223

Perníček, čka, m., os. jm. Tk. V. 94.-96.

Perník, Lebkuchen. Cf. Kram. Slov. —
P., Pennal. Také slov. Rr. Sb. U Úboče
v Čech. Rgl.

Pernikář peče perník, pernikářka perník
prodává (vyslov rychle). Brt. Dt. 167. —
P. = čmelák (medák) s červeným zadeč-
kem. Mor. Brt. — P, os. jm. Let. 465.,
Blk. Kfsk. 967.

Pernikářka, sam. u Dejvic u Prahy.

Perníkový. P. bába (prodává perník),
Us., železo (křehké). U Kr. Hrad. Kšť.

Pernišový kabát. Vz Perniš, Sdl. Hr.
II. 167.

Perno = perně. Přijde mu to perno. Na
již. Mor. Šd

Pernohlav, a, m , cephalopterus, pták.
Šm.

Pernštein Jos. 1833. Jg. H. L 608. Z P-na
Vilém, 1435.—1521. Vz Tf. H. 1. 67., Tov.
1., 13., 25., Ukaz. 106., Rk. Sl., Výb. II.
1247. (i výbor z něho), Arch. VIII. 210., Jg.
H. 1. 608 , Jir Ruk II, Šb. Dj. ř. 275. —
Z P-na Vojt, † 1534. Jg. H. 1. 608., Jir.
Ruk. II. 100., Šb. Dj. ř. 275., Ukaz. 106.
O pánech z P. Cf. Arch. VIl. 716., Arch.
VIII. 599., Výb. II. 308., Tk. IV. 20., 448.,
V. 228., VI. 353, VII. 417., Blk. Kfsk.
1382., Sbn. 285., 649., 701., 833., 945., Sdl.
Hr. I. 256., II. 279., III 305., IV. 357., V.
364., Let. (rejstřík).

Pernšteiner, a, m. P. Frant. 1782. Jg.
H. 1. 608, Jir. Ruk. II. 102.

Perný, ého, m., vrch u Litoměřic. Blk.
Kfsk. 1118. — P., os. jm. Blk. Kfsk. 1075.,
Sdl. Hr. IV. 92. — P. = pernatý. P. zvě-
řina. Sdl. Hr. VII. 12. — P., waschbar. P.
šaty. Orth. Nástin dějin Jindř. Hradce. I.
66.

Péro. V MV; nepravá glossa. Pa. Cf. slov.
pariti volare. Šf. III. 506. Z koř. per (letěti).
Gb. Ml. 57. — Mkl. Etym. 241., Vlšk. 284.,
Kram. Slov., List. fil. XII. 332. Oni měli
zlaté pýrka, visely jim na ramýnka, aj
z pávů. Sš. P. 617. — P. ku psaní. P.
okrouhlé. Hs. Brousiti si péro na někoho.
Vlčk. Jedovatým pérem něco vylíčiti. Šmb.
Hádanka. 1. Vyšla z masa kosť, natropila
zlého dosť a přec není ničím vino. 2. Moje
matka byla z masa a z kostí, ale já ne.
Vyhnali mě z otcovského domu a odřeli
mě z kůže a potom mi uřezali hlavu a ká-
zali mi mluviť, a jak jsem začal mluviť, celý
svět mi porozuměl (brkové p.). Mor. Brt.
Dt. 145., Km. 1886. 736. — P. Péro, pé-
rečko = kytice. Také mor. Brt. Ztratil šohaj
péro. Brt. Perečko, perko mívají šuhaji za
širuchem za odznak mládenectví. Cf. Hrb.
Obr. 55., 38. Nebývá to vždy skutečné
péro; obyč. bývá kvítí (vonička) n. zelená
větvička krušpanku, barvínku a p. Brt.
Perečko som vila z ružičky červenej; Na
čo si mi, milá, to p-čko dala, keď ti bielá
ruža z něho vypadala?; Moja frajerečka pe-
rečko mi dala, ta moja mamička nevděčně
to mala. Koll. Zp. I. 137., 138., 373. Do
zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři
pérenka uvila. Sš. P. 21. — Slav., Sl. ps.
č. 113., 189, 211. — P. = ocas. Zpod háje
kývá (zajíc) pérem na posměch. Kká. Td.

