379

Oparek, rku, m. = opar.

Opaření, n., die Verbrühung. O., opálení
horkou kapalinou neb její parou. Vz S. N.

Opařenina, y, f. O-nu hojiti. Jg. Ver-
brühung, f.

Opařený; opařen, a, o, abge-, verbrüht.
Opařené otruby. Us. O. ruka, noha. Stál jako
opařený. Cf. Zůstal jak opařený, jak by ho
opařil, jak by ho úkropem polil. War ganz
betroffen. Vz Leknutí. Č. Stojí jako o., jak
zařezaný (o tom, kdo náhle uveden do ve-
likých rozpaků, když ani promluviti nemůže;
pocit onoho (opařeného) jest stud, tohoto (za-
řezaného) lek. Brt.

Opařiti, il, en, ení; opařovati, ab-, ver-
brühen. — co, koho: slepici, prase, husu. Us.
Vz Opařený — čím: vodou. — co, komu.
Opařil si nohy (potem). D. O. si jazyk, sich
bitter täuschen. Us. u Litovle. Kčr. — koho,
se = ošiditi. Us. O. někoho, Jemanden tüch-
tig auszahlen. U Litovle. Kčr. — koho kde.
Prase v neckách, slepici v hrnci.

Opařitý = dušný. O. den. Us. u Příbora.
Mtl.

Oparka, y, f. = omáčka, Brühe. Zlob.

Oparno, a, n., ves u Lobosic v Litomě-
řicku. Vz S. N.

Oparovina, y, ť., parnatý obor, Dunst-
kreis, m. Krok.

Oparový, od oparu, Dunst-. Zlob.

Opas, u, m. = opasek, Gürtel. Us. Pl. —
O., Ring in der Mühle. D.

Opásání, n., Umgürten, n. — O., pás,
Gurt, m. V.

Opásaný, vz Opásati. — čím. Muž řemen-
ným provázkem o. Bj.

Opásati, opásám a opáši; opasovati, opá-
sávati= pasem otočiti, um-, zugürten.—se,
koho čím: kordem,pasem, mečem. V., Kom.,
Troj., Har. I. 33., Č. M. 230. Jakou se to
mocí opásáš? Puch. Opásal se jest mečem
pod varkočem na pravé bedře (subter sagum
in dextro femore). BO. Opaš sě každý svým
mečem. Bj. Opaš se žíní. Hus. Výb. II. 195.
Aj strunu dlúhú mám a tuť tobě spustím
a tú se opaš a nahoru tě vytáhnu. GR. —
se kde: po sukni. Br. Tím se opasovati po
nahém životě. Rkp. lék. — k čemu: k službě.
M.

Opásavý lišej, Gürtelrose, f. Rk.

Opasečný čas, die Umtriebszeit (u les-
níkův). Rk.

Opasek, sku, m., vz -ek, Pás. V. Gurt,
Gürtel, m., Leibbinde, f. O. čelní. Cn. — O.,
opasní řemen, Leibriemen, m. — O., pás na
peníze, opasací pytlík, Geldgürtel, m., Geld-
katze, f. Lépe hodí se čisté svědomí, nežli
plní opaskové peněz. V. — BO. — O., podolek
košile u Hanaček, Unterhemd, n. Us. — O.
u provazníků z řemene n. popruhu, opatřený
háčkem, na nějžto zavěšují se prameny při
spouštěni jich v provaz. Us. Dch.

Opáska, y, f., die Leibbinde. Dch. — O.,
die Kuppel für das Seitengewehr. Bur.

Opasnice, e, f. = zástěra, die Schürze.
U Ostrav. Mtl.

Opasnosť, i, f., onen stav věci, proti němuž
se člověk (zmužilostí) opásati musí, jakož
i věc sama, jež nás do stavu toho přivádí:
dolehlosť, zádava, záhuba, Fährlichkeit,

Drangsal, f., Verderben, n. Má zajisté křesťan
bez potřeby a bez užitku v o. se nevydávali.
Sš. J. 64. Pán prohlídá k těm nebezpečím,
jichž se pastýři vystříhají, k vlkům, med-
vědům a podobným o-stem. Sš. J. 171.

