Předchozí (812)  Strana:813  Další (814) |
|
|||
813
|
|||
|
|||
Křesadlo, a, n., na Slov. křesivo, Feuer-
zeug, -stahl. V. K. s troudem. Kom. Křesák, u, m., der Feuerstein. Berg.
Křesal, a, m., Pfuscher. Dch.
Křesání, n., vz Křesati. — K., jisté hlasy
špačkův. Šp. Křesár, a, m. = tesař. Na Slov. Plk.
Křesati, křesám a křeši, al, án, ání;
křesnouti, snul a sl, ut, utí, křesávati, Feuer schlagen. V. — abs. Mlynář právě křeše. Us. — co: oheň, mlýnský kámen (žernov, běhoun, spodek), mlýn. Ten to dílo zkřesal (špatně udělal, hat verpfuscht!). Us. — čím: kámen kladivem, křesadlem k. (ostřiti). Us. — co jak. Kámen vytáčenou, rovnou k. Vz
Křes. Vys. K. na rovno. Us. — koho = láti, domlouvati; také: cvičiti, cepovati; scharfen Verweis geben, hobeln. Us. Dobře ho tam křesají. Us. — na co, na koho: na koně k. = ostruhami silně ho pobádati, dem Pferde die Zunge geben. Pelzl. — čím po čem. Šavlí po kamení (n. kamení), po dlažbě k. (řinkati). L. — co z čeho: z kře- mene. Baiz. Křesavec, vce, m., Feuerstein. Krok.
Kresba, y, f., Zeichnung. Rk.
Kresčák, a, m., fr. Crecy, mě. ve Francii,
památné bitvou r. 1346., v které Jan, král český, padl. Kresek, sku, m. = karle.
Kreselní zábava, šp. m. zábavné kres-
lení. Km. Křesitel, e, m., der Aufwecker. Pís. 1529.
Kresiti = kresliti.
Křesiti, zastr. = křísiti.
Křesivec, vce, m., křemen železitý. Bř. 43.
Křesivo, a, n., ocel na křesání, Feuer-
stahl. Na Mor. a Slov. Křeskati = křesati, billen. D.
Křeskovati = kresliti. Rostl.
Kreslení, n., das Zeichnen, die Zeichnung.
K. střihů, volnou rukou. Dch. K. od ruky. Šp. Vz Kresliti a S. N. Kreslicí: pero, tužka, škola. Rk. Reiss-.
Kreslič, e, m., der Zeichner. Rk.
Kresličkář, e, m., škrabák, Kritzler. Mus.
Kreslidlo, a, n., Reisszeug.
Kreslina, y, f., Zeichnung. Světoz.
Kreslíř, e, m. = kreslič.
Kreslírna, y, f., das Zeichnungslokale,
der Zeichnungssaal. Rk. Kreslitel, e, m., Zeichner.
Kreslitelský, Zeichnen-. — Kreslitelské
umění, Zeichenkunst. Kreslitelství, n., die Zeichnenkunst. Rk.
Kresliti, kresli, sle (íc), il, en, ení; kres-
lívati, zeichnen. — abs. Poněvadž kreslím, tedy mlčte. — co: obraz, krajinu, dům, el- lipsu, hyperbolu. Us. — co kde: obraz ve škole, v stínu. Us. — co kam: na papír, do knihy. Čarodějník kreslil divné charak- tery v kolo. L. — co jak: od ruky, Šp., Čsk., dle, podlé kružidla, pravítka, Šp., dle vzorů, dle předloh, dle přírody. Pt. K. řeč v několika slovech. Jg. — co čím: tužkou. — na čem: na papíře. — aby. Kreslil, aby
si něco vydělal. Us. Křeslo, a, křeselko, a, n., Lehn-, Arm-
stuhl, Fauteuil. Křesnouti, vz Křesati. |
Křesný = křesací. D.
Křesovatěti, ěl, ění, křes dostávati, kah-
mig werden. Víno křesovatí. Us. Křesovatý, plný křesu, kahmig. D.
Křesový. K. (pokřesná) mouka = po kře-
sání kamene mletá. Us. — K. šťáva, z křesu. Rostl. Kresozubka, y, f. K. srstnatá, pectun-
culus pilosus, mlž. Frč. 219. Křest, gt. dříve křestu, nyní křtu; na
Slov. krst, u, m. Die Taufe. Svátosť křtu svatého. V. Křtem obmyti. V. K. dítěte; k. z potřeby. D. Nářadí ke křtu. D. Rukojmě na křtu (kmotr, křestný otec). V. Sv. křest přijíti (přijati). Dal. Na křtu ďábla se odří- kati. L. Dítě při křtu na rukou držeti. D. Dítěti při křtu zavázati (něco dáti, einbin- den). D. Abyssini dvojí k. mají, totiž křesť vodou a k. ohně. Har. II. 254. K. Kristův jest u vodě i v duchu svatém. Štr. — Vz S. N. Křesťan, a, m., pl. křesťané, vz é (dlouhé);
dříve také křestěné (gt. křesťan, akk. kře- sťany. Gb. Hl. 58. ). Z lat. christianus, pří- vrženec Kristův; i sesílilo se v ě (e), Gb. Hl. 81., ch měněno v k. Gb. Hl. 108. Christ. V., Kom. O bojech křesťan s Tatary. Rkk. Křesťané: katolíci (církev katolická), pravo- slavní (církev pravoslavná), protestanti (cír- kev augsburgská, helvetská). Tl. K. lico- měrný, na oko, Scheinchrist. D. — Vz S. N. Křesťanka, křesťana, y, f., die Christin. Us.
Křesťanský, Christ-, christlich. K. víra,
církev, V., duše, Har., obyčej, Št., život, učení, cvičení, láska, letopočet, mravouka, náboženství. S. N. — K., lidský, menschlich, christlich. V. S ptákem dítě, kmet s mla- dicí. Němec s malvazím, cožť nekřesťansky zachází, když jim do rukou přichází. Prov. D. Křesťanství, n., náboženství křesťanské,
das Christenthum. Br. V k. někoho vyučo- vati. Nt. Křesťanstvo, a, n. = křesťanství. — K.,
křesťané, die Christenheit. V. Křestěm, partc. pass. = křestěn. Výb. I.
Křestěnín, a, m., zastar., nyní: křesťan.
Křestitel, e, m., zastr., = křtitel, der
Täufer. Koll. Křestiti, zastar., nyní křtíti, taufen. —
koho (akkus. ). Křestili jeho předkův (gt. ) šp. m. předky. Brt. Vz Křtíti. Křestnice, e, f., křtitelnice.
Křestný, křestní, Tauf-. K. hody, smlouva,
D., V., otec (kmotr, na Slov. ); matka, syn, dcera, na Slov.; knihy (matriky), obřad, roucho, slib, voda, S. N., kniha (kniha křtě- ných), jméno (jméno křticí), list (list křticí). J. tr. Křestovík, a, m., canis decussatus, Kreuz-
fuchs. Ssav. Kresylový alkohol. Kresylalkohol. Šf. 487.
Křešílky, pl., f., druh hrušek.
Křešně, v obecné mluvě místy (v Kla-
tov. ) m. třešně. Krešťák = Kresčák.
Kret, a, m. = krt. Na Mor.
Kreta, y, f., nyní ostrov Kandia. — Kre-
ťan, a, m. — Kretský. Kretečky, pl., gonodium, prostřední vrstva
v stélce lišejníkův. Vz Kk. 84. Kretin, a, m. (kretén), z fr., zakrnělec;
|
||
|
|||
Předchozí (812)  Strana:813  Další (814) |