Předchozí (300)  Strana:301  Další (302) |
|
|||
301
|
|||
|
|||
Sekeranka, y, f. S. trojhranná, donax
trunculus, mlž. Frč. 223. Sekeratka, y, f., serropalpus, hmyz. Krok.
Šekeřice, sekyřice, e, f. == sekerka, das
Beilchen. Kom. Sekerné, ého, u., das Accidenzgeld für j
den Holzverkauf. Gl. 310. Sekernice, sekyrnice, e, f., žena seker-
níkova, die Mühlbauerin. — S., schrána na sekyry, das Axtbehältniss. Bern. Sekernický, sekyrnický, Mühlbauer-.
S. řemeslo. Us. Sekernictví, sekyrnictví, n., die Mühl-
bauerei. Jg. Sekerník, sekyrník, a, m., der Mühl-
bauer, Werkmeister in der Mühle. Vz Tk. II. 548. — S., der Axtstreiter. Šd. — S., u, m. = sekernice. Seklavice, e, seklavosť, i, f., třesení na
voze, das in die Höhe Schütteln. Na Slov. Bern. Seklavý, házející vzhůru, schüttelnd. S.
cesta. Slov. Bern. Sekmo = sečmo, hauend, hiebweise. Jg.
Sekna, y, f., ženská odsekávající, hubatá,
schnappiges Weib. Us. Msk. — S., sekačka, eine Putzsüchtige, ein fesch angezogenes Mädchen. Us. u Řenčova, Seknice, e, f. = světnice. V Bystersku.
Sn. U Prostějova. Hý. Plakala ďzěvucha v tej novej s-ci, že ju opuscili ci jeji pa- nici; Sviť měsíčku, sviť jasně, až do naši s-ce; Poď synečku do s-ce, už je zima venku. Sš. P. 316., 479., 560. Seknouti, vz Sekati.
Seknutí, n., der Hieb. S. žíly, das Ader-
öffnen. Us. Seknutý; -ut, a, o, gehauen. — čím:
mečem. Us. — S., opilý. Je seknut. Us. Sekotati = štěrkati, štěrkotati, skřípěti,
klapati, cvakati zuby, mit den Zähnen klap- pern. Mor. D. Vz Sekati čím. Sekoun, a, m., der Haudegen. Šm. Vz
Sekáč. Sekourek, rka. m., chiroscelis. hmyz.
Krok. II. 255. Sekrét, sekrýt, u, m., z lat. secretum,
na Slov. = tajemství, das Geheimniss. Bern. — S., pečeť, pečetní prsten, též otisk jeho, das Siegel, Petschirstöckel, der Petschirring. Sekrýt přitisknouti, přitlačiti, přidati, při- věsiti. V. S. někomu svěřiti, Záv., k listu přiložiti. Faukn Pod s-tem prstenu našeho. Arch. VI. 45. Pravili, že jest to jejich s. NB. Tč. 69. — S., na Slov., záchod, chyška, der Abtritt. Jg. Sekretář, e, m., z lat. secretum (vz Sekrét),
kdo u sebe choval pečeť (sekrét), tajný písař, tajemník, der Geheimnschreiber, Sekretär. S. místodržitelský, magistrátní, obecní atd. — S., skříně tajná, das Geheimschreibpult, der Sekretär. Sekretářiti, il, ení, Sekretärdienste thun.
Sekretářka, y, f., tajemnice, die Sekre-
tärin. Sekretárský, tajemnický, Sekretär-.
Sekretářství, n., tajemnictví, das Sekre-
täramt. Jg. Sekretní, tajemný, geheim. Jg.
|
Sekta, y. f., z lat., strana, odtrženost, od-
trženství, rozdvojení, rozkolí, odštěpek, die Sekte, der Anhang. S. filosofická. Us. S. v náboženství, kacířství, V., strana nábo- ženská, která smýšlením svým se různí od smýšlení ostatních vyznavačů téhož nábo- ženství a dle svých náhledů také svou boho- službu vykonává, die Sekte. S. N. Novou sektu zaraziti, uvésti. Hus III. 303., Br. Sekta ariova. Us. Co o králi všecka ta vaše s. obmýšlela a ukládala? Aug. 30. Sektár, e, m. S. v náboženství = kacíř,
bludař, odtrženec, V. = prívrženec nejaké náboženské sekty, který se snaží, aby jí nové přívržence získal, der Sektirer. S. N. Vz Sekta. Sektárský, Sektirer-. S. duch. V.
Sektářství, n., snaha způsobiti rozdělení
ve věcech náboženských, die Glaubenszünftelei, Sektirerei. S. N., V. Sektor, u, m., lat., vz Výsek, Výseč. Der
Kreisausschnitt. Sekularisace, e, f., z lat., odnětí statku
církevního ku správě světské, die Weltlich- machung, Sekularisation, Einziehung geist- licher Besitzungen. — S., propuštění ze slavných řeholních slibů, kterými mnich nebo jeptiška na jistý řád n. klášter vázáni jsou. Vz S. N. Sekularisovati = světským učiniti, se-
kularisiren. — co: církevní statek. Rk. Sekularní, stoletý, sekularisch, z lat.
Sekulenka, y, f. = sekerka. Sl. ps. č.
61. Sekala s. dubca. Sl. p. 34. Sekul-um, a, n., vz Seculum. Jest ještě
ze starého s-la. Us. Šml. Sekund hráti = na druhý n. provazecí
nástroj. Sekunda, y, f., lat., druhá třída, die zweite
Klasse. Vz ostatně: Secunda. — S,, vz Vte- řina. Nz. — S. v hudbě. Hd. Sekundan, a, m., pl. -ani (-áni); = žák
druhé třídy, der Sekundaner. Sekundant, vz Secundant.
Sekundarní, z lat., untergeordnet, abhän-
gig, druhotní, vedlejší, podřízený; s. nemoc ; s. tvary v geologii (přechodní). S. N. Vz Secundarius. Sekundice, e, f., druhotiny kněžské, ju-
bileum padesátiletého kněžství, die Sekundiz. S. N., Šd. Sekundogenitura, y, f. = secundogeni-
tura. Sekundovati, hráti na některý nástroj
provázeje hlavní melodii. Rk. — S., přispí- vati, pomáhati, zvl. v souboji. S. N. Sekundový, Sekunden-. S. ručička, ky-
vadlo. Nz., Techn. Sekur. Přilítl si na mne jako s. (= s ostrou,
s nabroušenou). U Rychn. Msk. Sekuř, e, m., z lat. succursus, v obec.
mluvě, pomoc. Poslati s., přijíti na s. Us. u Olom., ve vých. Čech. Jir., Sd. Chasu bude míti na s. Ehr. Měla několik stovek na s. Ehr. Sekura, y, f., z lat. = jistota, bezpečnost,
Sicherheit, ve slohu kupec. Kh. Sekuta, y, sekutník, a, m., der Plage-
geist. Na Ostrav. Tč. Vz Sekator. |
||
|
|||
Předchozí (300)  Strana:301  Další (302) |