Opasný, Gürtel-, Umgürtungs-. Rk. O.
řemen. Dch.

Opasovati, vz Opásati.

Opásti, vz Pásti. — co: jetel, pšenici.

Opat, a, m., z lat. abbas. O., představený
řeholníků, jemuž dohlídka a vláda jednoho
neb více souvislých klášterů téhož řádu pří-
sluší. Vz S. N. Když opat kostky na stůl
klade, tedy konvent hráti bude. Reš. Strany
titulu vz Důstojnost, Důstojný, Milosť. Vz
Tk. II. 297.

Opatek, tku, m., kůže okolo paty (nad
podpatkem), das Hinterleder über dem Ab-
satze. Us. Opatky přešlapovati. Us. Chodí
na opatku. Rohn. O. u boty, u střevíce, u pun-
čochy. Vus. Budeš ševcům na opatky. Zlob.
Vždyť jim slovce s opatkem povím (seknu
je; dobře, řízně jim odpovím). Ctib., Sm. —

Jg.
Opatera, y, f., opatření, die Pflege. Dítě

bez o-ry. Na Slov.

Opatina, y, opatnice, e, f., das Fersen-
leder. Rk.

Opatkyně, ě, í., opatka = abatyše.

Opatov, a, m., ms. v Třebíčsku na Mor.;
ms. u Litomyšle. PL.

Opatovice, dle Budějovice, klášter v Par-
dubsku, vz S. N.; ves a) u Hluboké, b) u Kr.
Hradce, c) u Uhlíř. Janovic, d) u Kolína,
e) u Čáslavi, f) u Kutné Hory, g) u Ledče. —
Opatovický. O. mnich. Vz S. N., Tk. I. 619.,
II. 544., III. 655. Vz Opatovský.

Opatovský = opatovický. O. kronika, Dal.,

— mlýn a rybník u Třeboně. — Jg.
Opatření, n., ohledání, Besichtigung. Há-
dání z o. střev hovadích. V. — O., spatření,
das Erblicken, Gewahrwerden. I báli se všichni
z o. jeho. Čtení Nikod. C. 4. — O., zjednání,
vymožení, die An-, Verschaffung. Spěšné o.
něčeho. Us. O. peněz, Geldbeischaffung. Dch.

— O., ostarání, péče o budoucnost, opatrování,
starosť, Vorkehrung, Sorge. Pořízení a o.
o všem statku svém učiniti. Zlob. O. donu-
covací, Zwangsraassregel. Dch. Stalo se o to
o. Náležitá o. učiniti. Šm. To rychlého o.
potřebuje. Pr. Do dalšího o. V. Nemocného
dáti k o. D. Napotom o. učiniti. V. O. učiniti
o něčem, v něčem, Nz. J. tr., něčeho. J. tr.
Při tom o. zůstati má až do dalšího nařízení.
J. tr. O. proti něčemu činiti. Ml. Kdyby se
co trefilo, že by rychlého a spěšného o. potře-
bovali. Kol. 5. Kverkové (těžíři) se k tomu
ponoukají obdarováními a dostatečným v tom
jich o-ním, když by oni s tím, což spavo-
vali, ujištěni a svobodni byli.. Nar. o h. a k. —
O., založení potřebami k životu, živnost, Unter-
halt, m., Versorgung, f., Auskommen, n. O.
mládenců ze stolu královského. Br. Tam má
lepší o. nežli zde. Br. O. manželky slušné.
Pr. měst. Někomu dáti o. jídlem a pitím.
O. míti něčím. J. tr. Měl studující v celém
opatření. Ml. O. v čem skrze někoho míti.
Bart. 2. 19. — O., nářadí, náčiní, Zugehör,
n. O. lodí. Har. — O., ujištění, bezpečenství,
ochrana, výstraha, Verwahrung, Verhütung,



