sb157-05 0..8296

702

Jg. — V. = znaménko v písmě, ein Strichlein
in der Schrift. Vz Virgulovati. — V. = hruška
máslovka, eine Art Butterbirn. Rstp. 516.

Virgulovati = poznamenati něco čárkou,
háčkem, závorkou, virguliren. Šp.

Virchy = vrchy. Bž. 32.

Viriath-us, a, m., Lusitan, vůdce svých
krajanů proti Římanům, † 140. př. Kr.

Viribus unitis, lat. = spojenými silami,
heslo rakous. císaře Františka Josefa.

Viřidlo, a, n. = náčiní k víření, das
Drehwerkzeug. Mus. XI. 180.

Viridomar-us, a, m., vůdce Aeduův za
Caesara.

Vířiti, il, en, ení = točiti, drehen, wir-
beln. Hodinu celou vířily bubny, wirbelten.
Bur. — co. Ros., L. — se. Voda se víří. D.,
Ros. V. se v tělocviku, zwirbeln. V. se
úkročmo, schrittzwirbeln, únožmo, spreiz-
zwirbeln, skřižmo, kreuzzwirbeln. Kučera. —
kde proč. V obou reků srdci láska pro ni
víří. Tč. exc. Hlava rozkoší mu víří. Čch.
Petrkl. 47. — kudy. Psi bezdnem lesa víří.
Kká. Td. 127. — jak (s kým). Volně jako
meteor v bujném letu láska víří. Čch. Bs.
49. Do kola s dívkou v.; S mnohým v tanci
v-la má noha. Čch. Bs. 78., 79.

Viriva, y, f., pták. V. chocholatá, colius
leucotis. Holub I. 56.

Vířivý, wirbelnd. Proud v. Dch. V. vítr,
pohyb, oblak. Stč. Zmp. 588., 661. V kole
vířivém. Čch. Bs. 77. — V. touha. Čch.
Petrkl. 30.

Vírka, y, f. = úvěr, der Kredit. Ms. 1568.
Bráti u kupce na vírku. Na Hané. Bkř. Cf.
Víra.

Virné, ého, n. = víra, das Wehrgeld. Vz
Víra, 2. Kdoby s biskupem zle nakládal,
má 10 let pokání činiti a třikrát více vir-
ného dáti, než za kněze, jenž nezemřel.
Ddk. III. 125.

Vírník, a, m. V. obecný, gyrinus natator,
brouk potápník. Vz Frč. 190., Schd. II. 509.,
S. N., Krok II. 251. — V. = hrdelní soudce,
cf. Víra, 2. — V., u, m. = kohoutek na
střeše, který se točí, duje-li vítr, větrník, der
Wetterhahn. Na Ostrav. Tč.

Vířník, a, m. V-ci, rotatoria, Räderthiere,
jsou červi článkovaní. V-ci a) krytoocasí, tu-
bicolarina: krytovířník (rosolový, pětirohý,
dlouhobrvý); b) dlouhoocasí, philodinea:
dvouvířník obecný; c) krátkoocasí, hydatinea:
bublenka (ušatá, obecná); d) obrnění, bra-
chionea: hrotenka. Vz tato slova a Frč.
56. — 59. — Schd. II. 532.

Vírnoplod, u, m., gyrocarpus. Rostl. I.
234 a.

Vírný, wirbelnd. Iason brankou oka vnikl
víle vltavské v utrobu vírnou, in den wirbel-
wogenden Busen. Dch. V. skráň (v níž víří).
Čch. Petrkl. 27.

Víro, a, n. = hlubina (i nevírná). Nechoďme
se tam koupat, je tam víro. Utopil se ve
víře. Spadl do Víra. Us. na Mor. Kd. Cf.
Vír, Vírek.

Virola, y, f., virola. Rostl. I. 235. b.

Víronitník, u, m., gyrostemon, rostl. lípo-
vitá. Rostl. III. b. 251.

Víroplod, u, m, gyrocarpus, rostl. V.
americký, g. americanus. Vz Rstp. 1295.

Víroplodovitý. V. rostliny, gyrocarpeae:
víroplod. Rstp. 1294.

Vírovati = vír dělati, wirbeln, kreiseln.
Vký.

Vírovatý, wirbelhaft, wirbelig, strudelig.
Reš.

Vírovice, dle Budějovice, Weirowitz, ves
ve Znojemsku. Tč.

Vírový, Wirbel-, Strudel-, Kreis-. V. běh L.

Viršink, a, m. V. Leop. Fr., spisov., †1844.
Vz Šb. H. 1. 304.

Virtembersko, a, n., Würtemberg. Vz
S. N. — Virtemberčan, a, m. — Virtemberský.

Virtoves, vsi, f., Wirthsdorf, ves u Stra-
konic.

Virtualní, virtuální, virtuell. V. rychlosť,
die virtuelle Geschwindigkeit; zásada, princip
v-né rychlosti. Nz.

Virtuos, a, m., z lat. = hudební výtečník,
znalec, výborný hráč na některý nástroj hu-
dební. Vz S. N. V. na housle, der Virtuos.
Us.

Virtuosita, y, f. = výtečnosť ve hře, mi-
strovství, virtuosnosť, die Virtuosität, Meister-
schaft.

Virtuosní = výtečný ve hře, virtuos. V.
pianista, houslista. Nz.

Virtuosnosť, i, f., die Virtuosität. Nz.

Virvas, u, m. = hluk, der Lärm. Na
Zlínsku. Brt.

Víryhodnosť, i, f. = víry hodnosť, hodno-
věrnosť, die Glaubwürdigkeit. Kom.

Víryhodný = víry hodný, hodnověrný,
glaubwürdig. V.

Víry prázdný = víry prázdný, treulos. V.

Viržinka, y. f., druh doutníků, Virginie-
cigarre. Zkr.

1. Vis, a, m. = druh pavouků klíšťovitých,
uropoda. Krok II. 249.

2. Vis, a, m., it. Lissa, ostrov u Dalmacie.

3. Vis, u, m., od viseti, v tělocviku. V, je
všeobecný název veškerých cvičení, při kte-
rých nějak visíme. Kučera. V. na řebříku,
vz Rebřík; na hrazdě, vz Hrazda, Kruh;
v. v zápatí, v (na) nártech, hačmo, v pod-
paždí, stehnoma, pokos (kosý), vznesmo
(pokos), plavmo, ležmo, pobok, o patách,
o loktech, střídmo, v přednártí, v zápěstí,
v podkolení. Tš, KP. I. 474. —507.

Visa ve strč. právě, vz Pr. 1869. str. 626.
Cf. Visum.

Visací, vz Visecí, Hänge- V. zámek, řemen,
šroub, podpora, svitilna, Šp., hodiny, Tč.,
rohožka, Hängematte, lešení či klecník, der
Fahrstuhl, Dch., tyč (u mostu řetězového).
Zpr. arch. VIII. 16. V. lampy římské a řecké.
Vz Vlšk. 154.

Visačky, pl., f. = druh hrušek velikých
a sladkých na Vsacku. Vck.

Visadlo, a, n., das Hängewerk. Rk.

Vísahy, pl., f. = druh hrušek na mor.
Valaš. Vck.

Visák, u, visáček, čku, m. = vak u sedla,
tlumok, die Satteltasche. V. — V. = vůbec
tobolka, váček, das Felleisen. V. — V., der
Bänderzopf. Na Slov. Ssk. — V., a, m.,
chytrák, šibal, der Schalk, Galgenstrick. Ros.

Visalec, lce, m. = oběšenec, der Gehängte.
Bart. 209. 14.