Předchozí (375)  Strana:376  Další (377) |
|
|||
376
|
|||
|
|||
Frejovný, frejířský, buhlerisch, verbuhlt.
F. nápoj. V. Frejmarčiti, il, en, ení, frejmarkovati,
frejmarčíváti, z něm. = vyměniti, tauschen, schachern; na Slov. čarovati, zaubern. — co za co: zboží za zboží f. D. — něčím nač, s kým nač. Frejmarčil s Konrádem na proboštství Vyšehradské. V. Abychom frejmarčili hospodami. D. Vz Frejmark. — Jg. Frejmarečník, a, m. Tauscher. Lom.
Frejmarečný, Tausch-. Dipl. 1491.
Frejmark, u, m., z něm. Freimarkt, svo-
bodný trh n. koupě, směna. V., Kom. Der Tausch, Tauschhandel. Frejnštat, u, m., Frankstat, mě. na Mor.
Původně slulo: Farkaštat, poněvadž je rytíř Farkaš založil. S. N. Frejovati, frejovávati, milovati, často v ne-
dobrém smyslu, freien, buhlen, werben. (Syn. Nezřízeně ženské pohlaví milovati, po mi- losti ženské dychtiti, v chlípnostech a ne- řádnýeh rozkošech uzdu si pustiti. V. ) — komu: panně. Kom. — ke komu. On fre- juje k té panně. Ros. — s kým. Se všemi frejovala.. Br., Jel. Mravenec s mouchou v koutku frejuje. Er. P. 39. Frejovník, a, m. = frejíř.
Frejovný, buhlerisch.
Frejunk, u, m., svoboda, V., zvl. trh svo-
bodný, Marktfreiheit, Zlob.; doba před trhem a po trhu. Měšťané vína svá na frejunky jarmareční svobodně šenkujte. Gl. 50. Vor- u. Nachmarkt. Fremdwörterbuch, cizojazyčný, cizo-
řečný slovník. Rk. Frenologie, e, f., z řec, lebosloví, lebo-
zpyt, leboznalectví, Lehre vom Bau des Ge- hirns, Schädellehre, Phrenologie. Rk. Do- mnělá věda od Galla vymyšlená, dle které duševní mocnosti a vlastnosti zvířat a lidí jeví se v zevnějším útvaru jejich lebky. S. N. — Frenolog, a, m., leboznalec. Rk. Kenner der Schädellehre, Phrenolog. Frequence, e, f., z lat., navštěvování,
zahlreiche Versammlung, Menge, Zulauf, Besuch. — Frequentant, a, m., navštěvovatel, regelmässiger Besucher; Messkaufmann. — Frequentativum (verbum), opakovací časo- slovo. Rk. Wiederholungswort. Fresco, fresko, it., čerstvě, živě, frisch,
lebhaft, munter. — F., malba na (ještě čerstvé, mokré) obmítce, na vápně. Nz. Vz více v S. N. III. Al fresco malovati = na obmítce malovati. Rk. Malerei auf frischem Kalk. Fresovati se, z něm. sich abfressen,
hrýzti se, trápiti se, starati se, sich kümmern, härmen. Na vých. Mor. Fresovný, z něm., pečlivý, voll Kummer.
V, Br. Fresuňk, u, m., z něm. Fressung, péče,
starosť, Kummer, Gram. V., Kom. Fretka, y, f., Frettwiesel.
Frfeň, fně, f., sopel, vozher, Rotz. Na
Mor. — Frfuiti se, vozhrem se pomazati, berotzen. — Frfnivý, ozhřivý, rotzig. Na Mor. — Frfrati, mumlati, brummen. Na Slov.
Fric, e, m., Fricek, cka, m., Fritz, Friedrich.
Fricassé, fr., odvárka, podpouštka. Rk.
|
Das Frikassé, klein geschnittenes Fleisch
mit Brühe. Frid, u, m., frejd, zastr., plot, Umzäu-
mung. Gl. Fridland, u, m., mě. v Čechách. Fried-
land. — Fridlanďan, a, m. — Fridlandský. Friedrich, Friderik, Fryderyk, Fridrich,
a, Fridrič, e, Fric, e, Fricek, cka, Fridrišek, ška, m., Jg., Frydryč, e, m. Pulk. Frinda, y, f., fintilka, vz Frnda. — Frin-
diti se = fintiti se. — Frindivý, který se rád frindí, fintí, vz
Fintivý. Friseur, a, m., fr. (frisér), vlásenkář,
Haarkräusler. Frisirovati, z něm. frisiren, a to z fr.,
kadeřiti, vlasy strojiti. Rk. Fristunk, frystunk, u, m., z něm. Fristung,
prodlení, lhůta, odklad, odtah, srok. V horn. = složení daně čtvrtletní za povolení a pro- dloužení léna horního. Jg., Pr. Frisura, y, f., vlasy uměle začesané.
Frisur, Haarputz. Friše, z něm., světlá měďnatá ruda. V.
Frišký, čerstvý, frisch. Na Slov.
Fritba, y, f., tílko, šněrovačka. Na Mor.
Leibchen. Fritka, y, f., kazajka, Leibchen. Na Mor.
Fřitko, a, n., fráček, Röckchen. Petera, Us.
Frivolní, z lat., marný, prázdný, mali-
cherný; lehkovážný, rozpustilý. Rk. Frivol, gehaltlos, muthwillig, leichtsinnig. Frk, u, m., frkání, frkot, das Schnauben.
— F., sopel, ozher, Rotz, Geifer. — Frkač, e, m. Schnaufer. Frkačka, y, f., die Schnauferin. 2. Nástroj
hrací na způsob píšťaly, jenž frká. Prk. F. u dud = strojka. Us. Plas. Prk. Frkadlo, a, n. = frčadlo.
Frkati, trkávati; frknouti, knul a kl, utí,
mit der Nase knistern, niesen; schnäuzen, schnaufen; durditi se, broukati, murren, schnurren; na Slov. prskati, spritzen, sprühen, Jg., na frkačku hráti. — abs. Kůň frká, když se plaší. Us. Nelze spolu i srkati i frkati (dvě odporné práce konati). Ros. Ten frkal = durdil se. Ros. — čím. Ptáci, když lítají okolo boudy číhařovy, frkají křídly. Us. u Pří- brami. — odkud. Z očí jim ohnivé jiskry frkají (prskají, na Slov. ). Tabl. — na co: na frkačku. Us. Frkavý, mumlající, murrend, schnurrend.
Mus. Frkot, u, m., frkání. F. koňský. Vz Frk.
Frmol, u, m., Jux, Spektakel. Rk.
Frňák, u, m., veliký nos. Dej tabáku
staré bábě do frňáku. Er. P. 63. Grosse Nase; die Schnauze. Krok. Frncoch, frncouch, u, frncošek, frncoušek,
šku, m., více slepených dolů visecích chlupů. Die Zote. Má šaty roztrhané, že s nich visí frncouchy. Us. Frncochatý, zotig. Rk.
Frnčeti, 3. pl. -čí, el, ení, frnčívati,
schnurren. Puch. Frnda, y. f. = fiflena, fintilka, Putzdocke,
Buhldirne. Us. Frnditi se, fintiti se, sich sehr putzen. Us.
Frndoliti se, il, ení = fintiti se. Na Slov.
Frně, ěte, n., uvozhřenec. Rotzkind.
|
||
|
|||
Předchozí (375)  Strana:376  Další (377) |