	379

	Oparek, rku, m. = opar. Opaření, n., die Verbrühung. O., opálení horkou kapalinou neb její parou. Vz S. N. Opařenina, y, f. O-nu hojiti. Jg. Ver- brühung, f. Opařený; opařen, a, o, abge-, verbrüht. Opařené otruby. Us. O. ruka, noha. Stál jako opařený. Cf. Zůstal jak opařený, jak by ho opařil, jak by ho úkropem polil. War ganz betroffen. Vz Leknutí. Č. Stojí jako o., jak zařezaný (o tom, kdo náhle uveden do ve- likých rozpaků, když ani promluviti nemůže; pocit onoho (opařeného) jest stud, tohoto (za- řezaného) lek. Brt. Opařiti, il, en, ení; opařovati, ab-, ver- brühen. — co, koho: slepici, prase, husu. Us. Vz Opařený — čím: vodou. — co, komu. Opařil si nohy (potem). D. O. si jazyk, sich bitter täuschen. Us. u Litovle. Kčr. — koho, se = ošiditi. Us. O. někoho, Jemanden tüch- tig auszahlen. U Litovle. Kčr. — koho kde. Prase v neckách, slepici v hrnci. Opařitý = dušný. O. den. Us. u Příbora. Mtl. Oparka, y, f. = omáčka, Brühe. Zlob. Oparno, a, n., ves u Lobosic v Litomě- řicku. Vz S. N. Oparovina, y, ť., parnatý obor, Dunst- kreis, m. Krok. Oparový, od oparu, Dunst-. Zlob. Opas, u, m. = opasek, Gürtel. Us. Pl. — O., Ring in der Mühle. D. Opásání, n., Umgürten, n. — O., pás, Gurt, m. V. Opásaný, vz Opásati. — čím. Muž řemen- ným provázkem o. Bj. Opásati, opásám a opáši; opasovati, opá- sávati= pasem otočiti, um-, zugürten.—se, koho čím: kordem,pasem, mečem. V., Kom., Troj., Har. I. 33., Č. M. 230. Jakou se to mocí opásáš? Puch. Opásal se jest mečem pod varkočem na pravé bedře (subter sagum in dextro femore). BO. Opaš sě každý svým mečem. Bj. Opaš se žíní. Hus. Výb. II. 195. Aj strunu dlúhú mám a tuť tobě spustím a tú se opaš a nahoru tě vytáhnu. GR. — se kde: po sukni. Br. Tím se opasovati po nahém životě. Rkp. lék. — k čemu: k službě. M. Opásavý lišej, Gürtelrose, f. Rk. Opasečný čas, die Umtriebszeit (u les- níkův). Rk. Opasek, sku, m., vz -ek, Pás. V. Gurt, Gürtel, m., Leibbinde, f. O. čelní. Cn. — O., opasní řemen, Leibriemen, m. — O., pás na peníze, opasací pytlík, Geldgürtel, m., Geld- katze, f. Lépe hodí se čisté svědomí, nežli plní opaskové peněz. V. — BO. — O., podolek košile u Hanaček, Unterhemd, n. Us. — O. u provazníků z řemene n. popruhu, opatřený háčkem, na nějžto zavěšují se prameny při spouštěni jich v provaz. Us. Dch. Opáska, y, f., die Leibbinde. Dch. — O., die Kuppel für das Seitengewehr. Bur. Opasnice, e, f. = zástěra, die Schürze. U Ostrav. Mtl. Opasnosť, i, f., onen stav věci, proti němuž se člověk (zmužilostí) opásati musí, jakož i věc sama, jež nás do stavu toho přivádí: dolehlosť, zádava, záhuba, Fährlichkeit,	Drangsal, f., Verderben, n. Má zajisté křesťan bez potřeby a bez užitku v o. se nevydávali. Sš. J. 64. Pán prohlídá