. Lb. Nadutých n-tóv rány. BO. Vz Neštovice. Nežitěti, ějí, ěl, ění, schwärend werden. Aqu. Nežiti, vz Žíti. Nežiti, il, en, ení, zärtlich machen. — koho čím. Hank. Nežíti, vz Žnouti. Nežititi, il, cen, cení = nežitem činiti, schwärend machen. — se = nežitěti. Rána se nežiti. Sal. Nežitník, a, m., nežity sklíčený, ein mit Geschwüren Behafteter. Lex. vet. Nežitný, vz Žitný. — N., nežitovitý, vre- dový, Ast-, Geschwür-. Ras. Nežitovičný, Ast-, Geschwür-. N. koření. Jád. Neživě, nicht lebendig, nicht lebhaft. N. něco čísti, Us., se modliti. Plk. Neživel, vle, m., was kein Element ist. Tkadl. Neživiti, vz Živiti. — N., při životě ne- zachovati. — koho. Bijte, zabijte, žádného neživte. Háj. — Bj. Vz №. Nicht am Leben lassen. Neživnosť, i, f., die Nahrlosigkeit. D. Neživný, nedávající potravy, nahrlos. Kat. 535. Neživost, i, f., bezživosť, Leblosigkeit, Unbelebtheit; Lauigkeit, f. Přestaňte kře- sťanství svého špiniti n-stí v boží službě. Kom. Neživot, u, m., die Leblosigkeit, der Tod. Tkadl. IL 80. Neživotný. N. jméno = znamenající něco neživého: papír, stůl, švestka, péro. Dělení jmen podstatných v životná a neživotná jest důležito při skloňování. Viděl jsem velikého Holuba; viděl jsem veliký stůl. Zde rostou vysoké stromy; zde lítají krásní ptáci. Vz Skloňování. Neživý; neživ, a, o, bezživý, života ne- mající, leblos, unbelebt. N. věc. Ras. — N., lenivý, träg. — v čem : v náboženství. Jg.	Než jako. Než pojí se s jako, je-li v hlavní větě zápor. Tak vlasť naše chová nás neji- nak, než jako matka své milé dítky. V. — Zk. Vz Komparativ. Nežli, vz Než, Komparativ. Místo nežli při komparativu také : s. Vz S (předložka s akkusativem. Nežli aby, vz Než aby. Něžně, měkce, mile, zärtlich. Stařec po- líbil n. synovi čelo. Hanka. — Něžnobřich, a, m., die Dünnwespe. Rk. — Nežnocitný, feinfühlig. Dch. — Něžnomyslný, zart- nmthig. Rk. — Něžnosť, i, f., srdečnost, milostnosť, laskavosť, útlost, od ,něha.' D. — Něž nota, y, f. = něžnosť, Zärtlichkeit, f. Dch. — Něžný, nežničký, něžninký, něžňounký = útlý, měkký, lepý, milostný, zart, weichlich. N. bylina. Us. Něžovice, ves v Budějovsku. Nežť. Vem to nežť (nechžť). Vz Nešť. Nežvavý, mlčelivý, nicht plappernd, still. 1. Ni (nyní více užíváme ani; na Slov. = ne) = ani, weder, auch nicht, noch. Kře- stěné ni světi neiměchu a hnachu bez uma. Rkk. 48. Ve sny nevěř, ni tbaj na ně. Cato. Vz Ne. Ni — ni = ani — ani, weder — noch. Jehož jsem nikdy ani znala, ni viděla. Kat. Ni volek, ni oslík jésti chtěsta (jísti chtěli). St. Ni muže, ni ženy neživil jest. Bj. Ni včera, ni dnes. BO. Ni král, ni pán, ni kníže jest, kterýž by svou mocí boj vésti mohl. Kom. Ni semo, ni tamo. Rkk. Kde ni zem, ni mok, ni oheň jest. Ráj. Vz Ani. — 2. Ni-, záporná částice, předpona: nikdo, ni-kde, D., nic (vz Nic), ni-jak, Schl., nikoli, nikda, nikudy. Mkl. S. 171. Vz Zájmeno. — 3. -ni, přípona: daň (m. dani, kořen: da), báseň (básni, koř. ba), kázeň (kázni od kaz v kázati). Schl. — 4. Ni (ní) po předlož- kách místo ji (jí). Zde se často chybuje. Jen akkus. sg. f. má krátké i. Pošlu pro ni (ne: pro ní). Čos dal za ni (knihu, ne: za ní). Ale ovšem : On stoji za ní (paní; kde) Ní, ni jen po předložkách, tedy chybně: praštil ní (m. jí) o zem. Cf. Brs. 13. Vz On. — 5. -ní, přípona adjektiv nejvíce při jménech věcných, tvořených od jmen neživých byto- stí. T. Vz Mkl. B. 159. — 1. Místo genitivu přivlastňovacího. Vz -í přípona. Věci du- chovní. Št. Soudní stolice. V. Kostelní střecha. Pass. Jehelní ucho. Br. Dvéře kostelní. V. Místo -ní klademe zde také: -í, -vý, -ský, -ný. — 2. Místo genitivu podmětného, vz -i, přípona. Letní horkosť. V. Krevní tok. Čern. Letní sucho. Br. Temno noční. Rkk. Kostelní ustanovení. Jel. Také: -í, -vý, -ský, -ný. — 3. Místo genitivu předmětného, vz -í, Přípona. Umění početní, správa čele- dní, řezník obětní. V. Tkadlec hedvábní. Jg. Ostraha domovní. Rad. zv. Správce církevní. Jg. — Také : -í, -ský, -vý, -ný. — 4. Místo genitivu látky. Také: -ový, -ný. Vlna hed- vábní. St. skl. Kámen cihelní. Reš. — 5. Místo genitivu obsahu. Čas vánoční. Čas morní. Háj. Světnice soudní, obědní hodina. V. Také: -ový, -ný, -ý. — 6. Místo geni- tivu účelu (čím věc omezena jest). Vodní džbán, mouční truhla, plotní kůl, početní stůl. V. Vodní jáma. Kom. Také : -ový, -ný,