55. — P. stiskací, die Druckfeder. Čsk. P.
či křídlo u přádacího vřetena. NA. IV. 40.
P. kočárové skládá se z jednotlivých listů.
Us. Pdl. P. zámku. P. vlečné u zástrček,
die Schleppfeder. Vz Včř. Z. I. 37. P. spou-
štěcí, Abzugsfeder. P. v divanu, v sedadle.
Us. Pdl. — P. mořské. Cf. Brm. IV. 2.
508.—509. — P. = tyč, hák, jímž plavci
vory, prámy atd. strkají. Us. v Podskalí.
— P., a, m., os.jm. Blk. Kfsk. 1006.

Perodobný, fiederförmig. Rst. 462.

Perodyška, y, f., pterotrachea, hmyz.
Brm. IV. 2. 301.

Perohryz, a, m. = škrabák, písař. P.
u krajského úřadu. Kos.

Perochvost, a, m. = pták. Vz Brm. II.
2. 634.

Perojezdec, zdce, m. = perohryz. Us.

Perokresba, y, f. = perokres. Mírohorský.

Perokreslení, n., die Federzeichnung
als Handlung Šm.

Perolusk, u, m., ecastaphyllum, die Rund-
Hülse, rostl. Vz Rstp. 419.

Peroměr, u, m., das Federmass. Šp.

Peroň, vz Parom (dod.). Pohl.

Peřoň, ě, m. = kdo má klobouk ope-
řený ku př. hajný, myslivec; člověk vypí-
navý a i vadivý. Na Vsacku. Vck., Brt. D.
247.

Peřoniť sa = peřiti se, vypínati se. Na
Vsacku. Vck., Brt. D. 159.

Peronka, y, f., pteronia, der Federträ-
ger. Šm.

Peropušník, u, m., struthiopteris, das
Straussfarn, rostl. Rstp. 1789.

Perořez, a, m. = kdo řeže péra. Ehr. —
P., u, m. = perořízek. Slov. Loos.

Perorovati, z lat. = řeč míti, předná-
šeti

Peroškrab, a, m., der Scribifax. Šm.

Peroti = poloitalští a polofrancouzští po-
tomci po západoeuropských kupcích, jacíž
obývají v cařihradské Peře a Galatě, ve
Smyrně a v tamějších přístavech. Jinak
slovou též Levantinci anebo posměšně Fran-
couzi od Sladkých Vod. Osv. XII.

Perouctvo, a, n. (Vký.), šp. m.: ptactvo,

Peroun, a, m. = Zeus. Lšk. Vz Perun.

Perounový = paromový, hromový. Lpř.

Peroutka = půle šátku na příč přestři-
ženého. Cf. Kosička. U Ronova. Rgl. —
P., Spickfeder. Vz List. fil. XII. 335. P-ky
prodávati (zůstati na ocet). Vz Zbrt. 81.

Peroutný, Fittig-, beflügelt Šm. P. po-
libek (rychlý, krátký). Šml.

Perovčiany, dle Dolany, místo v hont-
ské stol. u Uhřích. Sokl. I. 443.

Pérovitosť, i, f. = pružnosť, jakou má
péro. NA. IV. 52.

Pérovka lapací, die Fangfeder, v horn.
Hř.

Pérovník, rostl. Cf. Čl. Kv. 76., Slb. 93.

Pérový. P. výkres, manometr, NA. I.
42., V. 179., záklopka, Hrm., dynamometr,
ZČ., kružidlo, Federapitzzirkel, list (kočá-
rového péra), matrace, náprava s podkla-
dem p-vým, ocel, skřipec, -schlitz, stolička,
-stock, špalíček, -stöckel, zámyčka Us. Pdl.

Perpetinový = terpentinový. Bern.

Perpetuan. Sdl. Hr. II. 167.

461*