k těm nebezpečím, jichž se pastýři vystříhají, k vlkům, med- vědům a podobným o-stem. Sš. J. 171. Opasný, Gürtel-, Umgürtungs-. Rk. O. řemen. Dch. Opasovati, vz Opásati. Opásti, vz Pásti. — co: jetel, pšenici. Opat, a, m., z lat. abbas. O., představený řeholníků, jemuž dohlídka a vláda jednoho neb více souvislých klášterů téhož řádu pří- sluší. Vz S. N. Když opat kostky na stůl klade, tedy konvent hráti bude. Reš. Strany titulu vz Důstojnost, Důstojný, Milosť. Vz Tk. II. 297. Opatek, tku, m., kůže okolo paty (nad podpatkem), das Hinterleder über dem Ab- satze. Us. Opatky přešlapovati. Us. Chodí na opatku. Rohn. O. u boty, u střevíce, u pun- čochy. Vus. Budeš ševcům na opatky. Zlob. Vždyť jim slovce s opatkem povím (seknu je; dobře, řízně jim odpovím). Ctib., Sm. — Jg. Opatera, y, f., opatření, die Pflege. Dítě bez o-ry. Na Slov. Opatina, y, opatnice, e, f., das Fersen- leder. Rk. Opatkyně, ě, í., opatka = abatyše. Opatov, a, m., ms. v Třebíčsku na Mor.; ms. u Litomyšle. PL. Opatovice, dle Budějovice, klášter v Par- dubsku, vz S. N.; ves a) u Hluboké, b) u Kr. Hradce, c) u Uhlíř. Janovic, d) u Kolína, e) u Čáslavi, f) u Kutné Hory, g) u Ledče. — Opatovický. O. mnich. Vz S. N., Tk. I. 619., II. 544., III. 655. Vz Opatovský. Opatovský = opatovický. O. kronika, Dal., — mlýn a rybník u Třeboně. — Jg. Opatření, n., ohledání, Besichtigung. Há- dání z o. střev hovadích. V. — O., spatření, das Erblicken, Gewahrwerden. I báli se všichni z o. jeho. Čtení Nikod. C. 4. — O., zjednání, vymožení, die An-, Verschaffung. Spěšné o. něčeho. Us. O. peněz, Geldbeischaffung. Dch. — O., ostarání, péče o budoucnost, opatrování, starosť, Vorkehrung, Sorge. Pořízení a o. o všem statku svém učiniti. Zlob. O. donu- covací, Zwangsraassregel. Dch. Stalo se o to o. Náležitá o. učiniti. Šm. To rychlého o. potřebuje. Pr. Do dalšího o. V. Nemocného dáti k o. D. Napotom o. učiniti. V. O. učiniti o něčem, v něčem, Nz. J. tr., něčeho. J. tr. Při tom o. zůstati má až do dalšího nařízení. J. tr. O. proti něčemu činiti. Ml. Kdyby se co trefilo, že by rychlého a spěšného o. potře- bovali. Kol. 5. Kverkové (těžíři) se k tomu ponoukají obdarováními a dostatečným v tom jich o-ním, když by oni s tím, což spavo- vali, ujištěni a svobodni byli.. Nar. o h. a k. — O., založení potřebami k životu, živnost, Unter- halt, m., Versorgung, f., Auskommen, n. O. mládenců ze stolu královského. Br. Tam má lepší o. nežli zde. Br. O. manželky slušné. Pr. měst. Někomu dáti o. jídlem a pitím. O. míti něčím. J. tr. Měl studující v celém opatření. Ml. O. v čem skrze někoho míti. Bart. 2. 19. — O., nářadí, náčiní, Zugehör, n. O. lodí. Har. — O., ujištění, bezpečenství, ochrana, výstraha, Verwahrung, Verhütung,